| Stáňa * | 
 |
(30.8.2024 9:19:48)
Včera jsme museli bohužel dát uspat našeho kocourka. Byl s námi deset let, hodný, mazlivý, parťák za Covidu u během dnů, kdy pracuju z domova.
Určitě chceme nové kotě, máme velký dům a jsem větší část týdne doma.
Ale váhám jestli kočku nebo kocoura. Máme i kočku a ačkoliv byli oba vykastrovaní, kocour byl mazlivý, zatímco kočka je dáma a přijde jen když má náladu.
Je to u koček typické nebo je to kus od kusu? A je lepší pořídit k 10 let staré kočce kočku nebo kocoura?
Budou polovenkovní. Chtěla bych kotě z venkovského vrhu, kde je máma učí lovit.
|
| K_at |
|
(30.8.2024 9:28:38)
Kus od kusu. 3 kocouři postupně, jeden miláček, druhý magor a autista, třetí středně. Kamarádky kočka - dámička, musí si vybrat. Jinak tě sežere.
|
| Čumča. | 
|
(30.8.2024 12:18:07)
To se mi nechce věřit....
|
| babi_ | 
|
(30.8.2024 12:26:30)
Sežere je nadsázka, jinak to je kočičí realita. Každá kočka (včetně kocourů) je jiná. Znám i zákeřku, která se přijde pomazlit, nějaký čas vrní, užívá si to evidentně, a pak z vteřiny na vteřinu už ji to najednou štve a sekne (za neměnné situace mazlení i okolí).
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 12:34:25)
Babi, mám kočky celý život (smečku), tohle dělá jen kočka, co je doma nešťastná, není pouštěná ven např... Sem tam syčení a seknutí je normální projev, lidi to významově zveličují. Vidělas kočičí námluvy nekastrovaného páru koček? To je docela maso, ale oba to takhle chtějí. Nejsou to lidi, nýbrž kočičí šelmy...a to i po kastraci...
|
| babi_ |
|
(30.8.2024 13:08:35)
Čumčo, teď nerozumím, jak to podle tebe je: semtam syčení a seknutí je normální projev, který lidi významově zveličují, nebo to dělá jen kočka, co je doma nešťastná?
Mnou zmiňovaná kočka zákeřka má naprostou volnost kombinovanou s veškerým zajištěním, prostě normální majitelka domu a služebnictva, jak tak kočky bývají, a přijde si pro podrbání sama, jen si to pak po neodhadnutelné době rozmyslí  Nic z toho nevyvozuji, jen to, že kočky jsou stejně různorodé povahy, jako lidi 
|
| Stáňa * |
|
(30.8.2024 13:25:09)
Naše dáma se chová obdobně. Neustále plnou misku, pelíšek v obyvaku permanentně k dispozici, do posteli může když si zamane. Přesto při mazlení seká a škrábe.
Mourek byl v tomhle zlatý. Nechal se vláčet od dětí po baraku, , drbat kdykoliv, drabky na nás nepoužil nikdy. Chtěla bych zae takového 
|
| babi_ |
|
(30.8.2024 13:29:23)
Stáňo, zkus to přivonění, jak psala Čumča - to dává smysl, a taky bych dala na první reakce kotěte.
|
|
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 13:28:29)
když je kočka nešťastná, dělá to dost často
jen některá kočka může být v bytě, kočičáci si strašně váží své svobody, je to jejich priorita...
to občasné seknutí/zasyčení (občasné, ne pravidelné) myslím čistě obecně,
babi, moje smečka čítala i 9 kočiček. Alfasamce, alfasamici a spol. To si neumíš představit, jak se taková smečka a nálady v ní proměňují. Mohla bych o nich napsat knížku. Alfasamce jsme na začátku léta pohřbili, byl to nejlepší a nejvelkorysejší kocour, jakého jsem kdy viděla, absolutní unikát, pro svou smečku a jakékoli kotě by se přetrhl, staral se o jejich bezpečí, šel se rvát i se psem, když bylo potřeba. To on každé kotě naučil lovit, ne jeho máma!, to on bral koťata na toulačku. Největší mazel pod sluncem. Ale taky měl někdy svoji náladu Pořád je to šelmička, i když je kastrovaná a stará, občas dá najevo, že ji krkáš, no... Oni to takhle mají.
|
| Stáňa * |
|
(30.8.2024 13:40:52)
Jak se vám stslo, že jste měli 9 koček, to schválně?
