Vítr z hor |
|
(2.2.2023 12:20:38) Prostě je málo míst ve školách. Tohle téma je o SŠ, ale problémy jsou na všech stupních.
Dětí je víc, místa na školách v podstatě nepřibyla. Letos je deváťáků o cca 1/4 víc než jich bylo před 4-5 lety a skoro o třetinu víc, než jich bylo před 6 lety. To je základní problém. Gaussovka je stále stejná, takže dítě se stejnými schopnostmi/stejně připravené nemá letos stejnou šanci, jakou by mělo před 4 lety, pokud tedy nemluvíme o těch horních pár procentech.
V té souvislosti se ukazuje jako problém, že mohou být pouze 2 přihlášky a je třeba taktizovat. Rodič holt musí rekognoskovat terén a správně odhadnout, kam má dítě šanci se dostat. Když to nevyjde, ta druhá kola jsou dost nepřehledná. Přijímačky se dají zkusit znovu.
Jsem zvědavá, jestli se vynoří takové čekací ročníky, jako kdysi jazykovky - roční studium pro ty, co se nedostali na VŠ...
|
Monika |
|
(2.2.2023 12:31:27) Větře, míst na středních školách je strašně moc, ještě z dob, kdy bylo dětí ještě víc než teď. Je "málo" míst na gymnáziích, protože oproti "dřív" má o ně zájem větší část dětí. Byly doby, kdy děti s trojkou na vysvědčení ani třeba nezkoušely maturitní obor a teď klidně aspirují i na gymnázium a taky asi odpadla část té paniky, "co bude dělat absolvent gymnázia, pokud se nedostane nikam dál" - on se taky skoro každý, kdo chce, někam dostane A panika je naopak z toho, že by dítě mohlo skončit na účňáku, přestože o uplatnění by se nemohl nikdo obávat, ale holt "špatné vlivy" ...
|
kosatka2 |
|
(2.2.2023 12:38:52) Pražští ředitelé gymplů také říkají, že mají až třetinu dětí ze SČ kraje. To podle mě dřív nebylo. Teda já si vybavuju jednu spolužačku, která se těsně před maturitou odstěhovala do Hostivic, jinak z tehdejší doby nevím o nikom.
|
Vítr z hor |
|
(2.2.2023 12:59:45) Pražské děti zas jezdí do Stč škol, když se nevejdou v Praze...
Mimochodem ta tvrdá štvanice proti přespolním dětem je zcela běžná i třeba na základních školách. Nechápu to, proč mají místní zastupitelstva takovou moc rozhodovat o školách/oborech?
|
Federika |
|
(2.2.2023 13:04:45) Tak STČ školy jsou volnější a pokud to tam doprava dovoluje, proč ne? Navíc neplatí, že pražská škola lepší škola...
|
Janinka a dvě princezny |
|
(2.2.2023 13:11:15) doprava v rámci Středočeského kraje je super pro pražské dítě, protože všechny spoje jezdí do a z Prahy. Ale středočeské dítě (my jsme západ) má takové komplikace dostat se do středočeské školy až to není hezké. U nás třeba Kladno nebo Hostivice - přitom Hostivice máme vzdušnou čarou kousek. Od kolegyně vím, že nefunkční je i linie Beroun Kladno
|
Muumi |
|
(2.2.2023 13:25:04) Do Berouna jezdí z Kladna parádní okružní autobus, taková vyhlídková jízda po středočeském kraji. Má to asi 45 zastávek a jede to přes hodinu (autem 20 minut???). Navíc neustále narvaný, staví všude a nabírá další zpoždění. Ale prostě Beroun a Kladno je už jakoby "jiný kraj", tak nějak tam pohyb mezi těmito městy nikdy moc nebyl, za prací a školou se z obou měst prostě jezdí do Prahy, když už někam.
|
|
|
kosatka2 |
|
(2.2.2023 13:18:15) Já si zrovna říkám, že jak si ty pražské školy vyzobou nejlepší děcka, nemusejí se tolik snažit s nějakými metodami, prací s kolektivem, zajímavými aktivitami, děti jsou chytré a pracovité, výsledky mít budou slušné.
