| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jak zvládáte pocity osamělosti?

 Celkem 33 názorů.
 Anna Veselá 


Téma: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 16:41:23)
Připadám si strašně osamělá. Naproti tomu ovšem skoro nikdy nejsem sama, což bych prozměnu uvítala - už jen kvůli odpočinku, soukromí, vyčištění si hlavy atd... Jenže to nehrozí, jsem takřka nonstop s dětmi, když ne se všemi najednou, tak aspoň s některým z nich, a občas už mi to leze na mozek. Nemám si ani s kým popovídat - tedy s někým na své věkové i mentální úrovni, děti nepočítám... Není s kým sdílet, jít se projít, vypnout a odpočinout od každodenního kolotoče povinností... Čas jen tak pro sebe samotnou taky neexistuje a já si poslední dobou přijdu ze všeho strašně vyhořelá. A do toho to hrozné vnitřní osamění. Jak to překonat?
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 16:59:12)
Valkýro, ten virtuální svět je právě to jediné a asi poslední, co zbývá, jenže... Co z toho? ~d~ Tak nějak mě to nenaplňuje, či jak to říct... Prosedět život na internetu... Jako jo, občas, fajn, člověk napíše, poplká, dobrý... Ale pořád... Kde je reálný život? Připadám si občas uvázaná jako pes u boudy, u všech povinností. A není nikdo, s kým se podělit nebo promluvit.
 Z+2 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:04:23)
Vyraž s kamarádkama na něčí chatu a tam si povídejte celou noc. Pokecej s kýmkoliv třeba když čekáš na dítě na kroužku. Buď aktivní a zapoj se do dění v okolí a zjistíš, že sama nejsi.
Zavolej mamince a otevřeně si promluvte. Vzpomeň si na kamardáky ze školy a některou kontaktuj. Jinak řečeno vyviň aktivitu a život ti to vrátí. ~;)
Pro Val to platí ještě víc, ale tam je to už asi zbytečné psát.
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:08:20)
Zetko, pokecat vyloženě s kýmkoli zase neumím, jsem dost introvert a cizí lidi si k sobě zrovna nepouštím. Kamarádky sice mám, ale já se s nimi jen tak nikde nedostanu, kolikrát ani na blbou vycházku po městě, natož někam sama na chatu - protože děti... Maminka mi tento měsíc umřela. Jo, dokud žila, to bylo něco jiného, byla upovídaná, veselá, bezprostřední, mohly jsme si kdykoli zavolat a všechno říct... To už teď není... A ta máma právě strašně chybí ~7~
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:14:55)
Jo, to je... Ta díra po ní je děsivá, prázdnotu po mámě nikdy nikdo nezaplní...
 Z+2 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:17:27)
To se omlouvám a upřímnou soustrast. Právě vzít děti a s kamarádkama vyrazit na nějakou chatu. Zima je na to dobrá. Já takhle s kamarády nebo kamarádkami trávím tak třetinu zimních víkendů. Samozřejmě s dětma.
Ale chápu, že po ztrátě blízkého člověka je ten pocit opuštění a osamění intenzivnější, ale pořád platí doporučení aktivně někoho na sdílení hledat. Je jedno kde. ~;((
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:24:06)
Víš možná je problém i v tom, že neumím až tak moc sdílet jen tak s někým, otevřít se jen tak někomu (tady v anonymitě diskuzí je to zas něco jiného), a proto hledat někoho čistě na to "sdílení" je pro mě trochu bizarní představa. Jak říkám, kamarádku mám, leč ta je zatím bezdětná (a jako člověku milující svůj klid jí jde z mých tří dětí občas hlava kolem) a s tou se sice scházím, ale prostě pořád v tom jsou ty děti. Možná by mi i pomohlo, kdybych od nich měla občas oddech a čas vyloženě jen pro sebe, načerpat a jet dál, ale ten nemám a pak si kolikrát přijdu úplně vyprahlá a vyhořelá.
 Hr.ouda 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:25:05)
Takže ty truchlíš

to není o "zvládání" , to nejsou nejaké bežné pocity osamělosti, které zná hodně z nás, ty procházíš fází truchlení a to se nějak uměle přebýt /zkrátit nedá a hlavně nemá

