Monty |
|
(12.6.2020 16:48:27) Převzato z FB, autor Jan Jícha.
Vždycky kolem přijímaček a maturit řeší celá veřejnost, co by se mělo učit v češtině a co je zbytečné. Můj střípek poznání z hlediska životní praxe je následující: Učit češtinu nebyl dvakrát efektní byznysplán, neplnil jsem si tím ani dětský sen, ba jsem to ani nevystudoval, prostě náhoda. Nicméně po těch asi pětadvaceti letech, co s češtinou a nadprůměrným počtem cizích jazyků soustavně pracuju (výuka, redakce, korektury, spisovatelství, překlad, scénáristika, textařství, přednášky, moderování, průvodcování aj.) si už troufám rekapitulovat, co ze školní látky ČJ se mi hodilo, co méně a co nikdy. Předem upozorňuju, že všechna níže zmíněná témata jsou v současnosti standardním učivem ZŠ:
1) Každodenně praktické nebo aspoň využitelné při učení cizím jazykům, tj. nechat jako učivo ZŠ: Čtení, psaní (+ pravopis), pád (vč. latinských názvů), číslo, rod, vzor p.jm., osoba, číslo, čas, rod sloves. Podmět, přísudek. Měkká a tvrdá př. jm. Skloňování číslovek. Slovní druhy. Věta hlavní a vedlejší ve vztahu k interpunkci. Slovotvorba, obohacování slovní zásoby. Slovní rozbor. Cizí slova. Smysluplná stylistika, aktuální členění větné. Porozumění textu, odhalení manipulace. Hledání pravdy z více zdrojů. Žádost, stížnost, zpráva. Jednoznačnost a dvojsmysl. Prožitek literárního textu a divadla, tvorba a reprodukce příběhu. Vyprávění. Spisovný a nespisovný jazyk, vnímání stylového různohlasí. Prezentace myšlenky, výklad. Výpisek, práce se zdroji informací.
2) Sporné či pouze půvabné, tj. přesunout na SŠ: Slovesný způsob, vid. Další větné členy. Přechodník. Druhy číslovek. Věta jednočlenná a dvojčlenná. Skloňování tentýž a jenž. Nářečí a slang. Argumentace, diskuse, přednáška. Prožitek poezie, literární tvorba. Literární žánry, figury. Interpretace nejednoznačného textu. Přidat: Etymologie, korektura textu.
3) Zhola zbytečné, tj. omezit důsledně na VŠ: Slovesné třídy a vzory. Pitva slova. Druhy podmětu a přísudku. Pitva věty. Druhy vedlejších vět. Souvětí souřadné a podřadné. Pitva souvětí. Vztahy mezi hlavními a vedlejšími větami. Pitva básně a jakákoli jiná pitva.
Pravidlo je, že to, co je nejzbytečnější, taky žákům nejvíc nejde, a tudíž se s tím stráví nejvíc zmařeného času a všestranně nepříjemné práce. Nic z toho, co jsem zařadil pod bod 3), jsem za celý život nevyužil ani jednou, a kdykoli to jdu učit (sedmáky aj. nebožáky), musím se to pokaždé znovu naučit. Kdyby každý dospělý Čech měl perfektně zvládnuté učivo ČJ prvního stupně, prožije plnohodnotný život, aniž by svým jazykovým projevem zanechával podezření z intelektuální nedostačivosti. Dokonalé zvládnutí současného učiva druhého stupně znamená, že je z občana expert a k jeho filologickým dovednostem už není mnoho co přidat. Takových absolventů ZŠ je samozřejmě minimum, zato všichni mají vzpomínky, jak je čeština štvala - namísto proživatelů mateřštiny z nich nadělala jazykové patology, kteří v mrtvole věty nebo textu hledají nicneříkající součástky, jako třeba aposiopesi nebo příslovečné určení zřetele (vždycky když učím PU, nechávám děti vymýšlet si vlastní, a mají dobré nápady, třeba PUZÁ je prý příslovečné určení závěti: "Zdědil jsem cirkulárku PO DĚDEČKOVI").
A proč že je výuka češtiny tak přecpaná ptákovinami? Protože před sto lety byla naše školská věda ve vleku německé. Protože bylo potřeba naučit školáky jazykovědnou analýzu potřebnou pro pozdější výuku latiny a řečtiny. Protože tehdá ještě frčelo archaizující řečňování a jiný hovadismus (termín V+W). Protože nezpochybňovaný vědecký pohled na svět velel rozebrat tělo a vytlouct z něj duši. A tak se dneska učí čeština podle osnov z první republiky, akorát učebnice jsou na to barevnější. Je to asi jako kdyby se v autoškole učila rozborka motoru a převodovky, druhy čalounění a dějiny asfaltu - pro vyšinutou menšinu by to byla prča, ostatní by nechápali, co jim tím kdo chce říct, normálně řídit by se naučili jinde a kurz odtrpěli jenom kvůli těm papírům. A nejhorší (nebo nejlepší?) je, že ten balast žádná vrchnost nevyžaduje - ani RVP, ani ministr osobně nikde neuvádí "žák rozebere souvětí a určí v něm přísudek jmenný se sponou". Na vině jsou jen autoři učebnic, jejich poslušní uživatelé a zejména postrach jednotných přijímaček, k nimž se všichni ti ostatní odvolávají. Ergo státní přijímačky jeví se jako největší brzda radostného a smysluplného vyučování národnímu jazyku. Od září nám odchází češtinářka na mateřskou, takže je to zase na mně. Ať ale nikdo nečeká, že je budu celý druhý stupeň pérovat ve vedlejší větě doplňkové. Řeknu jim: koho to baví, naučte se to doma, případně přijďte o přestávce. Deváťákům jsem ochoten udělat rychlokurz kvůli přijímačkám, jinak ode mě tenhle jarmark marnosti nečekejte. Když někdo miluje jazyk(y) tak jako já, nesnese pomyšlení, že by je měl ostatním znechucovat. Aj, kantore český, postůj a zamysliž se, zdali většina tvého pachtění není venkoncem na
|
Kaipa |
|
(12.6.2020 17:13:03) Jen jsem text prolétla očima, nechtělo se mi číst. Ale co je zajímavé: volá po etymologii, ale slova pitvat nechce. Argumentaci a diskuzi přehodit na SŠ? To snad ne? Přídavná jména přivlastňovací by neučil nikdy? A jak bude řešit pravopis číslovek, když to nehodlá učit na ZŠ?