Pro svoje dítě bych si přála i nějak zajímavě strávený studijní čas, úplně mě nedojímá, kolik % maturantů se dostane na medicínu.
|
Monika |
|
(2.2.2023 13:30:16) Kosatko, ale pražské školy si nic nevyzobou, ty děti se tam hlásí samy (asi s přispěním rodičů)
|
kosatka2 |
|
(2.2.2023 13:34:11) Moniko jasně, obrazně řečeno :)
|
|
|
Federika |
|
(2.2.2023 13:46:35) Kosatko, "zajímavě strávený studijní čas", to si představuje asi většina. Ale vybíráš z možností, které máš a navíc-pokud jde o 9. třídu-vybírají většinou už děti. Já s dcerou prošla pár gymplů, snažila jsem se nevyslovovat svůj názor a ona zcela jasně říkala -sem ne, tady by se mi asi líbilo, tady možná...A ten její názor se vždycky s tím mým neshodoval. Přijetí na medicínu apod nezajímalo ani mě ani ji
|
vrrtak |
|
(2.2.2023 21:37:49) Fed ...Já s dcerou prošla pár gymplů, snažila jsem se nevyslovovat svůj názor a ona zcela jasně říkala -sem ne, tady by se mi asi líbilo, tady možná..
řekla dcera co je pro ni rozhodující?-Proč se ji někde líbí a proč ne? Protože syn se na dnech otevřených dveří skoro vůbec neptal,sice koukal a poslouchal,ale prvotně moc názor nevyslovoval,líbilo se mu všude
|
Federika |
|
(2.2.2023 21:46:46) Vrrtáku, jo, řekla...A všímala si dost,často podstatně jiných věcí než třeba já. Její postřehy, obecně: -chodí sem jedna moje kamarádka,říkala,že fajn, jedna učitelka blbá, ale jinak super... - vidělas ten jídelní lístek?? -v tý chemii to strašně smrdělo... -ten ředitel byl takovej divnej, vypadal zle a nepříjemně.. -vidělas tu ročenku? Chodila sem ta a taaaa... -ta španělštinářka hezky mluvila, to by mě bavilo... -tady se mi docela dobře dejchalo, v tý předchozí škole byla tma a ta nějak stísněně... -mami,sem nikdy... -tady jsou nějak samí "nerdi"... -ta knihovna tam byla docela taková milá a můžeš si tam udělat i čaj... -jezdí prý i do Španělska i do Anglie, i do Německa...
|
TaJ |
|
(2.2.2023 21:55:04) Federiko, to je pěkný, to jsou docela dost podstatný věci...a co zajímalo zase tebe?
|
Federika |
|
(2.2.2023 22:04:38) No já se ptala třeba na možnost IVP, na jazyky, jaká je úroveň, jak děti rozdělujou, co by si třeba počali s ní, kdyby chtěla dělat němčinu a nikdy ji nedělala, neumí gramatiku, ale rozumí všemu a mluví...Jaký je způsob známkování a jaká je možnost oprav testů, jestli se testy hlásí dopředu, ja to vypadá s pozdními příchody kvůli autobusům a tak...A jak se řeší později specializace,od kterého ročníku a jakým způsobem...Studijní výjezdy...
|
TaJ |
|
(2.2.2023 22:16:26) Federiko, jasně, syna zase zajímalo, jací jsou učitelé na ty odborné předměty, kdy a kam chodí na praxi... Jinak s angličtinou tam prý budou navazovat na ZŠ a druhý jazyk je tam němčina a tam jedou od začátku, protože ne všichni třeba předtím němčinu měli. Syn třeba teď nemá druhý jazyk vůbec. Já se zase zajímala o to, jak pracují s dětmi s poruchami učení apod. Jako počítám, že stejně příští rok to obejdeme znovu, protože mezitím nám vytanou další otázky...
|
Federika |
|
(2.2.2023 22:25:26) TaJ, to určitě, syn už bude líp vědět, co potřebuje. A jazyky, ty druhé, většinou jedou od začátku, ale často se píše na začátku rozřazovací test a pak jsou rozděleni do skupin podle úrovně. A ona chce dělat němčinu, teď má španělštinu,ale v té by pokračovala nějak sama. Musela by buď dodělat předtím gramatiku nebo nevím, někde řekli, že by nebyl problém ji i přes rozřazovací text,který by na gramatiku nedopadl dobře, dát do pokročilé skupiny.