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 13:50:48)
to se tak stane...já kočky miluju...když jsem měla výjimečnou kočku, tak jsem jí koťata jednou dopřála a jedno kotě jí vždycky nechala, na dokojení a pro radost (ostatní jsem rozvezla do dobrých rukou, pokud se mi ty lidi líbili).
Kamarádka chtěla kotě od naší mouraté krásné kočky, tak jsem jí posunula termín kastrace, s podmínkou, že si ale koťátka vezme dvě. Když byla koťata na světě, všechna se narodila černá, oznámila mi kamarádka ve třech měsících věku koťat (prosinec), že černé kočky nosí smůlu Zlobila jsem se pořádně. Tak jsme měli černé komando, no...
|
|
| Stáňa * |
|
(30.8.2024 14:16:52)
My už jednu kočku máme tři by byly moc
|
| Martina, 2 kluci | 
|
(30.8.2024 14:26:41)
Tak to by ji ta dvojice pretlacovala
|
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 14:28:16)
ale nebylo, musíš při tom myslet na mě, a mých někdejších 9 členů smečky Martina má pravdu, dvě koťata jsou ideál a tu desetiletou dámu by rozblbli taky
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| babi_ |
|
(30.8.2024 9:33:05)
Co je lepší ke starší kočce netuším.
Povaha kus od kusu.
Lovit se naučí i starší bytová kočka během jednoho dne.
|
|
| DaVinci | 
|
(30.8.2024 10:43:31)
Mám kocourka, který je neuvěřitelný mazel, ale nemám moc zkušeností, takže nevím, zda je to pravidlo. Pak máme fenku borderky a to je úplná přísavka 
Ale co jsem chtěla napsat, kotě jsme si vzali z útulku, byl narozen kočičce, kterou jako březí odchytili a je to lovec  Myši nosí jak na běžícím pásu. Takže to prostě je někde v něm, i když máma neměla možnost ho to učit.
|
|
| Mortadela | 
|
(30.8.2024 11:56:35)
Já si myslím, že není až tak důležité, jestli to bude kocourek, nebo kočička, to totiž záleží na povaze obou jedinců a na tom, jestli si zrovna sednou. To je jako u lidí, buď tam ta chemie je, nebo není. Spíš bych možná upozornila na to, že desetileté kočky (z vlastní zkušenosti) už nebývají úplně zvědavé na nevycválané kotě, které je bude otravovat a chtít si hrát a kočkovat se. Asi bych nehleděla na pohlaví, ale spíš na věk - aby už to bylo aspoň odrostlejší kotě a ne úplné malé trdlo.
|
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 12:26:43)
Stáňo, pokud koťata nemáš daleko od bydliště, tak je vezměte k vám, a uvidíš interakce. Kotě by mělo té 10leté kočce dávat najevo respekt a ne ji třeba přepadávat. Taky by mělo koťátko vonět tobě. Je to asi divný, ale já si ke štěněte i kotěti vždycky při mazlení čuchám... Na pohlaví nezáleží, vaše kočka si vybere sama...
|
|
| neznámá |
|
(30.8.2024 12:27:36)
Životem mi od dětství prošly desítky možná i stovky koček, vždyť jenom deset a více kolikrát sčítala má domácí smečka.
Já mám radši kočky, jsou více kočičí, takové potvory chytré a vypočítavé. Kocouři mi připadají oproti kočkám trošku přitroublý. Samozřejmě existují výjimky, není to tak vždy.
