(29.10.2024 12:41:05) Kde jste ještě nebyli z takových těch "zásadních profláknutých" turistických lákadel a cílů a v ČR? Myšleno jednotlivá pohoří (případně dokonce jejich nejvyšší vrcholy), velká nebo turisticky známá místa (krajská města, Český Krumlov, Telč, Kutná Hora ...), přírodní útvary (Prachovské, Adržbašské a další skalní města, jezera, jihočeské rybníky ...), výrazné pamatáky (typu Karlštejn, Trosky a pod). Případně máte nějaké celkově neprozkoumané části území naší poměrně malé vlasti? A chystáte se tam příležitostně jet nebo Vás to ani neláká? Já o tom zrovna včera přemýšlela, když mi došlo, že jsem dosud nebyla (a ani zbytek naší rodiny) na Blaníku, kam to z Prahy přitom není zase tak daleko. Hodně neprozkoumaný máme Plzeňský kraj (kromě samotné Plzně) a Krušné hory a já osobně Beskydy (nejezdíme tam, protože je nemá rád manžel, který pochází z nedaleka a bylo tam víckrát, než by chtěl). Jizerské hory znám taky málo a Lužické vlastně vůbec. Jinak se tak nějak cíleně snažím plánovat domácí dovolené tak, abychom viděli to, co dosud ne, zejména pokud jde o přírodní památky. Ve věci "hradů a zámků" jsem už trochu přijala manželovu teorii, že "je to všude to samé, "růžový salónek, ranní salónek", ale já toho viděla fakt hodně v dětství a pubertě, v naší rodině to byl oblíbený a tehdy relativně levný způsob "výletování".
(29.10.2024 13:05:58) asi nejméně máme procestovanou východní část naší země... ještě tak kolem brna, mikulova, ale jinak nic moc... přitom v beskydech jsme byli nadšení, ale jedna dovolená byla holt málo mám pocit, že náš "akční rádius" je tak do 150 km od prahy jinak blaník doporučuju (samozřejmě ), pokud jste tam nikdy nebyli, pak radím jít cestou od louňovic a doporučuju spojit to s vlašimským zámkem, rp. jeho zahrady... a cestou se stavit v kondraci u matoušků - široko daleko vyhlášená hospoda, snad jediná, kterou znám, kde se stojí fronta před hospodou na vstup, usadí vás kde je zrovna místo (takže klidně s cizími lidmi u stolu) a nikdo si nestěžuje
(29.10.2024 13:26:45) Cimbur, tak "dluh" má asi skoro každý, kdo musí normálně pracovat, natož ty s pracovními víkendy a sportujícími dětmi ... My s manželem o víkendech nepracujeme a dokud byly děti menší, jezdili jsme fakt hodně, každý víkend někam, i když to bylo taky hlavně v okruhu tak 60 km od Prahy při jednodenních výletech. Vzdálenější oblasti o dovolené nebo prodloužených víkendech s přespáním. A stejně nám toho fůra chybí a tempo "novinek" se výrazně zpomalilo tím, jak děti mají vlastní sporty, kam je částečně i vozíme a/nebo fandíme. Ale jedeme někdy i sami dva s manželem, ale to jsou nejčastěji už známá a ověřená místa. Novinky souvisí opět se sportem dětí - pokud hrají někde dál od Prahy, zejména, jde-li o víkendovou akci, pak kombinujeme fandění s průzkumem okolí ...
(29.10.2024 13:26:38) Na Karlštejně, chtěli jsem během covidu, ale nakonec jsme to nestihli. A také mám pocit, že jim nějak nefungoval platební terminál a nakonec z toho nějak sešlo.
Jinak mám projeto hodně, manželova rodina je posedlá cestováním po ČR, prý všichni jezdí do zahraničí a přitom naznají ČR, dle mého by do zahraničí chtěli, ale z mnoha důvodů nemůžou, tak si to okecávají.
(29.10.2024 13:52:41) Neznámá, já byla na Karlštejně ještě jako dítě, 2x (jednou s rodiči, jednou se školou), s vlastními dětmi jako ještě dost malými jen na věži - ceny delších prohlídek byly už tenkrát dost vysoké a nezdálo se mi tehdy, že by se to, hlavně pro mladší dítě, "vyplatilo" nehledě na možnost rušení ostatních. Teď se občas podívám na ceník a zatím jsme tam ještě nevyrazili
(29.10.2024 13:47:05) Přiznám se, že jsem nebyla na Sněžce a ani to neplánuju. Z měst v Hradci Králové. Jinak jsme toho procestovali hodně, když s náma jezdil syn, tak obvykle 3 dovolené po ČR za rok, pak různé výlety. Předtím sama s našima a s babičkou a dědou. Za sbobodna jsme jezdili a teď zase sami, když už má syn svojí rodinu. Nejradši mám vodní plochy, čím větší, tím lepší. Takže když se chceme jen tak projet na motorce, vždycky na nějakou přehradu. Mezery určitě mám taky, ale vzpomenu si vždycky, když někdo napíše, kde byl.
(29.10.2024 13:50:25) Ona ta naše republika není zase tak malá. A je tady toho opravdu hodně. Myslím, že kdyby někdo chtěl vidět jenom ty turisticky profláknutá místa, bude potřebovat nejmíň 3 měsíce. Oblasti vzdálené víc než 100 km nedáš na otočku nebo za víkend. Zvlášť, když k tomu máš děti a chodíš do práce. Já nemám auto. Je plno míst, které bych vidět chtěla, ale vím, že se tam nedostanu. Námitka, že vlak jezdí všude je naprosto scestná. Nejezdí. A nebo je cesta tak komplikovaná a dlouhá, že to nemá smysl. Včera jsem jela jen kousek za Prahu. Posázaví. Autem 40 minut? Já MHD 2 hodiny. Další dvě hodiny zpátky. To už je celé odpoledne. Adršpach nebo Lužické hory? Ani náhodou.