|
|
|
|
|
vrrtak |
|
(2.2.2023 22:16:57) Fed u nás se syn neptal ve školách na nic,ale je fakt že pak sondoval u kluků co jsou od nás a jsou na těch školách,které byly v širším výběru jak se jim tam líbí, teď po té poslední návštěvě SŠ si pro změnu vedli diskusi jaký je který učitel .Ale je fakt když jsme tam jeli tak říkal že jede jen kvůli mě,že tam nikdy nepůjde a najednou je to škola jeho první volby. A protože není premiant, protože pro něj nejsou známky důležité, tak jsem ráda že je tady převis jen 1:1 ,tak snad šanci má. Ale musím říct že tvoje dcera má dobré postřehy na co se zaměřit
|
Federika |
|
(2.2.2023 22:22:18) Vrrtáku. ona má ještě na výběr svou školu, tedy gymnázium, které patří k jejich škole. Určitě tam bude dávat přihlášku a sice má pocit,že asi chce trochu do světa, že možná nechce být na stejném místě od první třídy, ale zároveň srovnává-u nás je to hezčí, učitelé příjemnější atd...Takže uvidíme, jak to bude vidět příští rok. A jejich škola pořádá občas pro osmáky. a devátáky setkání s absolventy, kdy někdo, kdo odešel třeba před rokem, dvěma, na nějakou střední školu nebo gymnázium, přijde poreferovat. Přijde s prezentací o škole, s vlastními postřehy a řekne zas jiné věci, než se dozvíš na DOD. Moc se mi to líbí.
|
vrrtak |
|
(2.2.2023 22:52:51) Fed tak u vaší školy se mi líbí hodně věcí,ale bude asi pro ty děti těžší si zvyknou na školu s horším (pro nás běžným) přístupem, i když zase jsou velmi dobře připravení na další studium
|
Federika |
|
(2.2.2023 23:15:20) Vrrtáku, naše škola je milá, přiměřeně náročná, menší kolektiv a dětem se věnujou, třeba i na ty přijímačky budou děti připravený dobře, bez rodičů a přípravek. Učitelé se chovají partnersky, vlastně jsem nikdy nic nemusela řešit. Jak to přesně běží na gymplu,nevím, ale zřejmě podobně, jen holt vyšší nároky. Ale prostě někdy není dobrý být někdy od 6-19 let. Já bych to v jejím věku určitě nechtěla,ale ona neví,váhá, je úplně jiný typ než já. Takže počkáme na příští rok, uvidí se zdravotní stav, sport, co já vím, co bude...Co se týká dopravy, tak by to určitě bylo nejlepší.
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(2.2.2023 21:53:44) Vrrrtaku, my jsme se byli podívat teď nedávno se synem ve dvou školách, respektive v jedné jsem byla s ním, ptala jsem se tedy spíš já, on tak nějak občas něco prohodil, spíš poslouchal, sledoval, nasával atmosféru...popovídali jsme s klukama, kteří tam chodí, byli docela povídaví a takoví pohodáři. No a do druhé školy se nakonec jel podívat úplně sám, já jsem nemohla a kamarád, se kterým původně měl jít, nakonec taky nešel, tak se tam prostě rozjel sám. Docela jsem zírala, protože to bylo poprvé, co šel sám někam, kde nikdy nebyl a nikoho tam neznal. Nicméně se mu prý víc zamlouvala ta první škola, působilo to tam na něj přátelštěji.
|
|
|
|
|
|
Monika |
|
(2.2.2023 13:05:44) Větře, obce zřizují "jen" základní školy. Střední školy (pokud nejsou tedy soukromé) zřizují kraje ... A kdo o tom má podle tebe rozhodovat jiný, než zastupitelstva (obecní, krajská)?
|
kosatka2 |
|
(2.2.2023 13:33:33) Zrovna ten SČ kraj je nejlidnatější a rostoucí. Klikám jeho záměrem rozvoje vzdělávací soustavy. Kapacity ZUŠ se zde smějí navyšovat s přiloženou demografickou křivkou. Naopak ve strategii vzhledem ke gymnáziím je to jasné: Nenavyšovat počty žáků v gymnáziích.
|
|
Vítr z hor |
|
(2.2.2023 17:12:24) "A kdo o tom má podle tebe rozhodovat jiný, než zastupitelstva (obecní, krajská)?"
Moniko, jednoznačně ministerstvo, případně též kraj (pod dozorem ministerstva). Obecní zastupitelstva jsou zcela závislá na svých voličích a jim se snaží zalíbit, nezajímá je, co se děje za humny (a proč by vlastně mělo?). Naopak nekvalitu populisticky svádějí na přespolní děti, které si dovolují plnit jejich školy. Stavějí jim do cesty překážky (například TB), a když ani pak nejsou voliči spokojeni (přitom občan s TB je zároveň volič čili cílovka), svádí to na jakési imaginární podvodníky s TB.
