| jak | 
 |
(13.3.2020 20:55:20)
Hele, to das. Pomalu to pujde. Ja myslela, ze umru a ted uz dva roky odrazim zadost o ruku:). Na ex si ani nevzpomenu. Dej si cas. Najdi si zabavu, ja zacala behat, postavila par veci, zacala jsem si casem uzivat tu volnost.
|
| Despi | 
|
(14.3.2020 0:50:04)
Volnost v tom pravém slova smyslu, to není nic pro mne. Já jsem rodinný typ. Vždycky jsem byla a asi se to už nezmění.
Tak vím, že časem to preboli, ale pořád mám pocit, že jsem přišla o životní lásku.
S nikým už nebudu mít děti a nemyslím si, že budu ještě s někým tak souznit. To už bude jen přizpůsobování dvou rodin aby to neskřípalo. Normální svobodní v me kategorii už nejsou a s rozvedenym budou trable s cizími dětmi. Prostě to nevidím dobře.
Tak jo, asi to časem s někým dám dohromady, ale bude to taková znouzectnost. Abych nebyla sama.
|
| Pam-pela | 
|
(14.3.2020 1:04:36)
despi, to je normální, tyhle pocity.
A tenhle vývoj (u vás doma) se dal čekat. Všechno je jinak.
No, projít tím je hodně hodně těžké, hodně těžké. Přijmi jakoukoliv pomoc, aby ti bylo líp.
Pokud máš určitou víru v cokoliv, zkus to trápení dennodenně tomu, v co věříš, odevzdávat, zkus se jakoby ponořit do toho života, zkus se nebránit, jakoby jen plout s proudem.
Ať to dopadne, jak chce, tak do roka to bude všechno v tobě (a možná i reálně) jinak.
Uvidíš.
Bude ti mnohem mnohem líp...zkus se nebránit tomu víru událostí, na které už nemáš vliv, jediné, nač máš vliv je to, co se děje u tebe. Ve vnějšku, ale i uvnitř.
Procházíš několikafázovou ztrátou jistot a iluzí.
Někoho to nevezme tolik, pro někoho je to skoro horší, než smrt.
Už jsme to tenkrát psala, piš dopisy, které neodešleš, SMSky, které nepošleš. Manželovi, Životu, osudu, sobě... nenechávej si ty silné emoce v sobě.
Zpívej, křič, běhej, sportuj, vyventiluj to.
Bude se to měnit, bude to někdy jak na houpačce...ale bude se to postupně lepšit.
A uvidíš.
Zkus všechno pustit, všechno jakoby "odevzdat", to je dobrá berla...hodně to pomáhá, najednou člověk jakoby ví, že to nemusí řešit, že se to vyřeší jakoby za něj. nemyslím úplně technické věci, myslím celou situaci...protože člověk musí normálně racionálně žít samozřejmě.
|
| Despi |
|
(14.3.2020 11:58:14)
S pomocí (hlavně vypovidat) moc počítat nemůžu. Jedná kamarádka problémy zdravotní, druhá s dítětem. Ostatní kamarádi jsou z práce. To nechci, nedělá to dobrotu.
Hodně placu, když u toho nejsou děti tak i jakoby k manželovi mluvím. Všechno, co mu chci říct - opakuji prakticky to stejne.
Nejde mi se odevzdat do té situace. Naopak mám pocit, že teď musím mít vše pod kontrolou.
|
| Pam-pela |
|
(14.3.2020 23:46:13)
Despi, tak si to nech zatím "pod kontrolou" , když to jinak nejde.
Člověka ta situace stejně jakoby utahá, unaví, nakonec to stejně jakoby "vzdá"...a v tu chvíli se pak docela kolikrát dějí věci.
ToAr psala, že  ...je to taky možný a bývá to docela častý. Ale teď člověk nemůže počítat s ničím, má pocit, že končí svět, co zná a nic není tak, jak bylo dřív, žádné jistoty, žádná stabilita, žádná náruč...