(29.10.2024 14:06:32) Lenko, bez auta to chce holt výbírat přednostně ty cíle, které dostupné veřejnou dopravou (hlavně vlakem, protože busy o víkendech bývají problém) jsou. No, a takoví náruživí výletníci pak jedou na vzdálená místa třeba v 7 ráno, aby v 9-10 vyšli a na zpáteční vlak sedli třeba až o soumraku ... A četla jsem třeba historické deníkové záznamy člověka (tuším cca ze začátku 20. století), který v létě v neděli ráno (sobota byla pracovní) vstal v pět, aby vyrazil pěšky do hor, prošel velkou část Krkonoš a v 9 večer dorazil po asi 50 pěších km zase zpět. Jednalo se tedy o úředníka, nikoliv fyzicky pracujícího člověka. Ale takový nadšenec já tedy taky nejsem, abych vstávala kvůli víkendovému výletu v 5 ráno na vlak nebo dokonce za účelem 50 km pěší tůry
(29.10.2024 14:46:03) Lenko, přesně, ta naše zemička opravdu není malá, jezdíme s manželem už 25 let, autem i dopravními prostředky a pořád je tolik míst, která vůbec neznáme. Zjišťuji to na výletech se synem. Ten mě vždycky v rámci focení vlaků vytáhne na taková místa, o kterých jsem ani netušila, že jsou. Většinou nějaké vesnice a městečka poblíž větších měst. A všude se najde nějaká zajímavost. Se synem jezdíme jen vlaky a autobusy, ale bez problémů zvládneme na jeden den třeba Jeseníky, byli jsme na otočku v Ostravě, v Olomouci, v Opavě... Syn byl na otočku fotit s kamarádem v Železné Rudě na Šumavě. Kamarád takhle za námi jel na otočku z Prahy do Bratislavy, my tenkrát se synem byli v Uherském Hradišti na pár dní, tak se k nám přidal do vlaku. Jasně, vycházíme ráno z domova třeba v šest a přijedeme večer v osm, ale vždycky si to užijeme.
(29.10.2024 15:09:47) Lenko, mám syna, chodím do práce a neřídím, ale se synem běžně jezdíme na jeden den mnohem dál, než 100 km. Chce to jen dobře plánovat spojení sprostě vyjet brzy ráno. Jezdíme takhle delší trasy se synem od jeho cca 10 let.
(30.10.2024 17:36:16) Lenko, já se synem taky cestuji jenom vlakem, takže vím o čem mluvíš. Ale zrovna s tím Adršpachem nemáš pravdu. Byli jsme tam loni na dovolené. Ubytovali jsme se tedy v Teplicích nad Metují, ale ty jsou dostupné vlakem a Adršpach taky (jen o zastávku dál). Navíc i do Adršpašských skal se dostaneš přímo z Teplic, jsou to propojené okruhy, dokonce tuto variantu doporučuji (je to levnější než vstup z Adršpachu a nemusí se rezervovat dopředu).
(30.10.2024 18:10:20) Karkulíno, jen ona Lenka psala spíš o výletech na otočku (případně na víkend, to už by ale šlo). My jsme se synem v tom Adršpachu byli na jaře o jarních prázdninách. Byli jsme tam na 4 noci ubytovaní v Trutnově, kousek od nádraží. Vlakem do Adršpachu to bylo asi 20 minut, vlak staví přímo před vchodem do skal. To samé tuším v těch Teplicích, to je jen o kousek dál tím samým vlakem... Když člověk jede na víc dní, tak to bez auta není vůbec problém. Jezdíme tak se synem už roky, o jarních a podzimních prázdninách, nebo i začátkem léta. Vždycky si najdeme ubytování v nějakém městečku, obvykle poblíž nádraží a pak podnikáme výlety na všechny strany. Teď jsme třeba byli ubytovaní asi 20 minut vlakem od Plzně a na jeden den jsme si zajeli na Šumavu - Dešenice - Zelená Lhota, všude staví vlak, přes den jsme se toulali po šumavských lesích, v půl páté odjížděli vlakem ze Zelené Lhoty, přes Klatovy, tam odtud autobusem a pak ještě kousek vlakem, v půl osmé jsme byli zpátky na ubytování. Ráno jsme tedy vyjížděli vlakem od ubytování někdy před půl sedmou. V létě jsme byli z Prahy na otočku v Jeseníkách - Ostružná. Ráno vlakem tam, tuším s jedním přestupem, tam jsme udělali velký okruh kolem Ostružné - vlaky, příroda...a navečer zpátky vlakem do Prahy.
(30.10.2024 20:22:11) TaJ, máš pravdu, Lenka tam píše o výletech na otočku... Jinak díky za tipy ohledně té Šumavy - tu jsme považovali za vlakem zapovězenou, navíc to máme od nás už hodně daleko. Jaké je to městečko u Plzně, o kterém píšeš? Jeseníky jsme už vlakem dali, ubytovaní jsme byli právě v Ostružné a popojížděli vláčkem, kam bylo třeba - Jeseník, Lipová-lázně... i když ona už ta samotná jízda tím vláčkem byla zážitek - ty výhledy, co?
(30.10.2024 20:46:57) Karkulíno, Zlín mě mile překvapil, nečekala jsem, že se mi tam tak bude líbit. Samotnou by mě nenapadlo tam jet, ale byli jsme se synem na pár dní v Uherském Hradišti a dělali výlety, chtěl ve Zlíně fotit MHD, on si kromě vlaků mapuje taky MHD v různých městech. Tak když už jsme tam byli, tak jsme vyjeli nahoru na mrakodrap a prošla jsem se mezi Baťovými domky a tak různě jsem se courala po okolí, když syn někde fotil.
(30.10.2024 21:41:12) Termixi, taky bych se do té ZOO ve Zlíně ráda jednou podívala. Ale tenkrát se synem nebyl čas, měl tam jiný program a ZOO ho navíc zrovna moc nebere, ale určitě se tam ještě někdy podíváme, tak si to třeba dám jako "svůj" výlet. Vždycky když jezdím se synem, tak je to celé plánované tak, že je to hlavně jeho výlet. Ale já si vždycky vymíním jeden den, nebo část dne a místa, co chci vidět zase já. Tenkrát, když jsme byli v tom Zlíně, tak jsem měla jeden den věnovaný pro sebe a to jsme byli v Kroměříži.
(30.10.2024 20:42:29) Karkulíno, my jsme teď byli ubytovaní v Nýřanech. Je to taková trošku díra, vlastně tam nic není, vlakové nádraží, kostel, pár obchodů...vybíral to syn, jelikož je to na vlakové trase, kterou potřeboval. Bydleli jsme v apartmánu pár minut pěšky od nádraží. Pro naše potřeby ideální výchozí místo. Jeden den jsme pak byli celý v Plzni, kam to bylo vlakem asi 20 minut. Jinak v té Ostružné jsme v létě byli na otočku z Prahy. Ráno vlakem tam, přes den jsme se toulali po okolí, kluci fotili vlaky, prošli jsme se krásnou přírodou a navečer zas vlakem zpátky do Prahy. A pak jsme tam byli v létě ještě jednou, ale to jsme byli ubytovaní v Jeseníku a byli jsme tam autem.
(31.10.2024 9:57:44) tzv. slezsky semmering, moc pekna trat, v Horni Lipove dokonce skoro projizdi lomem, bily mramor, zakruty, vyhledy z kopcu, jedes po naspu, skaly, ricky Bohuzel ted mimo provoz, poskozeno povodnemi
(29.10.2024 13:55:17) Z toho, co zmiňuješ, mi chybí Adršpašské skály a Lužické hory. Blaník jsem navštívila až v poměrně pokročilé dospělosti, a to jsem se narodila v Benešově. Jinak jsem toho procestovala v ČR dost, nemáme a nechceme chatu, tak docela často vyrážíme, někdy po vlastech českých, někdy na "eurovíkend".