Dokud to není chorobné a chonické, tak to nech plynout, buď na sebe hodná
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:16:05)
Tohle mám stejně jako tvůj manžel. Stačí mi tam být a vědět že tam patřím, nemusím se nutně zapojovat ani prosazovat.
Ale úplně nejradši jsem jen ve dvou s jednou jedinou nejbliží. Ale jak píšu výš, není kdy, já jsem 99 % času s dětmi...
 Lexi. 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:34:17)
Zetko, myslíš to dobře, ale bereš to podle sebe. Pro sociálně neobratného člověka to není řešení, bohužel vím o čem mluvím.
Také jsem byla aktivní, zapojila jsem se do dění v okolí, byla jsem ve vedení mateřského centra, leckde jsem se nabízela jako výpomoc při organizování různých akcí, obtěžovala jsem bývalé spolužačky - a život mi to nevrátil.
Přesně jak píše Val - po letech už jsem si pak připadala jako mimozemšťan.
 magrata1 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:41:15)
Já jsem se tak osamoceně cítila v práci. Kolektiv byl na prd, bylo to strašné. Jsem ráda, že jsem pryč.

Teď jsme s kámoškama začaly chodit hrát karty a deskové hry. Jednou za týden jdeme k jedné z nás, dáme si trochu vínka, hrajeme, kecáme, je fakt sranda. Doporučuju~R^
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:42:00)
To zní dobře...
 magrata1 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:04:32)
Právě uspíme děcka a jdeme k jedné z nás. I finančně to je fajn, ale hlavně u nás je jen jedna hospoda, kam nechodíme. Jezdit někam každý týden nezvládáme zajistit s těmi dětmi a buď bychom museli jet taxikem nebo by jedna nesměla pít. Ne, že bych se potřebovala nalívat, ale 2 decky vínka jsou fajn.
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:45:26)
Buchli, partnera mám, ale on je strašný workoholik a bohužel i trochu sobec, co si hlavně jede svoje, to na prvním místě, a pak až všechno ostatní. Ale o tom nic.
Sourozence mám dva, ale nijak se nestýkáme ani aktivně nekomunikujeme, víceméně se nemusíme, odjakživa. Mám akorát tátu, tomu už je lehce přes 70 a zůstal na všechno teď sám... Toho je mi děsně líto.
A pomohlo by mi i občas si oddechnout od těch dětí. Teď jsme doma, protože nejstarší je nemocná, má atb, takže se nedostaneme pomalu ani z bytu, lezeme si tu na nervy, muž odjel pracovně na týden pryč, pakárna prostě.
Prostě jak jsem napsala - osamělá, ale nikdy sama. Vražedná kombinace.
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:49:41)
Je jim 9, 6 a 1 rok.
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 17:58:55)
No to hlídání právě není... Starší děti vždycky aspoň hlídala právě moje mamka... Teď není kdo... máme příbuzné daleko a cizí paní na hlídání se mi shánět nechce, nemám v ně důvěru... A jako, jak z toho ven. Ale vím že to uteče, i s tím malým, je to naše poslední dítě, tak ráda bych si ho užila. A ne tu seděla úplně vyřízená.
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:02:59)
K dědovi to máme 160 km. K partnerovým příbuzným to máme +- taky tak daleko.
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:03:59)
Píšu že mamka hlídala ty starší děti - to jo, ale tím myslím třeba prázdniny, prodloužené víkendy a tak. Delší dobu prostě. Rozhodně ne jen tak že by dorazila a chvíli s nimi pobyla. Na to všechno jsme bohužel daleko.
 Ropucha + 2 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:26:49)
Keššško, to je vražedná kombinace náročných situací.
Není vůbec divu, že se cítíš zle.
V této situaci by ti ovšem měl být oporou partner, on by měl být tím člověkem číslo jedna, kdo ti pomůže s péčí o společné děti a kdo tě podrží v době smutku.
To bys po něm měla chtít.
Jestli je to s partnerem marné, hledej jakýkoliv způsob, jak si oddychnout o samotě, hledej kohokoliv, kdo by pohlídal děti. To zklidnění a nadechnutí teď moc potřebuješ.
 Pruhovaná 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(25.11.2017 5:04:08)
Tak počkej, mají 3 děti, z toho jedno miminko, asi si je nepořizovali v bezvědomí. To by jí fakt pomohlo, citově se odstřihnout od jejich otce.
 Palac + 1 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:13:26)
Taky to teď dost zažívám. Přičítám to tomu, že jsem sama. Před 5 lety mi zemřela partnerka a před čtvrt rokem jsme ukončila dost komplikovaný dvouletý vztah na dálku.

