| Půlka psa | 
 |
(18.5.2021 22:50:39)
"Okoliku jde o o ze bysme si nakyho covidu v 80. ci 90. letech vubec nevsimli."
Manželovi na covid zemřeli během měsíce tři příbuzní a mně jeden kolega. No a jeden manželův kolega ještě po půl roce neřekne do webexu víc než pět slov v kuse, jak se zadýchává. Toho si těžko nevšimnout.
|
| Rodinová | 
|
(18.5.2021 22:53:29)
Ctvrtko, jak to myslis, ze bychom si pred 30 lety nevsimli covidu?
|
|
| Půlka psa |
|
(18.5.2021 23:04:29)
Kolega a strejda byli zdraví padesátníci bez jakýchkoliv známých chorob. Jeden z nich měl vlastně padesát úplně čerstvě a ten manželův kolega, co doteď neřekne v kuse větu, má odhadem tak 37 nebo 38. Toho si zkrátka všimneš, protože běžně se tohle v jednom měsíci neděje.
O zesnulých tetách by se dalo říct, že byly starší a nemocné. Jedna asi sedmdesát, druhá asi tak 75 a obě chytily covid při hospitalizaci z jiných nesouvisejících důvodů. Žádný extra věk to teda taky nebyl, ale dejme tomu, že tam by si člověk mohl nevšimnout a považovat to za nahodilost a souběh hospitalizace s chřipkovou sezónou.
|
| Půlka psa |
|
(18.5.2021 23:14:20)
Však já neříkám, že chřipka není blbá. Říkám, že i v 90. letech bych si jistě všimla, kdyby najednou z ničeho nic v jednom měsíci zemřeli v bezprostředním okolí dva zdraví lidé středního věku a k navíc pár nemocných. Toho si nelze nevšimnout.
|
| Půlka psa |
|
(18.5.2021 23:18:32)
Však já reagovala na to, že bychom si epidemie bez možnosti PCR testů vůbec nevšimli. Tak za sebe hlásím, že všimli, protože na to, že někdo byl a není, není třeba test. Tak bychom to považovali za chřipku nebo za cokoliv, ale zcela jistě bychom si všimli i bez testů.
|
| Analfabeta |
|
(19.5.2021 0:11:21)
To jsme měli v práci taky. Byla jsem letitý dárce krve, ale krev jsem dávala pokoutně a ve svém volném čase, volno se na to čerpat nedalo, šéf to nedovolil. Do doby, než zjistil, že dárci náleží nejen zákonné volno, ale i daňový odpočet, pak mohl i obyčejný plebs čerpat volno na darování krve. Dtto bylo s nemocemi: kdo onemocněl, byl přece flákač a nefachčenko, protože správný pracovník má přece do práce přilézt i po čtyřech. Než ovšem silná chřipka skolila šéfa, pak už ty kecy neměl a pro nemocné měl pochopení. A to jsme nikdo moc nemarodili, maximálně tak týden s nachlazením do roka. Ale ty kecy kolem toho, jestli to bylo nutné a tak. No, nutné, pokud sotva lezu a do práce prakticky ani nedolezu, tak to asi nutné bylo, že. Jediný, kdo delší dobu marodil, byla kolegyně, která na dovolené upadla tak blbě, že si zlomila nohu a tu jí navíc museli zdrátovat a měla asi dva měsíce nechodící sádru. A pak ještě jedna kolegyně, kterou její tehdejší přítel (starší než její tatínek. Nevím, co jí na tom starém a ještě k tomu neskutečně žárlivém páprdovi učarovalo), zmlátil tak, že jí přerazil klíční kost. Zmlátil ji jen proto, že byla 10 dnů s kolegy na veletrhu a on se domníval, že mu tam s některým kolegou zahnula. Načež ona, aby se teda vyhnula mlácení, řekla, že ji tam jeden z kolegů znásilnil. Na toho pak podala trestní oznámení, ve firmě z toho byly nepříjemnosti, protože ten její žárlivý paprika obcházel firmu, slídil a lezl do firmy. Holčinu jsme teda odklidili na nějaký čas do zahraničí do centrály, ale u nás ve firmě prudil ještě skoro rok a zbavili jsme se ho pak tím, že jsme mu ohrozili trestním stíháním za stalking. Kolega, co ho neprávem obvinila ze znásilnění, dal výpověď, protože prohlásil, že se na takovou práci může vys***t, a to hodně zvysoka. NIKDO ze šéfů se ho tehdy nezastal a my jako řadoví pracovníci jsme byli naprosto bezmocní. když pak holčina dala výpověď, byli jsme docela šťastní, protože s takovým člověkem je blbá spolupráce, když nikdy nevíte, ze čeho vás může neprávem obvinit. Třeba že jste ji obtěžovali na služební cestě.
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(18.5.2021 23:25:57)
To asi ne, ale však jsem taky nepsala o tom, jestli by se zavíraly knihkupectví, ale o tom, že i bez PCR testů bych si všimla série úmrtí v okolí u lidí, co na to neměli ještě pravděpodobný věk ani choroby. Za mého života se v mém okolí nikdy nic takového takhle hromadně nestalo, takže bych si povšimla zcela jistě.
|
|
|
) a na vyjádření Staré husy o tom, že by vlastně internet nepotřebovala, mě napadá, že u spousty záležitostí, které se lehce a rychle vyřídí "přes internet" už si člověk pomalu ani neuvědomí, jak to bylo "v dobách předinternetových" kolikrát komplikované. Např., když jsem si chtěla koupit místenku na autobus (protože se mi nechtělo riskovat stát třeba celou cestu do rodného města trvající cca 2,5 - 3 hodiny), musela jsem se sebrat a jet na autobusové nádraží Florenc, tam vystát frontu a místenku koupit. Stejné to bylo asi s letenkami (nikdy jsem žádnou vlastně nekupovala a to tedy dosud - zařizoval vždy manžel nebo cestovka).
Poznámky jsem měla psané tužkou na spoustě papírků, i celou práci jsem psala ručně propiskou na linkované papíry a pak dala přepsat známé sekretářce, aby tam nebylo moc překlepů. 
Psala jsem, že by mohlo fungovat tak zadání po mailu a to ještě většinou spíš jen k některým rodičům do práce. Ta komunikace nebyla špatná, na kolejích na Strahově jsme měli tehdy internet na tehdejší dobu super. Maily hledně výuky by fungovaly, ICQ taky a i novinky o tom, co nám zase zakázali kvůli covidu (dneska zpívat, včera kafe z kelímku mimo okres, zítra sex bez respirátoru,.....) bychom se dozvěděli okamžitě. Jen to bylo málo obvyklé, když jen 4% domácností měly doma PC i připojení.
naštvala mě že poslouchá. 
V její náručí
Věra Martinová & MeritumPraha 10 
Masopust na Dlaskově statkuSemily 
Rozloučení s masopustemChrudim 
Swingový plesOpava 
PopelkaČeské Budějovice 
Věra Martinová & Meritum
Masopust na Dlaskově statku
Rozloučení s masopustem
Swingový ples
Popelka
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)