Určitě by se našlo hodně zajímavých míst v ČR, kde jsem nebyla.
(29.10.2024 20:03:07) Jsem z Ovy a jeste jsem nenavstivila Dolni Vitkovice, pamatku, na kterou se jezdi divat zdaleka. Myslim prohlidku peci a vez, areal znam z detstvi jako kourici potvoru a z ruznych akci typu colors, dum techniky s detmi atd.
(29.10.2024 14:05:56) Nebyla jsem na Blaníku a na Hluboké. A v Lužických horách. Taky v Ústí nad Labem nebo v Mostu. Moc neznám Střední Čechy. A chtěla bych vidět relikviář sv. Maura.
(29.10.2024 14:09:52) Stará Huso, v Mostu jsme byli nedávno (cca před 3 lety?), až když napustili to jezero na místě bývalého dolu a ještě bývalejšího starého Mostu. Nové město není nic moc, impozantní je Hněvín a ten přestěhovaný kostel a dost zajímavé bylo plavat v tom jezeře a myslet na to, že se vlastně pohybuju možná na úrovni vyšších pater tehdejších domů ... Co všechno se změnilo vlastně za 60 let ...
(29.10.2024 14:19:11) Jé, Huso, relikviář jsem viděla nedávno, poprvé v životě. Zaujala mě celá expozice, historie relikviáře, jeho osud, to, jak byl málem vyvezen za hranice a už by po něm nebylo památky . Doporučuji.
(29.10.2024 14:43:32) Já vím, že se říká, že všude je něco krásného nebo zajímavého, ale asi mě nenapadá jediný důvod, proč bych proboha jezdila do Mostu nebo Ústí n.L. Určitě je to předsudek, ptz když jsem komusi kdysi říkala, že se mi líbilo v Liberci, ťukal si dotyčný na čelo s tím, že Liberec je přece hnusnej. Ten kousek, který jsem viděla já, mě nadchnul, byla to taková vilová čtvrť, a myslím že jsem viděla i židovský hřbitov. Jinak jsem nebyla na spoustě míst, jako třeba na Sněžce, a jiná jsem zase navštívila opakovaně.
(29.10.2024 14:54:03) ústí je krásné město má šikmou věž, na kterou je hezký výhled "shora" z oc, má lanovku na větruši, kde je moc hezky, mariánskou skálu a u ní jeden z nejkrásnějších mostů čr, hrad střekov je krásný, taky je v ústí zoo... a taky má lodní dopravu, kdy se dá za pár korun svézt z ústí do litoměřic (a zpět) po labi a kochat se nádherným výhledem na skály, projet skrz porta bohemica...
(29.10.2024 14:59:29) Rose, vidíš, ZOO jsme doteď nestihli, ale třeba se tam v sezóně taky dá jet Zubrnickým historickým vláčkem, to je moc pěkná projížďka, jezdí to ze stanice Střekov. My tam vždycky poblíž vlakové stanice Střekov máme ubytování, koukáme z okna v noci na osvětlenou Větruši a ráno nikdy není v té mlze vidět 🙂
(29.10.2024 14:55:08) Peppo, o Ústí nad Labem jsem měla přesně stejné mínění, dokud mě tam syn nevytáhl fotit. A dneska se tam ráda vracím. To centrum kolem nádraží je krásné, mosty přes řeku, lanovka na Větruši, odtamtud je nádherný výhled, poblíž je šikmý kostel, vychýlený o 2 metry z osy. Hrad Střekov je nádherný, dojdeš tam pohodlně pěšky, Masarykovo zdymadlo a vůbec procházka podél Labe...to okolí je krásné. Jasně, je tam chemička, ale ono je všude něco. Celé se to dá z Prahy udělat jako pohodový jednodenní výlet, byli jsme tam takhle už několikrát. Naposled někdy v červnu s kamarádkou a třemi puberťáky. Oni si fotili vlaky, my se kochali okolím a byl to super výlet. Nejvíc se mi to tam líbí na podzim. Podél Labe je to krásně barevné. A třeba i Ostravu jsem měla takhle zaškatulkovanou a jsou tam pěkná místa. A naposled mě hodně překvapil Zlín, tam se mi taky moc líbilo.
(29.10.2024 14:59:21) Peppo, určitě je to předsudek a pokud třeba někde není nic moc krásného, může to být tím zajímavější Ústí nad Labem znám taky málo (znám tam hlavně soud a sportovní halu ), je momentálně na mém "seznamu přání" dost v předu, ale podle mapy je tam a v okolí zajímavostí až dost. O Mostu už jsem psala. Je fakt, že na "prohlídky měst" jezdíme málokdy s tímto primárním účelem, obvykle se jedná o zastávku na cestě někam (často spojenou s obědem) nebo si prohlídneme centrum města, kde naše děti sportují. Já takto jako dítě "viděla" docela hodně měst, někdy bylo na cestě z nádraží do haly nebo do ubytování třeba i nějaké náměstí Ale třeba hlavní přerovské náměstí jsem viděla až letos, když tam hrála MČR dcera. Při mých poměrně častých sportovních návštěvách tohoto města v dětství a mládí jsme tamtudy asi nikdy nešli. Přerov pro mě byla moc pěkná sportovní hala (za nás fungl nová) a "mašinka" před nádražím
(29.10.2024 14:17:14) Nebyla jsem na spoustě míst, na některá ale už snad ani nechci, když vidím, v co se proměnila, overturismus mě neláká.
Ráda bych navštívila Rychlebské hory a Jeseníky a některá moravská města (například Litomyšl, Ostrava, Opava...), na Moravě mám deficit (vyjma Brna a Beskyd).
(29.10.2024 14:29:09) Lei, do Ostravy letos vyrazila na pár dní moje mamka s kamarádkami (70-75 let), došly k závěru, že tenhle deficit (totální neznalost města) chtějí rozhodně odstranit. Já mám manžela z Opavy, takže své předchozí velmi omezené zkušenosti s touto oblastí (z cestování za sportem) jsem už doplnila bohatě
(29.10.2024 14:28:10) Je spousta míst, kde jsem ještě nebyla. S rodiči jsme necestovali vůbec a jako vdaná jsem si brzy pořídila dítě, pak druhé a o víkendech jsme doháněli resty doma. Taky byli obě děti dost často nemocné, což cestování hodně ztěžovalo.
Víc než města mě zajímají hory. Nikdy jsem nebyla v Lužických a Rychlebských horách. Beskydy taky moc neznám. I když jsme byli v Jeseníkách mockrát, vloni poprvé na Pradědu. Znám docela dobře Krkonoše, Adršpach a Orlické hory.