Takže dochází k plíživé ghettizaci, už teď to někde zcela izoluje žáky v místních vesnických školách a nemají šanci na přijetí jinde.
Dopravní trasy favorizují regionální centra, ale ta odmítají přijímat děti do škol. Ty jsou odsouzeny k návštěvě malých škol s mizernou dopravní dostupností, což nepředstavuje jen nepohodlí pro dojíždějící děti, ale i logistickou překážku pro zajištění kvalitního personálu.
Podle průzkumů ČŠI jsou nejhorší školy právě mezi těmi malými. Jenže malé obce jiné než malé školy prostě zajistit svými silami nedokážou, a i kdyby, nezvládnou je naplnit patřičným počtem dětí a kvalitního personálu.
Zároveň školy neučí dle centrálních osnov, ale každá školy si vytváří ŠVP, který se může dost zásadně lišit od všech ostatních. Při zavádění ŠVP byla jedním z argumentů právě možnost se odlišit od ostatních škol a dát možnost rodičům, aby si VYBRALI, co je pro jejich dítě to pravé. No a najednou si vybrat nemůžou, každá škola je ale zároveň jiná, uči jinak, jindy a něco jiného.
Čili neexistuje spravedlivý a rovný přístup ke vzdělání.
|
*Kate* |
|
(2.2.2023 17:46:53) "Takže dochází k plíživé ghettizaci, už teď to někde zcela izoluje žáky v místních vesnických školách a nemají šanci na přijetí jinde."
Já bych teda řekla, že ghettizace nastává, když ti, kdo mohou, z dané školy odejdou, a zůstanou v ní jen ti znevýhodnění.
A ty spíš popisuješ stav, kdy jsou ve škole nuceni zůstat i ti schopnější/movitější/zvýhodněnější.
|
Vítr z hor |
|
(2.2.2023 18:20:57) Movitejsi a schopnejsi to v nasem regionu resi takto: - zmeni TB do mesta a maji misto ve statni skole ve meste zadarmo - zaplati si soukromou skolu (obvykle ve meste) - vytvori skupinu, vytipuji si vesnickou skolu s dobrou povesti a volnymi misty, kam jsou schopni deti dopravit (klidne se stridaji v dovazeni deti) - pracuji ve firme, ktera svym zamestnancum sponzoruje skolne v soukrome skole - zalozi si vlastni komunitni skolu
Realita: z 30 predskolaku nastoupilo do mistni skoly 18. Tretina deti (prevazne s vysokou socio-ekonomickou urovni) sla jinam.
|
Federika |
|
(2.2.2023 18:33:06) V regionu, z vesnice,odkud pocházím já, se to řeší takto: 100 procent dětí jde do místní školy, v nejbližším městečku. Úroveň výuky dobrá. Kdo chce, dělá zkoušky na gymnázium. Požadovaný počet bodů je mnohem nižší než v Praze a okolí. Úroveň gymnázií není špatná. Většina jde potom na VŠ.
|
Vítr z hor |
|
(3.2.2023 6:19:11) “ V regionu, z vesnice,odkud pocházím já, se to řeší takto: 100 procent dětí jde do místní školy, v nejbližším městečku. Úroveň výuky dobrá. Kdo chce, dělá zkoušky na gymnázium. Požadovaný počet bodů je mnohem nižší než v Praze a okolí. Úroveň gymnázií není špatná. Většina jde potom na VŠ. ”
Fed, u nas to pred 10 lety bylo take tak…
|
|
|
|
|
Monika |
|
(2.2.2023 17:57:41) Vězte promiň,ale motas toho nějakoc dohromady a chvílemi si protiřečis,na to nějak nemám.A "možnost si vybrat" asi bohužel nejde zajistit natolik,aby se každý měl právo dostat na jakoukoliv školu - každá má nějakou kapacitu ...
|
Vítr z hor |
|
(2.2.2023 18:15:04) Moniko, ano, souhlasim s tebou, tech problemu je opravdu mnoho a je nesnadne se v nich vyznat. Nedivim se, ze je toho na tebe moc.
Souhlasim s tim, ze moznost vyberu lze jen do kapacity skoly. Cili reditele uspesnych skol meli uz dlouho problem, jak vybrat.
Ted je problem opacny, skoly maji nabito i bez prace. Lide prestavaji resit kvalitu a jsou vdecni za misto takrka v jakekoli skole v zone dostupnosti.