Pokud budeš volit plemeno, tak kocouři mají výraznější znaky, třeba větší hlavu, jsou mohutnější, větší tlapy. Kočky bývají jemnější.
Ale některé barvy se vážou na pohlaví, takže zrzavých koček je jen zlomek stejně jako želvovinových kocourů. Nebo tříbarevné jsou také jen kočky. Želvovinový a tříbarevný kocour je pak vždy neplodný. Takže abys pak nesháněla nesehnatelné.
|
| Stáňa * |
|
(30.8.2024 12:58:41)
Neznámá, chceme obyčejné venkovské kotě, nic šlechtěneho.
Mně by přitroublý kocour nevadil, ten náš ostatně takový byl, prostě strašně hodný mazel a plyšák. Navíc moc hezky, šedý s bílým čumáčkem a tlapkami
|
|
| Stáňa * |
|
(30.8.2024 13:26:54)
Neznámá, kotě dáme vykastravat, jen co to půjde.
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 13:35:46)
Stáňo, dopřed mu před kastrací dospění, růst do své přirozené velikosti. My jsme po dohodě s veterinářkou kastrovali kocoury cca na 15-18 měsících, kočičky taky a od 9tého měsíce dostala injekci na pozdržení říje. Jedna taková injekce za život nezaškodí, a na 15tém měsíci kočičku vykastruješ. Bude mentálně zralá, bude velká, takže okolní kočky ji budou vnímat jinak, lépe, s větším respektem. Ona sama bude cizím kočkám taky čelit líp, sebevědoměji...
|
| Stáňa * |
|
(30.8.2024 13:37:21)
Diky za radu!
Ten náš byl vykastrovany na cca 3 letech, protože v roce od nás utekl, vrátil se za 1.5 roku a pak jsme ho dali vykastrovat. Od té doby se držel doma.
|
|
|
|
|
| Lída+2 | 
|
(30.8.2024 13:25:37)
Staňo po denním pozorování koček u nás na zahradě za 4 roky, důležitá bude povaha a i ta se mění.
K nám chodí koček několik, jsou někoho, manžela teda miluji všechny. Takže jakmile slyší auto už vybírají z různých míst a ženou se k naší zahradě.
Pan Mour, to je největší mazel co máme, je schopen i 2h spát na manželovi, od kotěte za ním běhá jak pes. Jinak je to asi kříženec s kočkou divokou. Na zimu se z něj stává chlupatá koule.
Paní Mourova, chodí když má náladu a na podzim se i ona ráda chová.
Sousedovi Mikeš, byl normální, poslední 1/4 rok se chová jak magor, napadl i Moura na hlavě. Hladí se rád na klín nejde.
Černokněžník( tak černou kočku jsem ještě neviděla),ten je magor od narození. Vůbec se ho člověk nemůže dotknout. U jídla na všechny vrčí. Odvzdycky.
A ty dvě koťata co tam chodí. Uvidíme.
No beru to jako lidi, člověk se mění a jsou různý. A bude to podobné u koček.
|
| Stáňa * |
|
(30.8.2024 13:28:05)
Pan Mour mi je velmi sympatický
|
| Lída+2 |
|
(30.8.2024 14:09:37)
Staňo, přijeď se s ním pomuchlat. :-D
Známe ho od kotěte. Takže nyní 3-4roky.
|
|
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 13:31:37)
Ano, naše kočky vědí, jestli jede manžel (Škodovka) nebo já (Nissan), na ostatní sousedovic auta nereagují, nehnou ani brvou... Na specifické zapískání přiběhnou všechny (anžto se bude rozdávat syrové maso, jako přilepšení ke granulím).
|
| Stáňa * |
|
(30.8.2024 13:36:44)
S tim autem je to fakt, naše to mají stejné.
Kolik bylo vašemu kocourovi?