Bohužel nemám moc s kým, protože manžel ujde max 4 km a tyhle výlety jsou hodně o chození. Tak snad časem...
(29.10.2024 15:36:36) Stáňo, to my jsme toho stihli sami s manželem procestovat dost, syn se narodil až 10 let poté, co jsme se seznámili🙂. Pak jsme měli pauzu asi 3 roky, protože syn špatně snášel jakékoli změny, takže dovolená v jeho 2 letech byla spíš peklo, ale od těch cca 4 leť se to začalo lepšit a od té doby zase výletujeme hodně. Teď pro změnu zase musíme pečlivě vybírat kvůli manželovi, ale ten základ jsme spolu procestovali, dokud byl ještě při síle. A něco podnikáme jen s synem, musím si to užít, dokud o to ještě stojí 🙂
(29.10.2024 15:21:36) Moniko, jinak my jsme toho projeli za ty roky hodně, i těch hradů, zámků, přírodních památek, ale máme větší mezeru na severozápadě, nebyli jsme třeba v Českém Švýcarsku, Krušných horách a tam hodně nahoře spíš na západ. Šumavu, Jizerky, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, tam všude jsme byli na dovolených a někde i víckrát. Teď už manžel všude nemůže, tak něco zkoumáme sami se synem s někam jinam zase jedeme i s manželem.
(29.10.2024 15:51:38) Neznam Ostravsko a oblast nad Šumperkem V Beskydech a v Orlickych jsme byli, ale proti ostatním horám je znám málo. Jinak jsme asi byli všude. Ale porad máme hodně plánů.
(29.10.2024 20:11:45) oblast nad Sumperkem je krasna, mensi kopce, ale nadherne vyhledy, jak pahorkatina mezi Hanusovicemi a Loucnou, Premyslov, Potucnik, Koprivna. Tak i na druhou stranu smerem na Olsany a prilehle vesnicky. Taky smer na Skritek, Hrabesice, Rabstejn a dal...
(29.10.2024 15:53:54) Města mě vcelku neberou, nudím se tam - ale o víkendu jsem se dívala na Básníky a říkám si, je to Mělník, není to Mělník - a co myslíte - měl ho tam!
Z hradů - asi bych chtěla vidět Orlík, nevím proč... jinak jsem hradů a zámků viděla docela dost, ale určitě mám mezery. Skalní oblasti (coby lezec) mám skutečně prolezlé ) Hory jak co, nebyla jsem nikdy na Sněžce a myslím, že mi to nechybí. Miluju Novohradské hory, chtěla bych se někdy podívat ještě do Jeseníků.
Ale posledních 24 let cestuju spíš po vlastech amerických než po těch českých... čistě z časových důvodů, jaksi...
(29.10.2024 17:11:21) Sally, já města obvykle poznávám tak, že syn přijde s tím, že by tam někde chtěl fotit vlaky. Tak já kouknu na net, co je v tom městě za zajímavosti a pak řeknu synovi, co bych tam chtěla vidět já. A on to naplánuje tak, abychom v pohodě zvládli jak to jeho, tak to moje. Někdy třeba on někde fotí sám a já se zatím jdu někam podívat, než bude hotový, někdy fotíme společně a pak společně obejdeme ty zajímavosti. Naplánuje i spojení tam a zpátky, i nějakou pauzu a místo na odpočinek a něco k jídlu apod. Já si to už jen užívám. On ví všechno, čím jet, kde přestoupit, kde kolik bude času... Ale plánujeme takhle i ty přírodní výlety. V neděli jsme se takhle na jeden den toulali po Šumavě, v létě zase na otočku v Jeseníkách...chodili jsme po lesích, vesničkách i podél kolejí, povídali si i fotili všechno možné, potkali jsme naprosté minimum lidí a bylo to úžasné.
(29.10.2024 16:08:17) Jéje, toho by bylo... Neznám vůbec východ republiky - Ostrava, Olomouc, Zlín. Ani střední Čechy moc neznám. Nebyla jsem nikdy třeba na Řípu nebo v Prachovských skalách. Zhruba mám projetý sever, jih a západ, ale i tam je určitě ještě spousta míst, která jsem neviděla. Naše země je na zajímavosti bohatá a v poslední době přibývají.
(29.10.2024 17:46:07) Dari, to je zajímavé, snad poprvé se setkávám s tím, že se někomu vyloženě nelíbí jižní Čechy. To bývá naopak oblíbená lokalita. Ale ono to zahrnuje dost různorodou krajinu, od hor po placku, také bych našla oblasti, kde se mi moc nelíbí.
(29.10.2024 17:34:09) Chtěla bych vidět Bílé Karpaty a Beskydy, Kuks a Šumpersko. ČR mám hodně projetou, ať už z dětství s rodiči nebo následně s manželem a dětmi. V zahraničí na dovolené jsme nikdy nebyli, jezdili jste právě jen ČR. Občas jezdím na seznam mapách a je vlastně spousta míst, kam bych se chtěla ještě podívat. Hodně mě v reálu překvapila třeba Kadaň nebo umělé jezero za Sokolovem.
(29.10.2024 17:48:04) "jednotlivá pohoří (případně dokonce jejich nejvyšší vrcholy), velká nebo turisticky známá místa (krajská města, Český Krumlov, Telč, Kutná Hora ...), přírodní útvary (Prachovské, Adržbašské a další skalní města, jezera, jihočeské rybníky ...), výrazné pamatáky (typu Karlštejn, Trosky a pod)"
Tam zrovna všude jo, i Krkonoše a Jizerky na výlety. I Brno a Ostrava.
(29.10.2024 17:55:57) Z pohoří vůbec neznám Orlické hory a Beskydy. Všechna ostatní jsem navštívila alespoň letmo. Ale že bych měla všechno prochozené, to ani zdaleka ne. Na Sněžce jsem byla, poctivě pěšky, ale dávno.
(29.10.2024 18:08:21) Taky jsem byla na Sněžce, několikrát. Pěšky, částečně pěšky ( z Růžohorek) i lanovkou. Příští rok se trochu děsím toho, že dcera chce jet na dovolenou do Krkonoš a hlásila, že chce pěšky na Sněžku. Nevím, jestli to dám.
(29.10.2024 18:28:46) Stará Huso, s tou Sněžkou,pokud se odhodlas,doporučuju ze Špindlerovy boudy (tam autobusem že Špidlu nebo z Vrchlabí), je tam stoupání na začátku, potom cca "hřebenovka" s pěknými výhledy do Polska a pak teda ten závěrečný krpál... A dolů už určitě lanovkou, klesání je náročnější než stoupani. Dá se jít podobně i z druhé strany z Pomezních bud,ale to se mi nelíbilo, pořád "v tunelu" mezi klečí...