Bohuzel jsme se dostali do situace, kdy jsou naplnene kapacity prakticky vsech skol v zone dostupnosti. Dostupna mesta skoly rozsirovat odmitaji. Obec s 16-18 zaky v rocniku nema jak naplnit podminku minimalni naplnenosti druhostupnove skoly.
Cili co ted? Podotykam, ze u nas uz tohle nastalo na urovni ZAKLADNICH skol.
Movitejsi a schopnejsi si zajisti TB ve meste a posleze zaplati pripravu na prijimacky. Chudsi zustanou uvezneni v malych obcich, kde je statisticky horsi vyuka a prijimacky resit s vyssi pravdepodobnosti nebudou - mozna je to ta kyzena potrava pro ucnaky. Na skoly mohou prece jen ti nejlepsi…
|
|
|
|
|
|
|
Janinka a dvě princezny |
|
(2.2.2023 12:48:09) Moniko ale to tak není úplně pravda, že přetlak je jen na gymnáziích. My máme třeba v hledáčku peďák, v Praze je jediné lyceum na Evropské a loňská statistika? hlásilo se 346 a vzali 59. Pro letošní rok bude jen 30 míst. Mluvila jsem přímo od nich se studenty na veletrhu jaké měly body a první mi říká, měla jsem cermat 76 (na peďák dost co) a byla jsem 23. a ta druhá mi říká já měla 75 a byla jsme druhá pod čarou
|
Federika |
|
(2.2.2023 12:49:40) Janinko, to jo, ale pořád to jsou výsledky nižší než na gymnázia.
|
|
Alena |
|
(2.2.2023 12:55:23) "Mluvila jsem přímo od nich se studenty na veletrhu jaké měly body a první mi říká, měla jsem cermat 76 (na peďák dost co) a byla jsem 23. a ta druhá mi říká já měla 75 a byla jsme druhá pod čarou " to ale neni "na pedak dost", je to prece jen lyceum, cili vseobecne vzdelani. Na vedlejsi gympl si musela mit o 10 bodu vic.
|
|
|
Vítr z hor |
|
(2.2.2023 12:56:24) Jasně, z toho úhlu pohledu, že mají jít všichni na učňák, aby byla levná pracovní síla k pásu a dostatek instalatérů + výjimečně sem tam někdo na maturitní obor nebo ti nejzasloužilejší dokonce na gympl (ideálně pokud vědí, kdo byl Jidáš Iškariotský), je těch míst habaděj.
Zkus ale porovnat možnosti žáků u přijímaček v čase (obrovský nárůst konkurence během pár let ve srovnání s předchozími roky), regionální skladbu obyvatel (v Praze je víc dětí s aspirací na VŠ než v Karlovarském kraji a taktéž u přijímaček dosahují dramaticky odlišných výsledků, čili aspirant na zedníka v Praze by dal v pohodě přijímačky na OA někde na periferii republiky), tak uvidíš naprost šílenou nerovnost založenou na tom, kdy a kde se někdo narodil (a teď nemám na mysli sociálně-ekonomickou úroveň).
|
Alena |
|
(2.2.2023 13:02:36) "tak uvidíš naprost šílenou nerovnost založenou na tom, kdy a kde se někdo narodi" jenze ta nerovnost je obrovska uz na zakladkach (a dle meho jeste skodlivejsi, dite bez zazemi se z toho vymotava tezko), akorat je to min videt, nebot se to vsechno jmenu je zakladni skola.