Vždycky je jakoby na tom z určitého úhlu líp člověk, co ze vztahu odchází, protože většinou ví kam a často zaky, ke komu. Naplánoval to a jde si za svým...a ten druhý se s tím musí jakoby vyrovnat. Často blesk z čistého nebe.
A jak tu psaly holky - určitě se zkus vůči němu udržet na uzdě, i kdyby jen pro možnost nějakého dalšího pokračování...anebo jen pro normální fumgování.
Zažila jsem poměrně dost takových příběhů, někdy docela na vlastní tělo...a tam, kde bylo opravdu dobrý, kvalitní a stabilní to předchozí v tom vztahu, pak se to pak často mělo tendenci "vracet k sobě" .
Zamilování je jedna věc, stabilní fungující vztah na druhé straně druhá. A odstěhování se z Domova (pokud to fakt byl opravdový Domov) ani pro chlapy není úplně snadné, i kdyby šly za princeznou ze Sáby.
No nic...je těžké to zvládat o samotě...tu zradu a sebelítost. Co třeba psycholog (i třeba na pojiš´tovnu), aspoň na to vypovídání se?
|
| Despi |
|
(15.3.2020 7:06:27)
Pam,asi bych si nic nepřála víc, než aby prozřel a vrátil se, ale už je odstehovany, hodně jsem s ním věci snažila probírat, řešit prosit, plakala jsem. Přesně tak, jak se nemá. Neměla jsem odstup a i když jsem věděla, že bych neměla, tak to prostě nešlo.
Dokonce jsem ho i prosila, ať se odstěhuje co nejdřív kamkoliv, že si dáme jen pauzu, že takhle se trapime navzájem ještě vic. Trval na tom, že si najde vhodný byt a bude u nás tak dlouho, dokud se neodstehuje tam.
Ted uz je pryč. Už se nebavime, fungujeme bez sebe, posíláme sms.
Takže on odcházel znechucen, že ho jen dusim, vůbec si nepripoušťel, z čeho ty emoce pramení. Ted uz se snažím být odtažita. Ale uvnitř mám stejný chaos, jen on ho nevidí.
Náš vztah byl moc fajn, tuším, že neodchází úplně čistě (sám od sebe), ale on to vidí jinak. A tak to je.
|
| Senedra | 
|
(15.3.2020 10:51:36)
Despi a stojíš vůbec o to, aby se vrátil? Potom, co všechno (ne)udělal.
|
| Despi |
|
(15.3.2020 23:20:31)
Pořád je to táta mých dětí a nevím proč zblbnul.
|
| Okolík | 
|
(15.3.2020 23:21:53)
Ale víš. Našel si jinou ženskou...
|
|
| K_at |
|
(15.3.2020 23:44:48)
Despi, normálně se mu rozum vrazil jinam.... Nehledej v tom žádné racionálno. Jeho půd sebezáchovy mu teď velí nepřiznat chybu a hlavně vždycky je dobrý mít na koho svést svůj vlastní problém. Velmi pravděpodobně v tom nic moc racionálního nebude. Ber to tak, že tys rozumově věděla, že třeba nemáš plakat a tlačit na něj. Ale ty emoce a potřeba řešení byla silnější. A on to má trochu podobně - převládly jeho emoce. A těch se drží.
|
|
|
|
| K_at |
|
(15.3.2020 11:06:03)
Despi, nic si nevyčítej. Byla to náročná situace, a na tvém chování má i on svou zásluhu. Pokud se hroutí vztah a on si řeší pouze sebe, tak ustát to s klidem a nadhledem, to je fakt hodně hodně náročný.
|
|
| Marika Letní | 
|
(15.3.2020 23:59:13)
Despi on neměl krizi, kterou by potřeboval vyřešit pauzou. On si našel jinou a byl už definitivně rozhodnut. Bolí to, ale neuděláš nic a nemá smysl si nalhávat, že prozře a vrátí se. On prozřel a odešel. Čím déle budeš doufat, tím déle se budeš deptat. Přijetí faktu, že je to dané, ti pomůže se netočit v kruhu.