Do toho věk... Nebo nevím, co všechno. Cítím velkou vnitřní osamělost a prázdnotu. A jakoby už ani nefungovaly ty metody "sebeurčení", co dřív. Dost věcí, které jakoby dřív dávaly životu význam, už význam nemají.
Ale já mám pořád tendenci vysvětlovat to tím, že jsem sama. I když tuším, že jen tím to nebude.

Mám tedy jen jedno dítě - 8 leté. Pravidelné hlídání nemám vůbec. Ale občas už někam odjede. Teď třeba na víkendovku s oddílem. A musím říct, že už jen ta možnost být sama se sebou je občerstvující a "zacelující". Snažím se jen tak být, pocit osamělosti násilně nepřebíjet, spíš se do něj ponořit. Což ale jde, jen když jsem fakt sama fyzicky.
A taky dost čtu.

A doufám, že třeba někdy ještě potkám nějakou soul mate :)
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:43:40)
~x~
 Ananta 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:46:38)
~s~

Jsem na tom podobně. Za sebou dost zvláštní a silnou vztahovou záležitost a momentálně ty pocity, které popisuješ, někdy je to tak hluboký, že mě napadá to skončit, ale mám Aničku.
 Palac + 1 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:51:17)
to mě nenapadá. Nebo čistě mentálně třeba jo, ale jen akademicky. ale reálně ty tendence nemám vůbec. Spíš se někdy jakoby těším na to, že jednou nebudu.... a že to bude úleva. ale jsou to jen problesky. já momentálně na životě fakt hodně lpím - kvůli synovi :)
 Z+2 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 19:34:13)
Nestraš. Tvoje názory tady mi občas docela chybí. Podobné pocity by člověk měl řešit. Jsou nebezpečné a mohou být jen nedostatkem správných hormonů.
 Ananta 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 20:00:52)
Hormony ne, já jsem v tomhle směru v pořádku. Tohle má prostě objektivní příčiny a já je vím a znám a navíc prostě tak nějak existenciální krize, to mám průběžně. Ale děkuju ~x~
 Palac + 1 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:17:09)
aha, až teď jsem si v diskusi přečetla, že ti umřela maminka. Tak to musí být prázdná díra jak do vesmíru, to je jasný....
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:44:44)
Do vesmíru a možná ještě dál... My měly úžasný vztah, strašně moc jsem ji milovala a jsem si jistá že ona mě taky. Byla jsem u ní do posledních dní a pořád mi hlava nebere, že už ji nikdy neuvidím ~n~
 Palac + 1 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:52:20)
to věřím. ta díra asi bude už pořád... :(
 Ropucha + 2 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 18:59:47)
Keššško, vím přesně, o čem píšeš, to hlava prostě nebere.
Jsem ve stejné situaci a nechápu to, nechápu pojem času, bytí a nebytí.
Zvyknu si jistě postupně, že to tak je, ale teď to nedokáži chápat.
 Anna Veselá 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 19:05:03)
Ropuško to mě mrzí ~7~
 Ropucha + 2 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 19:13:35)
Keššško, nojo ... tahle pecka nás nemine nikoho, tak to je ~:(

 *Owls* 


Re: Jak zvládáte pocity osamělosti?  

(24.11.2017 23:44:02)
První, a v současné chvíli se zdá, že jediný, kdo ti může pomoci je manžel. Promluv si s ním a řeknu mu všechno, co jsi tu napsala.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.