(29.10.2024 19:16:45) Neznám Brno, Ostravu a nebyla jsem na Řípu. Jinak za celý život mám po ČR docela nacestováno. Na Sněžku jsme vylezli z Luční boudy, tam jsme měli víkendový pobyt a odtamtud je výstup snadný. Blaník, Milešovka, Ještěd, Klínovec, Lysá Hora, Čerchov , Praděd to máme vystoupaný , tak ještě ten Říp je před námi.
(29.10.2024 20:57:37) Mamochue, na Řípu jsme taky ještě nebyli. Sněžku, Praděd apod. jsme zvládli ještě když manžel mohl, ale obávám se, že teď pro něj i ten Říp bude problém. V Brně a v Ostravě jsem byla sama se synem, v Brně už i víckrát, v Ostravě byl syn ještě i s dopravním kroužkem, právě v těch Dolních Vítkovicích, co tu psala Radka. Byli tam na exkurzi.
(29.10.2024 21:11:27) Šumavu jsme projezdili na kole na začátku 90. let.. milovala jsem ty zapomenutý místa. Když jsme ale asi před 10 lety přijeli na Modravu a viděli to procesí a davy, řekli jsme si, ze budeme jezdit už jinam a necháme si v paměti ta mista bez lidi. Lidi mi nevadí, ale v lese mám rada klid. Hodne jsme taky jezdili do Stozce, na Lipno.
Dneska jsme se toulali v lesích nad Hejnicemi okolo Viničné cesty a staré Poutní cesty . Nádhera. Potkali jsme par podobných tulaku, hezky si popovídali a sli dal.
(29.10.2024 21:51:41) My byli před asi 10 lety kousek od Stožce na dovolené, Dobrá na Šumavě. Dostala jsem tady tip od TaJ. Bylo tam hezky a moc lidí jsme tam tehdy nepotkali.
(30.10.2024 8:04:27) Rodinová, my se teď se synem toulali v neděli po Šumavě a kromě lidí ve vlaku jsme jich v přírodě potkali asi tak 6, většinou místní houbaři. Ale vystupovali jsme z vlaku v Dešenicích asi v půl osmé🙂, kromě nás tam nikdo jiný nevystupoval🙂. Byli jsme teď ubytovani kousek od Plzně.
(30.10.2024 9:35:47) Rodinová, já bych řekla, že ten nárůst částečně přinesl covid. Přitáhlo to k turistice nové lidi. Šumavu mám ráda, zmiňované Stožecko, Lipensko, Povydří, i německou stranu... ale v sezóně to je masakr. To je třeba držet se mimo nejproslulejší lokality a trasy. Jako všude.
(30.10.2024 9:40:11) Ropucho, částečně jo, ale už dávno před covidem jsme byli na některých místech zaskočeni, kolik lidí tam bylo, oproti tomu, když jsme tam třeba před 15 lety byli ještě sami.
(30.10.2024 9:55:42) TaJ, oproti našemu mládí, dejme tomu před třiceti lety, se turistický provoz navyšoval postupně, jak přibývalo cílů a propagace, to máš pravdu. Ale přijde mi, že covid přinesl další skokovou vlnu, kdy se lidé zaměřili na tuzemské lokality. A do přírody vyrazili i lidé, kteří k ní nemají vztah a neumějí se tam chovat.
(30.10.2024 11:54:46) Me docela stve, ze pribylo mnoho poradu o turistice, ty tzv. stezky Ceskem, vyslo mnoho knih, hodne popularni jsou poutni cesty. Pritahlo to dost lidi. Na druhou stranu asi vic lidi citi tu potrebu xhodit, poznavat, chybi jim priroda. Ale receno s klasikem "je nas na svete tolik, ze jeden druhemu krademe naladu"
(30.10.2024 12:10:52) je to i o tom, radko, jaké lidi tam zrovna potkáš, může to být i fajn (nebo taky peklo)
nebo je mi líto, když třeba Dubrovník lidé vidí jen optikou Kings Landing, ne jako Dubrovník - já si tam přečetla tolik zajímavých věcí, taky o tom desetiletí válečných konfliktů
(30.10.2024 12:01:13) Hejnice jsou úžasné, ohromně zvláštní svět, jen doporučuju tam nespat, v šest ráno vás vzbudí tak hlasité zvony, že se probudíte s infarktem
(29.10.2024 23:44:14) TaJ, já na Říp nevylezla, musela jsem se z půlky vrátit. Příští rok to (snad) zkusím znovu a ve všední den. Byla tam hromada lidí a hrbolatý terén.
(29.10.2024 19:56:04) Krusne hory a vubec zapadni Cechy, projizdela jsem jen krajinou z Plzne do Marianek a prekvapilo me, jak hlubokymi a krasnymi lesy jsme jeli. Takze to mam nekdy v planu. Naopak na Sumave jsem byla jednou a je to pro me "divny kraj", kam se uz nechci vracet.
(29.10.2024 20:51:04) Radko, Šumava je široký pojem a může vypadat různě. Já mám třeba ráda tu oblast, odkud pochází manžel, Nýrsko, Dešenice, Zelená Lhota, Železná Ruda...zrovna v neděli jsme se celý den se synem toulali mezi Dešenicemi a Zelenou Lhotou, syn tam fotil Brejlovce a oba jsme si užívali lesy a kopce, svítilo krásně sluníčko. Za celý den jsme potkali jen několik lidí, když nepočítám ty ve vlaku. Přírodou jsme šli prakticky sami, všechno kolem krásně barevné...
(30.10.2024 7:59:25) Evelyn, no a tohle pro mě třeba právě už není Šumava, to už jsou spíš jižní Čechy, nejradši mám tu Šumavu kolem té Železné Rudy, kde jsou to prostě hory...
(30.10.2024 12:00:20) My byli letos v Novohradkach a v Pohori, uz skoro Sumava. Novohradky jsou nadherne a malo lidi. Na Sumavu mam blbe vzpominky, dest, mlhavo, pliskanice, 2 dny za sebou. Jeli jsme na kolech, jen lehke stany, vse mokre, bezutesne. Podruhe zas plno lidi, nemam rada ty davy A jak tu nekdo psal, ze nema rad jizni Cechy, ja mam tak nejak zafixovanou tu Sumavu. Nelaka me, nelibi se mi, ani ta atmosfera. Naopak nektere hory uplne miluju, Jizerky, Luticke jsou taky hodne zajimave. A Jeseniky a hlavne Rychleby, to je srdcovka
(30.10.2024 12:29:32) Taky jsem měla na Šumavu smůlu. Asi je to ve mě, vadí mi déšť a +6 stupňů v červenci, vadí mi, že hezky je jen jeden den, a další jsou hned mlhy na blatech nebo slejvák, nemám ráda davy v přírodě (a ty tam v létě jsou, když neprší) a je mi líto jezdit na Šumavu na začátku podzimu, když je zlaté listí, protože tou dobou je u nás ještě léto a nechci o jeho zbytky přijít.
