K_at |
|
(18.10.2020 14:24:35) Svynka, ty jsi kolegyně?! No neke! Vítej! ❤️ Máš určitě pravdu. Když odhlédnu od bacilů, možného těžkého úrazu dítěte a občasných stresů, rozhodně je to výrazně lepší než v kanclu. I když já říkám, že si jednou půjdu do kanclu odpočinout od školky, až mi začne hrabat.
|
kysnutá knedla |
|
(18.10.2020 15:45:20) Kat, prekvapila som samú seba. Síce som cítila, že najviac ma to ťahá do školky, zároveň som sa ale trochu bála toho svojho schovaného cholerika, zúrivca. Doma toľkokrát zbytočne vyšteknem na svoje deti! () Ale v MŠ sa cítim vykľudnene, vyrovnane, v pohode, nerozhodia ma ani najvačší zlobiči (síce naštvú, to áno, ale nijak ma to nevykoľají). Už neraz som si pomyslela, že škoda, že nie som taká matka, aká som "učitelka".
|
K_at |
|
(18.10.2020 16:29:27) Svynka, ať ti to vydrží.
|
kysnutá knedla |
|
(18.10.2020 16:35:28) Kat, ďakujem Nič si tak veľmi neprajem (čo sa práce týka), než aby mi vydržalo to, čo mám teraz - tj výborné pocity z práce - z detí i z kolektívu (hehe, a i z jedla, ktoré tam varia
|
Karkulína |
|
(18.10.2020 16:51:07) To je pěkné. Taky přeju, at ti to vydrží.
|
|
Půlka psa |
|
(18.10.2020 17:04:27) Fakt to obdivuju.
Já byla úplně hotová, když jsem chodila ve středu dopoledne se školkou ven jako doprovod. Já blbec jsem to na jeden školní rok přislíbila a pak jsem byla celá šťastná, když jsem z důvodu rizikového těhotenství po pololetí už opravdu ani při nejlepší vůli nemohla.
|
kysnutá knedla |
|
(18.10.2020 17:44:44) Půlka, ja na vychádzkach nevychádzam z údivu, aký je to veľký problém pochopiť (poslúchnuť) pokyn "Zařadíme se... popoběhneme... je před vámi moc velká mezera... "
Keď som popisovala mužovi adrenalín, keď sa neprechádzame, ale sme "len" na záhrade, tak ho skoro orosilo. On jak je veľmi opatrný, tak by toto v živote nedal. Deti majú pomerne strmý terén a najradšej majú 2 lamelové mosty ukotvené medzi stromami (v tom najvyššom bode "záhrady"). Jeden most skončí, a od ďalšieho stromu začína ďalší most.. (bočná sieť na záchyt odpadlíkov tam nie je). A ja pobehujem medzi nimi... Bola som si kvoli tomu kúpiť obuv s vibramovou podrážkou, aby sa mi nešmýkalo Je to veľmi akčné, niekedy i sranda, a kým sa nič vážne nestane, tak ma to bude ešte myslím dlho baviť.
|
Ropucha + 2 |
|
(18.10.2020 17:54:21) Svynko, to je přesně ono Až příliš adrenalinu na každý den
|
|
K_at |
|
(18.10.2020 18:01:22) Svynko, neboj, v údivu budeš i za x let. Vždycky je něco, co mě překvapí. Zaskočí. A o bezpečnosti .... Uf. Poslední hitovka byla, když jednoho experta napadlo si lehnout pod rozhoupanou houpačku. To jsem teda letěla tryskem a modlila, ať ho nenapadne se zvednout. Po 3 letech ve školce a neustálého připomínání pravidel to jeden nečeká. Brrrr. Jinak si taky říkám, jak je možné, že člověk 30x denně a 150x týdně připomíná banality, a ono to stejně nezůstane zapsáno v šedé kůře mozkové. 🤣🤣🤣
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(18.10.2020 18:21:26) Kat, mně přijde, že tyhle blbosti vymýšlejí experti, kterým můžeš COKOLI opakovat horem dolem. Oni VĚDÍ, že je to nebezpečný, proto to taky dělají. Mám to jenom jednou v takové soft verzi, ale kámoška má doma dva malý sebevrahy (gen po tatínkovi), a fakt má hladinu kortizolu furt jak válečnej pilot.
|
K_at |
|
(18.10.2020 18:42:08) Koprivo 🤣🤣 u kamikadze pilotů čekáš cokoliv. Blbý jsou děti - mimozemšťané. Tam fakt člověk zírá.
|
|
|
Len |
|
(18.10.2020 18:25:03) Kat, tyjo, to jsme v detstvi delali porad Lehnout pod houpacku nebo pod roztoceny kolotoc, velka zabava. Skoky z houpacky, take oblibene. Ve skolce i ve skole. Zato ted se bojim vylez k nam na pudu, protoze pri slezani se musi trosku seskocit na stafle, asi 20cm. Uz vubec nesnesu vysky a nic rychleho, kolotoc by me zabil, aniz bych si musela pod nej lehat Na petimetrovy strom uz bych taky nevylezla. Detstvi je nebezpecne obdobi
|
K_at |
|
(18.10.2020 18:42:55) Len, ať to dělají. Ale ne VE ŠKOLCE!
|
|
|
Slonisko |
|
(18.10.2020 18:25:32) Malý experti vždycky něco vymyslí , Já bych školku nedala, mrňata se strašně hemží, nemám moc dobrou pozornost, i moje vlastní děti mi byly schopné propadnout mezi rukama, když jsem je jistila na prolézačce.
|
|
|
Půlka psa |
|
(18.10.2020 18:34:06) "Zařadíme se... popoběhneme... je před vámi moc velká mezera..."
Tohle bylo v lesní školce, tam se nikdo na výletě nikam neřadil a mezery se neřešily. Žádný štrůdl, šlo se tak nějak rozevlátě přírodou, každé dítě si dělalo, co chtělo. No a právě proto potřebovali navíc rodiče (jeden dospělý vpředu, jeden veprostřed a další sbíral odpadlíky na konci).
Děti byly zlaté, nekonfliktní a samostatné a celé to bylo beze stresu. Akorát si nemůžu pomoct, mně ty děti stejně lezou na nervy. Ty svoje mám ráda, jejich kamarády většinou snesu, ale jak je jich moc, tak je to moc.
Neskutečně obdivuju, že na to někdo má nervy, ať je to ve školce nebo ve škole.
|
|
|
|
|
|
|
|