| libik | 
 |
(1.6.2020 20:00:58)
V té souvislosti bych zmínila plzeňské Škodováky, kteří vyvolali nejmasovější odpor proti reformě a tvrdě za to zaplatili.
|
| libik |
|
(1.6.2020 20:17:52)
Vystěhování, nucené práce, politické procesy..
v týhle diplomce je to od strany 79
https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/19418/1/Menova%20reforma%201953%20a%20plzenske%20povstani.pdf
|
| Analfabeta |
|
(1.6.2020 21:10:28)
To po r.1989 byli soudruzi už jiní kabrňáci. Žádná měna, ale inflace, která měnu totálně znehodnotila a ožebračila spoustu lidí
|
| libik |
|
(1.6.2020 21:26:36)
Analfabeto až na to, že máslo si v poměru ke mzdě koupíš levněji dneska a byty tenkrát nebyly předmětem koupě, takže těžko to s něčím srovnávat.
|
| Analfabeta |
|
(2.6.2020 6:14:32)
Libiku, ale čtu tam, jak jsme nebyli potravinově soběstační. Dneska jsme? Vždyť dovážíme i ty potraviny, které se tady pěstovaly ve velkém. Vysočina byla bramborářskou oblastí, dneska vozíme brambory, a nejen brambory, z celého světa. Dále tam čtu, jak byly některým lidem upřeny důchody. Dneska ne? Spolupracovala jsem se skupinou vojenských důchodců, kterým byly důchody zákonem odepřeny. Protiprávně a retrospektivně. Dalším byly zdaněny, což se taky moc neví. Kejkle kolem důchodů jsou známé, cílem je lidi přesvědčit, že sice na důchody odváděli státu nemalé částky, ale k tomu se přece nepřihlíží, protože je musíme přesvědčit, že oni si neplatili na svoje důchody, ale živili tehdejší důchodce. No, a mladé generaci řekneme rovnou, že na jejich důchody nebude, ať si na důchody našetří, přičemž se nebudeme stydět je obírat o nemalé částky na důchodovém zabezpečení. Takže nám vznikla malá vrstva milionářů, kteří se neštítili ničeho, aby si nahrabali, a vedle toho nám vzrůstají skupiny lidí, kteří sice celý život makali, ale k stáru budou živořit, protože při současné inflaci našetří leda tak na suché z nosu. Ale budeme jim předhazovat, jak se měli vzdělávat a jak měli celý život na důchod šetřit. Já patřím třeba k těm, které okradl současný režim. Měla jsem nějaké ty akcie z kupónovky, no, byly mi vyvlastněny bez jakékoli náhrady. Hlavně, že se ty privatizované fabriky přesunuly do těch správných rukou, že? Doufám, že v budoucnu vznikne nějaká ta diplomka na téma přesunů majetku za toho jedině správného kapitalistického režimu.
A ano, souhlasím s tím, že každý převrat mocensko-politický znamená i přesuny majetkové. A přidám ještě jedno moudro, co nám říkával pan profesor dějepisu na střední škole: pokud má současný režim sám máslo na hlavě, musí o to víc pomlouvat režim předcházející. Aby to vypadalo, že se za současného režimu mají lidi líp a že ten předcházející je poškodil. Tak toto teda naplňujeme bohatě a beze zbytku.
|
| Buřt |
|
(2.6.2020 7:19:34)
Analfabeto, ja si vazne myslim, ze srovnavas nesrovnatelne.
S temi duchody - pokud proste mame zavedeny prubezny duchodovy system, tak skutecne ze svych odvodu platis stavajici duchodce. Tak to proste je, nikde neexistuje tvuj ucet z tvych odvodu, ze ktereho pak budes cerpat. A vzhledem k populacnimu vyvoji je malo mladych a hodne starych, to neni zadne statni ozebracovani, to je proste demografie.
A s tim, jak vse po roce 1989 zdrazilo - no, neco ano, ale taky nesrovnatelne vzrostly moznosti neco vydelat.