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 13:45:39)
Stáňo, 9 a kousek. Jeho máma byla pražská britka od chalupářů, otec známý lipnický svůdník (mourek s bílými znaky), musela jsem mu vždycky kupoval speciální vakcínu pro britku, protože první očkování skoro nepřežil, jak tam byly ty britské geny. Byl poslední kotě z vrhu a narodil se s poloviční délkou ocásku. Já věděla na první dobrou, že chci jeho...ta rodina nad tím kroutila hlavou. A byla to nejlepší volba zvířete, jakou jsem kdy udělala. Protože měl malinký ocásek, dala jsem mu jméno Tyrion. On si získal i naše sousedy, milovali ho, prý takový kocour se nevidí, jak byl rozumnej. Prostě se s ním stačilo domluvit, manžel kočky zase tolik nemusí, ale tohohle miloval jako nikdy...
|
|
|
|
|
| Len | 
|
(30.8.2024 13:40:15)
Mame dva koucoury, bratry. Jako kotata jsme je poridili ke starsimu kocourovi, zadny problem nebyl. Starsi kocour uz neni, temhle dvema je skoro 15. Od puberty se nesnaseji, casto se mlati, akorat, kdyz byl jeden nemocny, tak to byl tak mesic velke bratrske lasky. Pritroubli jsou oba, mazlivi take, i kdyz jeden podstatne vic. Ten druhy je kocour, ktery hlida, sedi pred domem a mlati kolemjdouci psi, nekdy si za nimi dojde az k nim domu a tam je zmlati. S domacimi psy vychazi skvele. Mazli se tak, ze se uplne rozohni, pak zacne cloveka olizovat a vzdy to skonci kousnutim, asi vasnivym, pokud ho clovek vcas neodzene.
Osobne bych vzala kocoura a jak uz tu bylo napsano, tak bych si kote ocuchala, na to dam hodne.
|
|
| Martina, 2 kluci |
|
(30.8.2024 14:13:43)
Povahu má každý kus jinou, asi nezáleží na pohlaví.
Já bych si vzala kočičí sourozence, o kterých víš, že si spolu nejvíc hrají, spí smotaní do sebe, vzájemně se olizují,z legrace se perou,... My to vyzkoušeli už vícekrát a ten pohled na dva hrající si kamarády je terapeutický
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 14:26:49)
"ten pohled na dva hrající si kamarády je terapeutický "
že jo? i kdybych byla krok od sebevraždy (nadsázka), pohled na hrající si koťata/štěňata by mne z toho dostal Když měla moje první kočička koťata, věnovali jsme jí v přízemí jednu nepotřebnou místnost, dali tam seno na podlahu, manžel tam instaloval několik větví ode zdi ke zdi, stloukl jim domeček s odkrývací střechou - každý den po práci jsem si tam chodila sednout a byla tam s nima Za tmy se manžel přišel zeptat, jestli bych taky neměla zájem o lidskou společnost v obýváku
Nikdy nezapomenu, jak dobývali domeček - dvě koťata byla obrana, dvě koťata byla útok
Když jsem všechna 4 rozdávala, obrečela jsem to Z dalšího vrhu po letech jsme si už jedno kotě nechali, protože pro mě je to příliš těžké
|
| Martina, 2 kluci |
|
(30.8.2024 14:43:28)
My máme koček 10, přicházely postupně a každá ve výsledku má kámoše nebo sourozence na hraní. Nová koťata nikdy potíže v hierarchii smečky nedělala, ale nový dospělec jo.
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 14:51:56)
Pohlreichovi cca 25 koček, Hapka míval něco mezi dvacítkou-třicítkou.
Takže kam se na ně hrabu. Prostě se kupují granule po 10kg a sypou se do nerezových mis pro obří plemena psů, no Na veterinu na injekce se jezdí se psí přepravkou (6 ks kamarádů, co se mají rádi) a třema přepravkami na kočku (pro každou single náladovku, která by dělala rotyku v té hromadné).