Kdysi jsem pracovala pro NP Šumava a dodnes vzpomínám, jak mohutně se řešila jeho propagace a tudíž se bojím, že tu u nás taky zrobí národní park, vrhnou se na propagaci a infrastrukturu - což jen přiláká davy (a lesu to nepomůže, jako to nepomohlo Šumavě.)
Jinak z pracovních cest po Šumavě si pamatuju takovou hezkou nostalgii a mám chuť si někde sehnat k rozjímání nějaký šumavský rybíz ze zaniklé předválečné zahrádky, občas na nějaký takový zakořeněný řízek narazím.
(30.10.2024 12:37:01) Čumco, zatím se nezadycham.. a prostě díky, ale ne, fakt to nechci.
Je to i o vjemech, které preferujeme. Já jsem hodně citlivá na jakýkoliv druh “smogu”. Jak vizuální, světelný nebo hlukovy. Hodně mi vadi billboardy, svetla tam, kde by mohla byt tma a byly by vidět hvězdy, rušivé zvuky tam, kde chci slyset ptáky, nebo nic. Mně proste žádný video o konstrukci v lese nenadchne
(30.10.2024 12:43:05) Beat, souhlasím, stezky korunami stromů, to není žádný přirozený zážitek, to je neekologické lákadlo na turisty (+negativní doprovodné jevy na uspokojení "taky turistů"). Rozhledny sice trochu taky, ale ty tam buď stojí už 100 let nebo jsou součástí potřebné infrastruktury (vysílače apod.). A neznasilňují přírodu, většinou s ní koexistují.
(30.10.2024 13:26:00) Všeho je moc, hlavně je moc lidí. Takže mně přijde zbytečný si neustále stěžovat, že všude jsou lidi. Jsou, no, naše země, ani ty ostatní, není nafukovací. Kdo nesnese vidět lidi, musí se zavřít doma nebo si koupit pustý ostrov.
(30.10.2024 14:36:51) Inko, to není pravda, my se cíleně snažíme lidem vyhýbat, protože v běžném denním životě jich kolem sebe máme moc. Takže ve volném čase je zrovna vidět nemusíme. Samozřejmě s výjimkou rodiny a dobrých kamarádů. A jde to, spoustu jindy přelidněných míst se nám daří zastihnout téměř bez lidí, stačí tam jet v jiný čas a v jiném období, než tam jezdí většina. V podstatě těžíme z toho, že někomu se nechce vstávat, někomu vadí chladno, nebo pár kapek deště apod.
(31.10.2024 10:03:39) no jo, vim, ze je to sobecke, ale driv tolik nechodili, resp. chodili vesmes ti, co meli prirodu radi a vedeli, jak se v ni chovat ted je dost lidi typu "sberaci vykonu ci zazitku, resp fotek na site", delaji bordel, jezdi na elektrokolech tam, kde se chodilo pesky atd.
(30.10.2024 13:43:19) Čumco, čirou neznalost jsi předvedla teď ty. Nemusím se stát komunistou, abych poznala ideologii KSČ.
Já ti neříkám, ať někam nechodíš, já ti říkám, proč tam nejdu já. A tak to může zůstat, pokud tě přestane dráždit, že někdo jiný má jiné potřeby/ pohledy.
(30.10.2024 13:50:58) Inko, já mám lidi rada, jsem společensky člověk. Ale lidi mám rada jinde, než v přírodě.. A když jdu třeba. na zříceninu, tak abych si ji užila podle svých potřeb, proste uvítám, když tam bude lidi co nejméně. Pak muže pracovat moje fantazie při představách o historii, nebo si mohu užívat ticho a klid při pohledu do udoli. Křik děti a hluk okolnich hovorů mi tohle narušuje. Ale to ty, která jsi nebyla v lese x let asi nepochopis. Bez urážky, jen konstatuju.
(30.10.2024 14:00:07) Ale to nebylo jenom na tebe každý den tady čtu, ta hrůza byli tam lidi. I ve městech. Já z davů taky nejsem úplně nadšená, ale beru to jako fakt. Je spousta lidí a země není natahovací, tak holt jsou všude lidi. Za covidu na mě z těch prázdných prostor padala tíseň, neradovala jsem se. A řekla bych, že to s tím jak často chodím do lesa naprosto nesouvisí.
(30.10.2024 20:05:59) Okolíku, Beat, psalo se tu, že je Stezka korunami stromů "představuje ekologickou zátěž a je to znásilnění přírody" - mně přišlo začlení do lesa té v Jánkách citlivé a průvodní výklad je fantastický, suterénní část věnovaná půdnímu životu je udělaná perfektně - přesně takhle se mají informace prezentovat... Naproti tomu německá Stezka korunami stromů je čistá rozhledna bez ničeho navíc - proto klobouk dolů před Krnapem, pod jehož záštitou to vznikalo - přijde mi trochu silné, že Krnap znásilňuje les
(30.10.2024 14:04:30) Beat, mam to stejne, podobne atrakce v prirode mi vadi. Asi proto me az tolik nerusi tohle v Lipne, protoze to je jeden velky cirkus, neuveritelne, co tam "dokazali" udelat z tabora pohranicniku vlastne za par let. Lipnu mestu se vyhybam jak muzu, je to prisernost a stezka korunami stromu uz to nijak nezhorsila. Vic mi vadi rozhledna na Dobre Vode u Horni Plane, protoze tam bo byl opusteny kopec s krasnymi stromy okolo a ted je tam casto strasne lidi a revu. Historicky je to ale zase poutni misto, vedla tam trasa prochazek mistnich po nekolik stoleti, ale popravde bych byla radsi, kdyby tam zase radsi zili medvedi.
(30.10.2024 14:17:17) Kat a Rose chápu vás. Já jsem nemyslela, že to nemůže zprostředkovat krásný zážitek. A proto pro dovysvetleni dodám..
Věřím, že bungee jumping je něco, letíš chvíli jako pták, pak zaziješ volný pád.. přesto potom neprahnu. Nechci to zažít, a ani nechci riskovat.
Věřím, že jít v Číně, nebo jinde, po proskleném chodníku ve výšce x set metru je zážitek. Ale já ho nepotřebuju.
A našla bych jiná přirovnání. Já pro život nehledám extrémy, já mám pocit, že nestíhám prožít/ pojmout/ uvědomit si i ty “obyčejné” věci. Ocenit a užit si i to, co někoho nechá chladným, nevnímá to nebo ho to nezajímá. Sedět a pozorovat brouka.. prohlížet si, jak je krásný, co dělá, proč to dělá, sledovat ho, kam jde a kdy se někam vrací..A to mě dneska zpětně učí moje děti, ptž oni to umí. A já jsem šťastná a hrdá, že jsem je to naučila. Že vidím, co vše vnímají a oceňují.