|
| Analfabeta |
|
(2.6.2020 10:20:34)
Burt, v odkazech se zmiňuje zemědělství a důchody. Takže: ze zemědělství byli z venkova v 50.letech odsunuti (nebo doslova vyhnáni) zemědělští odborníci. V 90.letech se to opakovalo, jen forma byla jiná. V 50.letech je vyhnali násilím, v 90.letech, kdy ti, co žili na venkově, věděli, že ti, co se odstěhovali do měst, se na venkov nevrátí a v zemědělství nikdy pracovat nebudou, neměli ani možnost a ani finance na to, aby si koupili zemědělskou půdu, aby na ní hospodařili. Pokud někdo od zeleného stolu rozhodnul, že se zlikvidují zemědělská družstva a provedou se restituce a že se restituenti vrátí a budou na půdě pracovat, tak se setsakra mýlil. Úplně stejně, jako se mýlili soudruzi v 50.letech, kdy měli dojem, že se zemědělská výroba dá naplánovat a řídit stejně jako práce ve fabrice. Nedá, má naprosto jiných charakter a je silně závislá na počasí. Takže jsme ve víře ve světlé zítřky zplundrovali vesnici v 50.letech, pak jsme v rámci normalizace zlikvidovali další generaci vzdělanců a v 90.letech jsme to dorazili. Dneska nám na polích roste jen řepka a vedle jsou soláry. Pokud si teda na zemědělské půdě rovnou nepostavíme montážní haly, super- a hypermarkety a vedle velké vybetonované parkoviště, že. Z toho všeho se ovšem nenajíme. Což poznáme vzápětí, protože potraviny nám nikdo zadarmo nedá. A co bude horší, generace našich dětí už ani nebude umět ty potraviny ani vypěstovat. Jo, jo, budovatelská hesla 90.let: my nepotřebujeme zemědělství ani fabriky, vždyť my všechno, co budeme potřebovat, odněkud za levno dovezeme. Číňan přece pracuje za misku rýže, že, tak co bychom se namáhali my.
|
|
| Filip Tesař |
|
(2.6.2020 13:34:56)
Analfabeto, já kolem sebe zase vidím to zemědělství jinak. Asi se to liší misto od místa, zblízka znám Povltavsko a některý místa na Vysočině, kde kolektivizace byla slabší, kus Poohří a Polabí, severočeskejch Sudet a kus severovýchodních Čech.
V zemědělství byla v 80. letech umělá zaměstnanost a často nahoře seděli nějaký podivný bafuňáři a žádný odborníci, někde zase ne. Kus od kusu. Viděl jsem třeba družstvo, který chcíplo asi patnáct let od listopadu, kdy to drželo v rukou furt bejvalý soc vedení a vedlo to od desíti k pěti, poslední rok nebyly za žní peníze ani naftu a přitom si představenstvo vyplatilo šedesátitisícový odměny. Pak znám některý družstva, který vydržely, často ovšem s novejma lidma ve vedení a hlavně s míň lidma. Před očima mám tady středně velkej zemědělskej podnik, kterej začal s určitým restitučním podílem plus si vzali úvěry na další pronájmy a nákupy od místního družstva, který postupně prakticky nahradili. Jsou výkonnější než to bejvalý družstvo, přitom v několikrát míň lidech a šlape jim to. Viděl jsem taky zblízka lidi, co začali sedlačit buď na restitučních podílech, nebo se sami trhli od družstva a udělali se pro sebe, opět produktivita podle počtu lidí několikanásobná oproti někdejším družstvům.
Socialistický zemědělství si neidealizuju. Bylo extenzivni, založený často v podstatě na drancování krajiny, a ta řepka je podle mě v podstatě přirozený navázání na ten dřívější způsob obdělávání půdy velkopodnikama bez velkýho vztahu ke krajině a jejím funkcím (ve vztahu k erozi, zadržování vody apod.), stylem "po mě potopa." Co nám tak slavnýho a jedinečnýho vlastně to kolektivizovaný zemědělství zanechalo? Když to srovnám třeba s jinejma bejvalejma socialistickejma zeměma, kde kolektivizace byla omezená, tak vůbec nic, pokud nepočítám tu zplundrovanou krajinu.
|
| Analfabeta |
|
(5.6.2020 11:08:34)
Flipe, já si taky socialistické zemědělství neidealizuju. Zaostalé, málo produktivní, důkazem toho bylo ostatně i to, že místo kombajnů byly na sběr brambor nasazováni studenti a třeba i armáda. Armáda se podílela na kdečem, počínaje prací na chmelnicích přes sběr ovoce a konče sbíráním kamenů na polích. Nikomu nevadily ty tři týdny zameškané školy, které na polích trávily tisíce a tisíce studentů. Já třeba žila v bramborářské oblasti a sbírat brambory jsme chodili už v 1.třídě, sice jen jeden den, ale i tak. Dneska nemyslitelné poslat na pole 6-7-leté děti!