Nečekej, že ho okolí odsoudí a bude si před ním uplivovat za to, jaký je zrádce a jak ti ublížil. I kdyby, stejně ti morální satisfakce zlomené srdce neslepí. Je to nespravedlivé, ale je to tak.  Přeju hodně sil. 
|
| Despi |
|
(17.3.2020 12:21:59)
Štve mě že to tak dopadlo a štve mě, že máte asi s Kat a ostatními pravdu.
Včera jsme něco řešili, zas měl nějaký kec, tak jsem ho asi prvně za celou dobu chladně poslala do háje. Čuměl a neřekl nic.
Sebereflexi ale neočekávám.
|
| Jana+ |
|
(20.3.2020 11:20:44)
Despi, je mi to moc líto. Psala jsem Ti i do minulého tématu. My jsme spolu zůstali, ale pořád to není ono. Hlavně on je s ní v denním kontaktu v práci a jak jsem tak viděla, jen o práci mu nepíše. Teď jsme navíc všichni doma a ten nápor na nervy je zase větší. Nevím, jestli se to ještě někdy spraví..
|
| Despi |
|
(24.3.2020 9:16:34)
Jani,
Bohužel u nás se to jakoby stabilizovalo tím odstehovanim. Vztahove věci už neresime. Děti to berou jak to je.
O provozu se domluvíme, ale mluvíme spolu minimálně.
Teď mě překvapilo, že nechce podat návrh o rozvod. Chtěla jsem to začít řešit, než se s ní sestěhuje a bude do toho kecat. Přijde mi, že jak je pryč, nějaké věci si uvědomil, ale k nápravě to asi nepovede.
|
| Mariana +2 | 
|
(24.3.2020 9:49:21)
Despi, jestli můžu poradit, tak řeš to co nejdřív.
Samozřejmě křišťálovou kouli tu nemáme nikdo, aby se dalo tipnout jak se to bude vyvíjet dál.
Ale třeba u nás to bylo tak, že s odstupem čas ex začal couvat z dohod které jsme udělali.
Takže toho co jsme horko těžko nějak domluvili, najednou začal úplně rozkopávat.
Jednak si myslím že do toho začala mluvit jeho milenka. A najal si pak nového právníka, který rozkopávat i ty dohody které jsme pak horkotěžko domluvili, takže psycho. Jeden den jsme něco domluvili, vzápětí mu to zase rozmluvili.
Původně jsem měla strach zda to nějak neuspěchávám, ten rozvod, zda radši nevyčkávat. Ale nakonec jsem byla moc ráda že jsme dohodu o vypořádání majetku měli podepsanou, dokud měl ještě !černé" svědomí, jelikož o 2 měsíce později už na mně řval, že tu dohodu ruší. Z alimentů na kterých jsem se dohodli, byla něž došlo k soudu půlka.
A to jsem ho celý život znala jako férového člověka, který drží slovo a i si na tom dost zakládá. Rozvod mne z toho tedy vyvedl.
Byla to zlá doba a jsem ráda že se ta agonie neprodlužovala víc než bylo nutné.
Držím palce, zas bude líp. 
|
| Despi |
|
(24.3.2020 18:28:59)
No, ja právě teď osciluji mezi tím podat sama a nechat to být.
Vzhledem k podmínkám se neprojevuje "zatim" špatně v dohodách a okolo sebe mám dobré i špatné případy zajištění a vypořádání. Zatím se mi spíš vyplatilo se domluvit, ale samozřejmě to nemusí za měsíc platit a budu v ještě větších sr....ch.
Hlavně zatím dlouhodobě nepocítil žádný finanční problém, neboť se nikam nejezdí a nikam nemůže. Takže to není tak vidět, že ty prachy mu budou časem chybět.
Myslím, že byl připraven na boj o děti a byl překvapen, že jsem v podstatě odsouhlasila "téměř" stridavku. Naštěstí na dětech mu záleží, tak snad budou jeho brzda. Ale člověk nikdy neví. Nezáleželo mu na nich, když nám řekl, že odchází. Tak snad mu nerupne v bedně ještě víc.