(30.10.2024 14:26:38) beat, já tě taky nepřesvědčuju a svým způsobem chápu, jak to myslíš... a já to vidím trochu jinak, proto taky píšu, co v tom vidím já... a že třeba já považuju za skvělý, když je možnost nahlédnout na věci jinak stejně jako je krásná a úchvatná podívaná na motýla, ale když ho pak vidíš mnohonásobně zvětšeného, je to úplně nový pohled, úplně jinak motýla vnímáš... stejně jako miluju zrychlené záběry na kvetoucí pivoňky nebo jiné květy - ten wow efekt je úplně úchvatný, přestože ke štěstí stačí vidět je rozkvetlé
(30.10.2024 14:46:12) Beat, já ti ale rozumím, jak to myslíš. Mám takto prožívajícího muže. Já to mám půl na půl. A vidím, že se dá chodit i v sezóně mimo davy. A pokud jdeme v sezóně někam do známého místa, počítáme s lidmi. A umím si užít i to. Jen drobná technická - uvedomuješ si, že třeba na té zřícenině jsi pro jiné turisty těmi "zatracení turisti, proč sem lezou?!" zase ty a tvůj muž? Já si z toho občas dělám srandu u mm.
Subjektivně mi vadí velmi 2 věci - elektrocyklisti všude a potom terénní motorky v lesích a na lukách. Těm bych s chutí z dálky ty pneumatiky střílela, nejlépe aby si vyrachali hubu v pažitu. A potom teda těžení dřeva a totální rozprasení cest v lese na bahnitý obrovský tankodrom.
(30.10.2024 14:40:56) "...v Lipne, protoze to je jeden velky cirkus, neuveritelne, co tam "dokazali" udelat z tabora pohranicniku vlastne za par let. Lipnu mestu se vyhybam jak muzu, je to prisernost a stezka korunami stromu uz to nijak nezhorsila."
No zrovna jsem chtěla napsat, že v ČR nikdy nebudu například v Lipně. Stačilo mi jednou projíždět z Vyššího Brodu do Frymburku a měla jsem z toho cirkusáckýho disneylendu úplně stažený žaludek. Volala jsem na muže :"proboha jeď, ať jsme co nejrychleji pryč !" Ještě tam zastavit a jít do korun stromů, tak prostě umřu. O co byla krásnější cesta přívozem z Frymburku do Frýdavy a pěšourem o samotě jen s hejnem much na Vítkův Hrádek. Nebo pěšourem ze Stožce lesem ke Stožecké kapli. Z Jeleních Vrchů Medvědí stezkou kolem skal do Nový Pece.Od Soumarského rašeliniště do Dobré kolem Vltavy. A tak dále. Chodím po Šumavě každý rok a moc lidí teda nepotkávám. Vlastně téměř žádný a to je léto.
Pokud chci vidět majestátnost nějakého stromu, stoupnu si přímo pod něj, dotknu se jeho kůry, zvednu hlavu a jsem chvíli tím stromem i vším co za svůj dlouhý život viděl. Strašně ráda si stoupám pod stromy.
Ale přesně jako Beat i mě stačí drobnosti, nejraději chodím pěšky, pozoruju detaily přírody a krajiny, chalupy, zvířata, brouky a kytky... a mám úplně stejný zážitky jak na Karlštejně.
(30.10.2024 16:17:48) já mám atrakce v přírodě ráda - za prvé, když byly děti malé, tak to bylo určité zpestření / cíl výletu. Teď se mí zase líbí, že tam všichni jdou a nechají les prázdný.
Třeba - měli jsme jeden den v Mnichově, kdy jsme odjeli vlakem na Brauneck (vyhlášené místo v Bavorsku, kam "jezdí všichni Němci") - vyjeli jsme lanovkou nahoru, tam bylo docela dost lidí (na to, že byl červen, zima a poprchávalo), vyfotit se u kříže v podstatě nešlo - ale jak jsme popošli kousek od všech těch lanovek a hutte - tak jsme byli v přírodě sami.... za celý den jsme potkali asi pět nebo šest lidí, zdravili jsme se a bylo to hrozně příjemný... výsledek je, že to považuju za perfektní výlet - lanovka byla milosrdná na moje artritická kolena a i z časových důvodů (že jsme nahoře a dole byli za pár minut) a na příjemný výlet stačilo popojít první jánevím půl kilometr od stanice a vybrat si trochu náročnější menší stezku - a lidi se rozprostřeli a bylo to fajn.
Ale já obvykle cíleně hledám taková ta spíš zastrčená, méně známá místa... ve Vídni mám radši sv. Ruprechta než Štěpána, mám raději Novohradské hory než Šumavu a podobně... akorát člověk musí hledat a ptát se - a přemýšlet... a nebo holt jít s davama - ale pak nenadávat, když je sám součástí toho davu...
(30.10.2024 13:01:10) Na Šumavě jsem byla mockrát, mám ji ráda a špatné počasí jsme měli jen jednou, když jsme byli na Lipně, to nám celý týden pršelo. Mám k Šumavě i nostalgický vztah, protože to byla naše první společná dovolená s mým BM, kdy nám bylo 21 let. Byli jsme v Annině a tamní okolí kolem Vydry, Čeňkovy pily, Antýglu, Mouřence, Kvildy je pro mě nejkrásnější část Šumavy.
(30.10.2024 14:52:43) Větře, no jo, to je prostě Šumava, chvilku je mlha, chvilku prší, chvíli vysvitne sluníčko...jezdíme na Šumavu co jsme s manželem spolu, protože tam odtud pochází a jezdili jsme tam za jeho tátou. I na podzim, na houby, v létě jsme tam občas jezdili sami na dovolenou... Se synem jsme byli na Šumavě teď v neděli. Bylo tam naprosto úžasně. Lidi žádní, les plný mokrého listí, spousta hub, ráno mlha, postupně během dopoledne se to zezdola zvedalo, bylo krásně vidět, jak dole už svítí sluníčko a nahoře v kopcích nad námi je ještě mlha...v poledne svítilo sluníčko a i hřálo, že jsme sundavali co se dalo. A svítilo až asi do půl páté, než jsme tam odtud vlakem odjížděli. Ten pohled na ty nádherně barevné kopce, byl snad mnohem lepší, než když jsme tam bývali v létě. A syn si liboval, že má super záběry, vlaky vyjíždějící z mlhy, navečer zase nasvícené tím sklánějícím se sluncem. Byl to den, ze kterého budu čerpat celou zimu. A lidí jsme potkali doslova jen několik. Když nepočítám ty ve vlaku, ale ani ten nebyl narvaný. A v restauraci na obědě byli taky, ale nic hrozného. A ten výhled z terasy restaurace - dole pod námi barevné kopce, nad námi modré nebe a v dálce modrá hladina Nýrské přehrady.