A nebyla to jen malá produktivita, problematické bylo častokrát i skladování. Zelenina se na pulty dostávala v bedýnkách, kde bylo kolikrát víc hlíny než zeleniny, bývala i nahnilá nebo plesnivá. Lidi se rvali o zahrádky, aby si růčů fůčo vypěstovali to, co na pultech nebylo. Potravinová soběstačnost byla jen vlhkým snem a je zajímavé, jak se ta fáma mezi lidmi drží. Ale zase fakt je, že když se odbahňovaly rybníky, šlo bahno zpět na pole, prohlubovala se koryta řek a bahno šlo opět na pole, na venkově se na pole vyvážely septiky, hovnocúc to rozstříkal po louce, na pole šla i chlévská mrva nebo kejda. Dneska je mrvy málo, protože jsme dobytek vybili, kejda taky není a z rybničního bahna je nebezpečný odpad. Péče o půdu je horší, než za socialismu. Jezedáci totiž věděli, že podle úrody budou mít výplatu a jakž takž dokázali sestavit osevní plány. Dneska to už nejde, když pole nenahnojíš, těžko vystřídáš různé plodiny.
Vesnice má dneska sama o sobě dost problémů, zemědělství je jen malým střípkem mozaiky.
|
| Filip Tesař |
|
(5.6.2020 19:28:31)
Jak píšeš, Analfabeto, zemědělství je jen část problémů venkova.
Ale problémy, který popisuješ, podle mě prameněj v tom centralizovaným hospodářství za socialismu. Spoustu družstev krachlo, protože vedení se neorientovalo v novejch podmínkách. Uměli využívat známosti a systém služba-protislužba, ale trh byl pro ně cizí prostředí. Vypěstovat uměli, to jo, neuměli ale prodat. Ale nemohli za to často sami, problém byl i v tom, že u nás byla živočišná výroba často třístupňová: nejdřív JZD a státní státky, ty dodávaly masokombinátům, který porážely a zpracovávaly maso, a ty zase dodávaly surovinu finálním výrobcům potravin (vlastně pak byl eště čtvrtej stupeň - celostátní moloch Restaurace a jídely). Navíc to byly často velký podniky, problémy jednoho strhly spoustu navázanejch. Transformace na to bohužel nebrala moc ohled, organizovanej odbyt se na začátku 90. let dost zadrh. To byla jedna z hlavních příčin poklesu stavů dobytka, nikdo ho vybíjet nenařizoval. Kdeco bylo dřív dotovaný, hovězí taky, to přestalo, hovězí zdražilo a lidi ho přestali kupovat, naopak o to víc se začalo jíst kuřecí. To bylo snazší vypěstovat a snáz se snášely výkyvy v odbytu, kuře vyženeš rychle, jatečního bejčka za dva roky.
Jenže to prostě vychází z toho, že potravinářství vybudovali komunisti jako umělej, nepřirozenej systém, protože z ideologickejch důvodů chtěli, aby bylo maximálně postátněný a centrálně řízený. V zemích okolo nás máš třeba docela častý, že v jednom a tom samým podniku se dobytek chová, poráží i zpracovává se maso. U nás to pomalounku začalo tak před patnácti lety? Jinak co mám možnosti vidět kolem sebe, zbylý društva se v živočisný věnujou víc prasečákům a slepičárnám, pokud někde vidíš pastevní chov, jsou to soukromníci. A některý z nich sou restituenti, co se na půdu vrátili z města a sou to velmi dobrý hospodáři. Ze zemědělství naopak uteklo spoustu lidí v 90. letech. V družstvech bylo pořád dost lidí, který kvůli se kádrovejm profilům nemohli předtím věnovat, čemu chtěli, a taky spousta lidí vycítilo nový příležitosti. Spousta ženskejch z društev utekla, na menších vsích to bejvalo často tak, že ženská mohla a) do društva, b) dělat zdravotní sestru, na to stačila střední, c) dělat učitelku, na to už byla vysoká a to už každá rodina zařídit nemohla nebo nezařídila. Příležitosti pro ženský z venkova se dočasně v 90. rozšířily, ale nebyly na vsi, byly ve městech.
A když srovnáváš 50. a 90. léta, prosím tě, fakt znáš případy, že někoho ze zemědělství po listopadu vyhodili a nesměl se mu věnovat?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(1.6.2020 22:25:30)
Žádná měna, ale inflace, která měnu totálně znehodnotila a ožebračila spoustu lidí.
No proti situaci v Bulharsku, Maďarsku nebo Rusku se koruna docela udržela. Ještě pamatuju forint za 7 Kčs, dneska stojí 0,078 Kč. 
|
|
|
.
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)