|
|
Monika |
|
(2.2.2023 13:04:03) Větře, ale já samozřejmě uznávám, že to teď silné ročníky mají výrazně těžší než předchozí slabé. Já jsem ročník 1974, nás taky bylo moc (a na učňáky šla skoro polovina třídy). Na jednu stranu bych každému přála, aby se mohl dostat tam, kam chce a dostat tam šanci a vidělo by se, jestli to dá. Na druhou stranu úroveň některých absolventů středních škol z doby, kdy byly poloprázdné, je fakt kalamita a kdyby se něčemu pořádnému vyučili, bylo by to lepší (myslím, že i pro ně, i "pro společnost") A absolventi učebních oborů rozhodně nejsou typicky "pracovní síla k pásu", pokud mají zájem o obor, kterému se vyučili. Možná, že u pásů víc těch, co se třeba i se čtyřkami dostali na OA? (ale nevím, tedy)
|
|
|
|
77kraska |
|
(3.2.2023 1:14:30) Vitr, piseme to tady roky, ze si stat nevsiml, ze mu pribylo deti....nevsiml si uz pred 20 lety, ze se rodi cim dal vic deti....to se neda nijak komentovat
az si toho stat vsimne a zacne navysovat pocty mist na skolach, tak uz bude deti zase mene
|
K_at |
|
(3.2.2023 6:23:30) 77, navyšování jde někde. Teď jsem mluvila třeba s jedněmi rodiči, kousek od Prahy, krásná, relativně nová, moderní škola. Spádová pro mnoho obcí kolem. Plus mega výstavba v okolí. Realita je cca 6 prvních tříd po cca 30-35 dětech. Leckde je třeba úplně nových ZŠ. A tam, kde je problém s pedagogy (co tu dlouho píše třeba Delete, Yuki), tak ani nová škola nepomůže..... Není, kdo by učil. Potíže s personálem mají i okolní ZŠ u nás. A upřímně řečeno, jedna ze ZŠ ráda občas sáhne po kolegynich z MŠ. S velkou dávkou práce a snahy jsou ty holky šikovný, na rozdíl od některých profi ZŠ učitelek ví, jak ty malé děti fungují a jsou zvyklé pracovat jinak. Hravě, názorně. Jasně, není to ideální, ale když slyším, co udělá za paseku třeba 2stupňový pedagog v 1-3.tride, tak šikovná Mateřinka je dar.
|
K_at |
|
(3.2.2023 6:26:46) A SŠ - myslím, že je fakt mega průser to nefungující učňovské vzdělávání. Protože kvalitní učiliště by odklonilo dost dětí. A klidně i některé děti studijně schopné, ale zaměřené víc na praxi. Konec konců, prezident to definoval dobře - ČR dává dlouhodobě na školství výrazně méně prostředků, než okolní státy. Vzhledem k tomu, že dává méně i na sociální oblast, kam ty prachy do háje teda celé roky rveme?
|
vrrtak |
|
(3.2.2023 17:13:27) Kat já si taky myslím že by bylo super udělat více maturitních oborů co jsou teď jen 3 leté, zvýší se tak úroveň učňovského školství a půjde více dětí k řemeslu.Ale zachovala bych i původní variantu, tj 3-letou pro ty co hlavu na maturitu nemají. Nás taky přemlouvali že ho máme dát na nástrojaře,že všichni chtějí na cnc stroje, tak jsem řekla mějte nástrojaře s maturitou a dám ho tam-jeho to bude bavit a bude mít i maturitu-no to bohužel nejde,no tak smůla.
|
|
|
Vítr z hor |
|
(3.2.2023 8:36:32) Kat, kus od nás je taky nová velká a narvaná škola – ale tam je dojezd s přestupem přes hodinu.
Jinak ten zdejší průšvih vygradoval až nepochopitelně: "V Praze a okolí za posledních dvacet let přibylo asi 350 tisíc nových obyvatel, pro něž se prakticky nestavěly školy"
Stč kraj se tváří, že ti obyvatelé prostě nepřibyli a bude jim stačit stávající počet míst na gymnáziích a lyceích (z nepochopitelnách důvodů dali stop stav na všeobecné vzdělání a radši hodlají propagovat lesnickou školu uprostřed lesů ve vísce u Křivoklátu, kam se ani nedá dojíždět).
Beroun nepřistavěl školy, stavební a následný baby-boom se rozhodl vyřešit tak, že zakáže přijímat děti z okolních obcí (které byly celé desítky let spádové).
Na zdejších základkách už taky nemají dostatek učitelů – tělocviky a výchovy běžně učí učitelky MŠ nebo družinářky, občas nafasují i něco navíc, typicky vlastivědu, občanku atd. Jsou oblíbené, protože si toho nechají víc líbit a jsou vděčné, že můžou učit na ZŠ. O aprobacích nemluvě. Lékařky syn je prý otrávený, že se v matematice nic neučí – neví, že je učí matematiku zeměpisářka.
https://eduzin.cz/wp/2023/02/02/k-prijimackam-miri-nejvic-devataku-za-29-let-kam-se-vsichni-vejdou/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
|
X__X |
|
(3.2.2023 12:28:51) Beroun nepřistavěl školy, stavební a následný baby-boom se rozhodl vyřešit tak, že zakáže přijímat děti z okolních obcí (které byly celé desítky let spádové).
nejsem berounská, jenom můj drahý ex bydlí v jedné vesnici v okolí, tak jsem si problému se školami všimla, když jsem se v rámci výběru střední školy pro syna probírala i školami v okolí bydliště mého drahého bejvalého.