|
Monty |
|
(12.6.2020 17:16:22) Kaipo, pitváním slov pravděpodobně nemyslel pátrání po jejich původu, ale určování kořene, přípony apod.
|
Kaipa |
|
(12.6.2020 17:19:53) No jo, ale někdy to bez toho nejde, ne? Abys našla kořen, musíš si říct příbuzná slova, a to i taková, která nejsou na 1. pohled zřejmá.
|
Monty |
|
(12.6.2020 17:31:53) Kaipo, kolikrát jsi tak mimo období povinné školní docházky hledala kořen slova?
|
libik |
|
(12.6.2020 17:37:22) Když chci napsat objednávka nebo věda, ne?
Nebo by se to psalo do 20 let, jak to slyšíme?
|
|
Monty |
|
(12.6.2020 17:39:47) Libiku, a ty to děláš? Používáš to v běžném životě? Nesetkáváš se s tím slovem v psané podobě dostatečně často na to, abys měla zafixované, jak se to správně píše?
|
libik |
|
(12.6.2020 17:48:49) Musím říct, že když chci napsat něco jako domněnka a porozumění, tak jo.
Můžeš si myslet, že jsem nesečtělá, ale počítám, že na tom nebudu hůře než armáda lidí, která se na vš s čj vůbec nesetká, protože jsou jinak vyhranění.
A jsem ráda, že vím, jak to funguje a nemusím si to pamatovat slovo od slova.
|
Půlka psa |
|
(12.6.2020 17:50:46) Ono na kořenu slova nakonec není nic těžkýho, ale ty druhy vedlejších vět apod. jsou fakt navíc. To se nedá využít ani k těm cizím jazykům.
|
|
|
Dana |
|
(12.6.2020 18:25:11) Naprosto s tímto jazykovědcem souhlasím. Výuka češtiny se přeceňuje, a protože se učí tak přehnaně velký počet hodin, tak se ten čas holt musí nějak využít. Tak se vyplní balastem typu doplňku, druhů přívlastků a rýmů. Nikoho to nebaví, nikoho to nezajímá, každý se to, když musí, naučí a za týden stejně nic neví. Všimněte si také, že o nutnosti maturovat z češtiny se nikdy ani nediskutovalo, stále jen o matematice.
|
Monty |
|
(12.6.2020 18:27:24) Dano, a přitom, jak správně upozorňuje autor textu, třeba ta zmíněná etymologie by nejspíš bavila i děti na základce. O té se ale nedozví nic, musí drtit přívlastky a typy vedlejších vět.
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(12.6.2020 23:06:04) já bych počet hodin klidně zachovala, ale výsledkem té výuky by měla být schopnost skutečně porozumět textu a taky třeba napsat něco, co má hlavu a patu. a rétorika se neučí u nás už prakticky vůbec.
|
|
libik |
|
(13.6.2020 13:34:04) Akorát, že to není jazykovědec, ale pán, co píše veselé příběhy.
Včera, když byla přebita moje věcná námitka, že je třeba se učit kořen slova, argumentem, že není třeba vědět, kdy se narodil Jan Neruda, jsem ještě přemýšlela o tom přísudku jmenném se sponou.
Sám autor připouští, že ten malý potenciální rétor se schopností interpretace , co nemusí znát z pravopisu prakticky nic, by ale mohl znát shodu podmětu s přísudkem.
Takže dítě se dozví, že toto je podmět, toto přísudek a na logickou otázku "a co je toto slovo, pane učiteli", dostane odpověď "kus, nevotravuj, to se dozvíš na vš"
Jan Jícha, jak tak koukám, svěže píše, všechna čest, měl by se ale toho držet..
|
Monty |
|
(13.6.2020 13:46:33) Libiku, už za dob mé školní docházky existovaly pro ukojení zvídavosti žáčků nad rámec výuky zařízení, nazývaná knihovny. Dnes má takovou knihovnu každý žáček v mobilu.
|
|
|
|
|
|
|
|
Vítr z hor |
|
(12.6.2020 18:49:16) Mně se to hodilo teď, když jsem zhroucené kolegyni, jejíž syn nevymyslel u přijímaček "náměstí", ukazovala, jak se to dá vyřešit bez zásadního přemýšlení.
A taky se mi to hodilo, když jsem totéž učila loni děti na jejich přijímačky. Venkoncem vzato je to úplně k ničemu, jen je to jakási velmi pochybná cesta k možnosti se dále vzdělávat.
|
|
|
Půlka psa |
|
(12.6.2020 17:36:17) Moc mě ani nenapadá, k čemu je určování kořene slova. Vyjma toho důvodu, že se na to ptá cermat v přijámačkách.
|
|
|