Jeden z kocourů po cestě pravidelně panicky zpívá (nebo vyje, nevím, jak to nazvat). Byla jsem mrtvá, protože v rádium hráli zrovna song "This is the end...." a ten kocour do toho vždycky hystericky zavyl. Má to cenu jim vysvětlovat, že se jede na vakcínu, ne na uspávačku?
|
|
|
|
|
| Dari79 |
|
(30.8.2024 15:20:38)
My jsme kočkoví a vždycky jenom kočky...
Kocouři k nám na dvůr chodí z celé ulice (kvůli krmení, kočky jsou samozřejmě vykastrované).
Jedna kočka je královna - chodí domů párkrát za týden, v lepším případě jednou denně, nechá se nakrmit a sahat se na ni nesmí. Nají se a jde zas ven.
Druhá kočka je hodně domácí, z domu ven se spíš musí vyhazovat, občas se schovává pod postel, abychom na ni "zapomněli". Ale na mazlení si sama nepřijde, ale pohladit se nechá.
Třetí kočka je ráda doma i venku, ale mazlivá nejvíc, přede, vleze na klín, do postele...
Je to o náhodě a o povaze.
|
|
| Agatha Ch. | 
|
(30.8.2024 22:32:49)
Po mnohaleté výlučně samičí domácnosti jsem si před lety přinesla kocoura. Vyčůránek jak mraky, prostě chlap. Na mazlení ho moc neužije, chování vyloženě nesnáší a zato pořád ocáskuje, tedy věčně ho mám za zadkem. Ale v noci se rád přitulí. Občas v návalu neznosti mi okusuje ruku. Je vyloženě vítací typ. Moc hezky se chová k dětem. Neprská, nesyči, když se mu něco nelíbí, urychleně odchází. Kastrován byl velmi mladý, ještě jako kotě. Aspoň se nenaučil parfémovat svoje teritorium. A vyrostl v pohodě do velkého aktivního kocoura.
Jo a nejlepší a nejúspěšnější lovec tu je tříbarevná kočka, co má tak trochu nadváhu a supluje tu gaučový polštář. Ta uloví kde co. Venku myši, hraboše, ptáčky, na kontě má i neropýra, mrcha. Nosí si to domů a chce pochvalit. Když je doma, loví aspoň špinavé zapomenuté ponožky a řve tak dlouho, dokud ji nepochvalím i za ně. Ta je naopak přítulná velmi, až je to kolikrát protivné.
|
|
| Půlka psa | 
|
(30.8.2024 22:57:42)
Máme kočky i kocoury. Když jste hodně doma, tak je větší šance, že to bude mazel, protože jako kotě si na to zvykne. Naši jsou mazliví různě, ale kocouři jsou na pohodu, zatímco kočky se nám různě mstí za nejrůznější naše prohřešky. Ale i to bude shoda okolností a je to spíš kus od kusu než o pohlaví. Jo a novou dospělou kočku/kocoura nechce domů žádné pohlaví, zatímco kotě je jim jedno a zvyknou si.
|
| Čumča. |
|
(30.8.2024 23:17:32)
"větší šance, že to bude mazel, protože jako kotě si na to zvykne."
jo, naučí se člověku nejvíce věřit...když během vtiskávání se k ránu má ke komu přitulit (za svítání jsou koťata rozlítostněná, hledají mámu)...často mi v tuhle dobu kotě usínalo u krku, tam, kde je cítit lidské teplo, uklidní ho to a spí se dál...