a tedy přijde mi, že Beroun je zrovna v tomhle nevinně. co jsem četla, tak zhruba třetinu žáků na jejich základkách tvoří děti, které do Berouna spádově nepatří. čili mi to přijde, že Beroun má pro své děti míst dost, akorát nejspíš jak stoupá počet dětí v Berouně, tak nezbývá místo právě na děti z okolních obcí, které sice byly dlouhé roky (nebo "odjakživa") zvyklé do Berouna do škol jezdit, ale prvořadě by jim školu měla zajistit jejich obec a ne Beroun
|
Vítr z hor |
|
(3.2.2023 14:21:56) “ a tedy přijde mi, že Beroun je zrovna v tomhle nevinně.”
Presne tak to Beroun podava. Desitky let tam chodily deti z okolnich obci, ktere maji petitridky. Az jednoho dne je Beroun prohlasil za nespadove a zacal vyzadovat za kazde umistene dite vypalne ve vysi nekolikanasobku nakladu. Obce na to samozrejme nemaji, vyplati se jim postavit si vlastni skolu. Ale kde, ze. Kvuli dopravni dostupnosti nejradeji v Beroune. Koupily by si pozemek a postavily skolu za sve. Jenze ani to Beroun nepodporil.
Takze budou stavet na nesmyslnem miste na vsi, kam se dostanou horko tezko deti ze 3 obci (kde neni zuska, sportovni krouzky ani nic, ale zaplat pambu aspon za tu skolu).
|
X__X |
|
(3.2.2023 15:57:04) no, ale tak zase těžko můžeš chtít po Berounu, aby za své peníze stavěl nebo rekonstruoval prostory na nové školy, aby se tam vešly i děti, které do Berouna spádově nepatří, když pro své děti má kapacitu (zatím) dostatečnou a ty děti za nespádové neprohlásil Beroun, ale to vyplývá ze školského zákona, tady zaspaly ty okolní obce, když se spoléhaly na to, že v Berouně je ve školách místa dost. četla jsem i nějaké prohlášení jedné z těch obcí, které se to týká a nepřišlo mi, že by v něm bylo něco jiného, než co říkala starostka (nebo tehdejší starostka, nevím, jak je to tam teď) Berouna... jenom to bylo napsáno jinými slovy a obviňovali Beroun, že ruší něco, na co jsou zvyklí, ale ta samotná podstata mi přišla stejná. ani jsem tam nenašla třeba zmínku, že Beroun třeba porušil nějakou meziobecní dohodu nebo něco, prostě jenom to bylo o tom, že roky to tak (na náklady Berouna) fungovalo, tak proč to teď chce měnit. a co se dopravní obslužnosti týká, tak jsem měla pocit, že i na ní se nějakým způsobem podílí obec, takže si obec těžko může stěžovat, že na svém území má dopravní obslužnost nevyhovující je mi líto, ale tady vidím míč na straně menších obcí. buď se zvládnou s Berounem domluvit, nebo si musí poradit samy, ale základní školy pro jejich děti jsou jejich zodpovědnost. pokud s tím mají problém, aby se měly o pomoc obrátit na kraj, případně stát.
|
Vítr z hor |
|
(5.2.2023 10:49:03) X_X, když si za ty školy dosadíš sekání trávy nebo veřejné osvětlení, tak OK, v takovém případě bys měla naprostou pravdu. Ať se každá obec stará.
Ale hodit strategii a řízení školství (!!!) na obecní zastupitelstva (složená často z oblíbených hasičů a hospodských, zejména na menších obcích) je strašný průšvih.
Je to systémový probém, který se šíří pořád dál a dál – a ve výsledku nejvíc potrefí děti z rodin nižší socio-ekonomické úrovně. Tohle vůbec nemělo nastat a vinit MALÉ obce z toho, že nedokázaly včas uhodnout, jak se zachová Beroun, a hlavně, že si včas nedokázaly postavit VELKÉ školy, je úplně zcestné. Na ty obce to totiž vůbec spadnout nemělo.