Já nevím, co bude. Nedokážu předpovídat jeho nálady a výstřelky. Naštěstí se mě to teď úplně netýká, ale dětí ano. Myslím, že je trochu zklamaný, jak se jeho svobodný svět vyvíjí. Ono sedět doma na homeoffice a nikoho celý den nemít na očích, když nemá děti a když je má, musí se hlavně učit, to je zkouška osobnosti.
|
| K_at |
|
(24.3.2020 18:33:24)
Despi, podala bych to. Myslím, že mít čistý stůl a jasno, je dobrý.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| sovice | 
|
(24.3.2020 11:45:01)
Despi,
pokud dokážeš vyvážit "stěžuji si" a "poslouchám o trablích", nevadí, že má kamarádka jiné starosti. Já takhle v kritickém období prokecala nějaký čas s kamarádkou, jejíž chlapeček měl akutní život ohrožující nemoc. Ona si stěžovala na nespravedlnost osudu i Boží, a mě litovala, že se z mého chlapa "vyklubal vůl", já si stěžovala na chlapa a litovala ji, že na ji a její rodinu nezaslouženě přišla taková kalamita. I zpětně jsme to obě zhodnotily jako pomáhající oběma.
|
| Despi |
|
(24.3.2020 18:09:14)
Nevím, ale už jsem slyšela i názor, že bych měla už začít taky trochu zit a ne se v tom pořád rýpat a bulet. Prý mám mít nějakou hrdost..
Dost mě to dostalo. Ale i tak jsem přesvědčena, že fungujú normálně, jen když mám možnost, tak si postezuji. A podle mě to bylo tak nečekaně, že mám nárok smutnit půl roku klidně. A sice ne pred manželem a ostatními, ale rozhodně budu. Takže jsem pochopila, že téhle osobě už nic říkat nebudu.
Občas napíšu něco sem, občas jedné velmi loajální kamarádce a zbytek svému telefonu. Ten to snese. 😁
|
| K_at |
|
(24.3.2020 18:16:48)
Despi, smutná, vzteklá, nešťastná, klidně rok. Hrdost bych se snažila zachovat kvůli sobe. Ale jinak s rozvodem nečekat.
|
|
| Marika Letní |
|
(24.3.2020 18:31:22)
Despi "už jsem slyšela i názor, že bych měla už začít taky trochu zit a ne se v tom pořád rýpat a bulet. Prý mám mít nějakou hrdost.. "
Už jsem to psala, najdi si psychoterapeuta. Nemůžeš tím zahltit na dlouho přátele. To vydrží málokdo. Jsou lidé, kteří mají za 2 měsíce jiného, do půl roku po pohřbu už hledají nového partnera. Nechci to hodnotit. Každopádně je to lepší strategie k přežití. Kdo těžce nese rozchod nebývá v naší době okolím pochopen. Kamarádčina maminka už zůstala sama, 30 let. Málokdo to pochopí, ale ona prostě byla nastavena na jednoho životního partnera.
|
| Despi |
|
(24.3.2020 20:32:07)
Marko, psychoterapeut mě taky bude poslouchat jen jednou za čas. Nebude k dispozici při každém propadu. Kdybych k němu chtěla chodit 2x týdne, tak to neuplatím. A měla jsem 2 a nevyhovovalo mi to. Spousta peněz a pomoc veskrze neúčinná.
Kamarádům se moc nesveruji. Spousta jich je z práce a tam to vzhledem k situaci řešit nemohu. I když jsou to mojí přátele, nechci, aby v práci koukali na člověka, kterého jsem já u nich řešila.
To prohlášení od kámošky mě překvapilo, ale zároveň jsem procitla, že tohle není přenosná zkušenost.
Asi se úplně nezlobím, jen už to nebudu s ní řešit.
|
|
|
|
|
| Sukenenka |
|
(16.12.2020 13:30:28)
Despi,nejsi v tom sama, kdybys někdy potřebovala posluchače s úplně stejnou zkušeností,ozvi se :)
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)