To mi připomnělo...Stáňo, kotě by mělo mít 3 měsíce, než jde od mámy, není to jako u pejsků, kteří chodí od feny na 50.dni, 3 měsíce jsou ideální, aby ho máma stihla ledacos naučit
Na vesnici si lidé předávají koťata třeba na 6.týdnech, po pozření prvních granulí (aby byla mláďata co nejdřív z domu a nestalo se, že celý vrh zůstane doma), ale je to příliš brzo na odloučení od mámy i sourozenců. Dávala jsem koťata na 3 měsících, po první dávce vakcíny, s čerstvě založenou průkazkou a několikrát odčervené.
|
| Stáňa * |
|
(31.8.2024 7:56:37)
Cumco, to je i podle zákona, že kote musí být 12 tydnu u maminky.
|
| Čumča. |
|
(31.8.2024 13:33:43)
Stáňo, na vsi to málokdo drží...jak kotě chroupe granule, jde z domu...
|
|
| neznámá |
|
(31.8.2024 13:56:40)
Stáňo, to sice je, ale já bych u obyčejné kočky na 12 týdnech netrvala. Něco jiného jsou plemena, tam je kolikrát 12 týdnů i málo, já mám zkušenost s peršankama a ty jsou ve 12 týdnech neskutečný mimina, ale u obyč kočky bych trvala na osmi týdnech.
|
| Čumča. |
|
(31.8.2024 15:04:58)
Pokud jsou koťata dvě, tak může být 8 týdnů ok, pokud je mládě single, možná bude traumatizované...
|
|
|
|
|
|
| Anadar | 
|
(31.8.2024 7:21:52)
Hlasovala bych pro kocourka. Kastrovaní kocouři se obecně snášejí s ostatnimi kočkami lépe než kastrované kočky. To jsem někde četla. Kamarádce starší kočka vyhnala postupně několik koťat,na to si dejte pozor i vy. Ale myslím,že to byly kočičky.
Nás poslední kocour je strašný mazel. Brali jsme ho jako starší dobře vychované kotě z klubíčka mláďat dvou vrhů a byl zvyklý být hodně kontaktní.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(31.8.2024 21:38:12)
kus od kusu. náš kocour je mazlivej, jenom když se on sám rozhodne.
pokud chceš mít záruku mazlivosti, tak buď mazlivé plemeno nebo z útulku kočku/kocoura, kterou/kterýho vám za účelem mazlení doporučí
|
| Čumča. |
|
(1.9.2024 8:58:03)
Ráchel, když jsme koťátko mazlili od malička, mohlo s námi spát, a v noci jsem vstřícně vstala, abych mu ohřála trošku "Katzenmilchu", tak se z něj vždy vylíhl mazlivý dospělec...opravdu se mi taková zkušenost už roky opakuje I u traumatizovaných zanedbaných koťat, které jsem přinesla domů a rovnou se jezdilo na veterinu jako život, aby vůbec mládě přežilo (předchozí podmínky byly velmi špatné a důvěra v člověka u kotěte zcela minimální)
|
| Stáňa * |
|
(1.9.2024 20:00:16)
Čumčo, koukala jsem na,stránky kociciho depozitu v D.K., píši tam,že letos se ujali abnormálně velkého množství koťat. Museli vyhlásit stop stav.
Neměla jsi někdy kotě z útulku? Myslíš, že bude lovit myši, když to od mámy v útulku nezná a jestli se z něho dá vychovat mazel?
Náš kocicak nám moc chybí.
|
| Čumča. |
|
(2.9.2024 14:02:22)
Stáňo, nebála bych se, že kočka nebude lovec Naše "dětné" kočky koťata taky lovit neučily, a myši jim příliš nenosily, jelikož misky s granulemi byly pořád plné, spíš pořád bedlivě hlídaly, a teprve před nástupem jejich puberty je učil lovit alfa kocour, brával je po setmění na toulačky...
Takže u malého mláděte se stejně houby pozná, jestli mu to bude vlastní nebo ne. Mně přijde, že šťastná kočka/kocour, co má přístup ven a příležitosti, loví - prostě pro radost a sebevědomí Naše kočky loví i krtky (u nás i sousedů - sousedi je za to milují), dřív jsme měli každé jaro na zahradě stovky krtin, teď máme tak 3 hromádky, u sousedů stejná situace To je ohromná úleva.