(Viz podobný boj mezi Stč. krajem a Prahou ohledně gymnázií – Stč kraj –> nebudeme rozšiřovat gymply, Praha –> na naše gymply lezou Středočeši)
|
X__X |
|
(5.2.2023 13:25:29) Vítr z hor, ano, ale není to vina Berouna, ten je v tom stejně nevinně, jako okolní obce. pokud tedy v Berouně je zhruba třetina nespádových dětí, tak to nevypadá, že by byl Beroun pro okolní obce uzavřený nebo že by neměl dost míst pro své děti. na druhou stranu těžko po něm chtít, aby ze svých peněz zřizoval další a další školy jenom proto, že do Berouna se sjíždí děti z okolí a berounské kapacity pro ně nestačí.
|
K_at |
|
(5.2.2023 13:26:55) X_x, no tak může ze statusu většího města třeba spolupracovat na řešení, nikoliv s nimi vy....běhnout.
|
X__X |
|
(5.2.2023 18:41:57) ano, všimla jsem si, že se nedokázali dohodnout na výši příspěvku na investice do nových a rekonstrukce starých školních budov. nevím, čí je to vina a je mi to jedno, já tam nebydlím. na druhou stranu pokud se okolním obcím zdál být požadovaný příspěvek vysoký (jak jsem pochopila), tak bych předpokládala, že ty obce mají levnější řešení, kterým problém svých občanů vyřeší.
|
Vítr z hor |
|
(5.2.2023 20:22:24) Levnejsi reseni je, samozrejme. V podstate jakekoli jine reseni nez to, co navrhuje Beroun, je levnejsi. Protoze to je v podstate vypalne. Jenze tak to prece byt nema. Copak muze vzdelani deti (a jeho kvalita), ktere ziji v urcite oblasti, zaviset na “zrovna jsme se rozhodli, ze bud nam navalite uplne absurdni castku, nebo si ty deti strcte nekam”? Tohle je Evropa a 21. stoleti! Nastesti se me to netyka, ale sleduju to zvenku a je to uplne desive. Kdyby me to potkalo a deti by byly mladsi, uz bych s nimi byla zpatky v Praze. Ale vetsina lidi samozrejme nemuze…
|
X__X |
|
(5.2.2023 21:13:26) Copak muze vzdelani deti (a jeho kvalita), ktere ziji v urcite oblasti, zaviset na “zrovna jsme se rozhodli, ze bud nam navalite uplne absurdni castku, nebo si ty deti strcte nekam”?
ale tak to přece není ty děti tam mohou chodit, dokud má Beroun volné kapacity. i když za ně jejich obec, která je povinna jim školu nebo místo ve škole zařídit, Berounu nic neplatí. ale holt žádná škola není nafukovací a je pochopitelné, že děti, o které se musí postarat Beroun, mají přednost před dětmi, o které se musí postarat okolní obce. můžeme se bavit o tom, jestli je zákon nastavený dobře nebo špatně, ale to nic nemění na tom, že Beroun v tuto chvíli není povinen se místo svých občanů starat o občany jiných obcí. předpokládám, že ani Beroun nemá bezednou pokladnu a pokud by z ní vzal peníze třeba na novou školu pro přespolní, chyběly by mu v ní peníze na nějakou činnost, akci nebo budovu pro své obyvatele.
|
Vítr z hor |
|
(6.2.2023 17:31:03) Nechapu, proc ten Beroun vlastne tolik hajis?
“ ty děti tam mohou chodit, dokud má Beroun volné kapacity” Asi jsi necetla kriteria prijimani deti do ZS Beroun. Ty deti totiz nebudou prijaty, reditele je nesmi prijmout.
Na zbytek jsem uz odpovidala (nedostacujici kvalita i kvantita, nereseni problemu - a populisticke svadeni tech problemu na prespolni, odmitani spoluprace dokonce i v pripade stavby vlastni skoly pro prespolni, kterou by si postavily, zrizovaly a zaplatily mensi obce - kvuli dostupnosti skoky pro deti i personal).
A jak vnimaji kvalitu skolstvi mistni volici, vyjadrila jista anketa ohledne kvality zivota: “Nejvetsi vyhoda berounskeho skolstvi je, ze se da dobre dojizdet do prazskych skol”.
Skolstvi se holt neda ponechat ve sparech mistnich samosprav
|
|
|
|
|
|
Vítr z hor |
|
(5.2.2023 14:29:58) Bohuzel se domnivam, ze to vina Berouna je. On to totiz Beroun pouziva jako populistickou zasterku stavu mistniho skolstvi. Samozrejme, ze se strategicka rozhodnuti ohledne skolstvi nikdy nemela dostat do rukou tamnich radnich, tohle jsou veci, ktere musi byt rizeny centralne a kompetentnimi lidmi, aby se deti nestaly rukojmimi politickeho boje malomesta.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|