Kocour z mého dětství pravidelně nosil pstruhy, skákal z kamene na kámen a prostě si počkal. Děda říkával, že kdyby mu to nebylo hloupé, tak mu snad někdy toho pstruha i vezme
Je to asi dva roky, co náš kocour přinesl asi kilového králíka Opravdu to nemají zapotřebí, misky v zimovišti mají plné, ale prostě loví
Kočičky loví spíš myši, kocouři častěji trofeje. Měli jsme i kocoura, který myši nechal být, nebyla to pro něj výzva, ale přinesl krysu, hranostaje, sojku. Prostě frajerské trofeje, pokaždé mi bylo až hanba.
Kotě z útulku je skvělý nápad, je lékařsky sledované, odčervované, prošlo karanténou atd. Ale asi ti nepůjčí dvě tři koťátka domů, aby si v domácím prostředí vybrala tvoje kočka... I když při troše dobré vůle by to udělat mohli
|
|
| Margaret | 
|
(2.9.2024 14:10:32)
Stáňo, to je prostě instinkt. My koťata našli jako slepá novorozená mimina vyhozená v igelitce. Vypiplali jsme je na injekční stříkačce, lovit jsem je opravdu neučila. Přesto z nich vyrostli predátoři. Loví všechno co se hne, na myši na terase jsem už zvyklá, teď o víkendu Penny přinesl i takový hrozný strach nahánějící obří hmyz, myši už jsou asi všechny ulovené
|
| babi_ |
|
(2.9.2024 14:25:26)
Má tu vůbec někdo kočku (včetně kocourů), která by nelovila, jakmile má příležitost?
Znám teď již třetí, která loví bez ohledu na první měsíce až roky života v košíku a přilehlém bytě v ikstém patře.
|
| Agatha Ch. |
|
(4.9.2024 18:59:01)
Co jsem měla peršanky, tak ty se do lovení moc neměly. Možná tak ještě pavouka nebo rybenku. Ale jedna z nich uměla otevřít lednici, tak tam ulovily třeba párky nebo kapra, případně vytahaly piškoty že skříně... nebo vytahaly z odloženého nákupu cibulku nebo pórek. Sežraly i hlávkový salát. Ale nelezly na stůl, to se odnaučily rychle (narozdíl od dalších následovníků).
Navíc si ta potvora uměla pustit vodu, takže jsme řešili kohoutkové baterie.
Dotykový sklokeramiký sporák jsme museli vypínat úplně. Taky si pouštěla sama televizi dálkovým ovladačem.
Jojo, s kočkami je sranda...
|
|
|
| Margaret |
|
(2.9.2024 15:02:37)
A ještě doplnění - vykastrovat jsem je nechala v 8 měsících, do té doby nebyli venku. Sice jsem si načetla, jak je lepší nechat je dospět, aby se vyvinuly druhotné pohlavní znaky a byli z nich pořádní kocouři, jenže si začali občurávat pelíšky apod., takže jsem se na dospívání vykašlala a šli na kastraci. Přesto po vypuštění ven začali s lovem. Do té doby "trénovali" jen zevnitř na parapetu - pozorovali ptáky a cvakali po nich zubama
|
| Stáňa * |
|
(2.9.2024 21:40:49)
Díky všem za názory. Ráda bych odpověděla adresně, ale zase mám přes celou obrazovku nějakou pitomou reklamu, která mi zabraňuje dát odpovědět 
|
| Agatha Ch. |
|
(4.9.2024 18:49:45)
Otevírám rodinu v prohlížeči Vivaldi a mám o reklam klid.
|
|
| Lída+2 |
|
(11.9.2024 6:24:06)
Stáňo, včera jsem si na Tebe vzpomněla a než jsem toho Pana Moura shodila, tak jsem Ti ho vyfotila.
Tak tohle zvířátko je naše denní návštěva na zahradě a nejraději má manžela.
Ten teda tvrdí, že mě, ale....
>
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Herní večerPraha 10 
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Herní večer
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)