(29.10.2024 20:18:02) Vůbec neznám Šumavu, už jsem si tolikrát slibovala, že tam pojedu a vždy jsem skončila jinde. Moc neznám západní Čechy, Krušné hory a ani ty Orlické. Nikdy jsem nebyla v Telči.
(29.10.2024 20:27:58) Já neznám vůbec Karlovy Vary a západ celkově. Ale bydlím v Moravském krasu, který je každoročně obležen turisty. Mám ráda Jeseníky a miluju Beskydy
(29.10.2024 20:39:17) Koukám, že jsem byla všude, co tu píšete, tak to není tak špatný, dokonce i v Hulíně, kde máme příbuzné, mám prochozené Brno i Vary, Beskydy, Jeseníky, jsem že SČ kraje
(29.10.2024 20:39:23) Koukám, že jsem byla všude, co tu píšete, tak to není tak špatný, dokonce i v Hulíně, kde máme příbuzné, mám prochozené Brno i Vary, Beskydy, Jeseníky, jsem že SČ kraje
(29.10.2024 21:11:19) ČR máme docela projetou, když byly děti menší, cestovali jsme po ČR hodně, dost máme projeto z dovolených na kole. Nejméně asi JM, ta placatá krajina mě moc neláká.
(30.10.2024 8:07:12) Vlad, na tu jižní Moravu se právě taky chystáme, Pálava a okolí, mně se tam ta krajina moc líbí, když vidím někde fotky. Ale ne na kole, jen pěšky a vlakem.
(29.10.2024 23:34:27) Je toho hodně - Kuks, Zlín, pražské podzemí, Loosovy vily a byty, rotunda na Řípu, muzeum věžáků na Kladně. To jsou plány na nejbližší roky. Po Čechách cestuji ráda a často, ale dřív jsem byla někde 3-4 dny a stihla si prohlédnout město, muzea, parky, technické památky, malé pivovary i okolí. Dnes tam strávím týden a stihnu toho půlku.
(30.10.2024 15:22:16) Kat, co myslíš ..samozřejmě, že uvědomuji. A mně vůbec nevadí normální počet lidi kolem. Je asi těžké tu přesně předat, jak to člověk myslí.
Každopádně, kdybych mela rozhodovací moc, stezky stromů nepovolim. Tím jsem se asi k tématu stezek vyčerpala.
(30.10.2024 15:27:34) Beat, znovu píšu, že rozumím, co tím myslíš. Do veliké míry mám vnímání přírody úplně stejné jako ty. A můj muž úplně stejně jako ty. Možná ještě kousek vyhraněnější. Nejsi v tomto nějaký exot.
(30.10.2024 16:54:32) Kat však jo, vim, ze mi rozumíš. Jen jsem reagovala na tvou “ drobnou technickou”. A taky vim, že nejsem exot, respektive v to doufám.
(30.10.2024 17:39:10) Potvrzuju, zrovna dnes jsme byli v istanbulské Cisterně a vlastně mě v porovnání s brněnskými vodojemy vůbec nenadchla... Byli jsme v nich vloni na podzim, téměř sami... a v jednom z nich neuvěřitelná akustika...
(30.10.2024 18:01:25) Reklo, to ráda slyším, do Brna to je přeci jen blíž. A dnes jsem na tebe myslela, štěstí, že jsi s holkama nejela do Valencie. Jsou tam šílené záplavy a prudké deště.
(31.10.2024 9:40:22) Vodojemy se Brnu povedly a navíc s tou světelnou show. Ale já mám Brno prostě ráda (studovala jsem tu, doteď tu pracuji, dvě děti tu chodí do školy a kousek od něj bydlíme).
(31.10.2024 10:31:20) "dnes jsme byli v istanbulské Cisterně a vlastně mě v porovnání s brněnskými vodojemy vůbec nenadchla..."
fakt? to se budu muset do brna vypravit já o cisternách nic nevěděla, takže když nás tam v istanbulu zavedli, byla jsem úplně omráčena, fascinoval mě ten prostor, ta akustika, to světlo (tma), hlavy medúzy už byly jen bonbónek navrch nakonec to byl jeden z nejsilnějších zážitků z istanbulu (třeba mnohem silnější než topkapi)
(30.10.2024 4:35:03) Neznám severní Čechy a Slezsko, taky východní Čechy moc ne. A asi se tam dlouho nepodívám, dlouhé cesty mě obtěžují (teď jsem přemýšlela o 100 km do Sušice a radši jsem to vzala 20 km za město).
(30.10.2024 8:58:38) To je pěkné téma. Každý rok se snažíme strávit alespoň týden poznáváním Česka, protože chci,aby kluci naši zemi aspoň trochu znali. Jsme z jižní Moravy, takže velká neznámá jsou pro nás stále ještě západní Čechy, západní část Šumavy a západ od Prahy. A i v blízkosti máme ještě "slepá místa" jako Orlické hory, Jeseníky (já teda ne, ale některé naše děti byly max jen na Dolní Moravě a Králickém Sněžníku, lyžování nepočítám) a Bílé Karpaty. LEtos napodruhé "padla" Lysá hora (při minulém pobytu byl tým moc mladý a nevychozený , ale ještě nás čeká Sněžka ( i když loni Krkonoše proběhly poměrně podrobně, ale na Sněžku byla pro změnu nevychozená druhá rodina, která s námi byla ).
A hlavně chodíme po horách a krajině, cílem jsou často rozhledny, zříceniny, hrady a jeskyně. Města jak kdy a zámky a raději vůbec (nebudu kazit prohlídku ostatním ani průvodci) a galerie a muzea děti probíhají, já jdu středním tempem a muž pomalu a fotí, takže na něj čekáme venku. Zrovna letošní podzimky jsme strávili v Hostýnských vrchách a bylo tam nádherně a jako bonus spousta hub.
(30.10.2024 9:20:12) Klabe, taky máme nejradši přírodu, to se i slučuje se synovým koníčkem, kdy jsme pořád venku u kolejí. Taky hrady, jeskyně, zříceniny, technické památky. Celkem i města, jak kdy. Zámky spíš jen zvenku. Nejradši mám hrady, kde si ti člověk může projít sám.
(30.10.2024 9:52:57) TaJ, já zas od dětství miluju zámky i zevnitř, když jsou krásně zařízené, mnohdy mají i květinovou výzdobu. Vždycky si představuji, jak tam ti obyvatelé žili, dámy v krásných šatech, pánové v kuřáckém pokoji probírali politiku, v jídelně bohaté hostiny, v plesovém sále nádherné plesy. Mám ráda historii.
(30.10.2024 10:04:29) Stará huso, já právě ty nazdobené zámky nikdy moc nemusela. Jako jsou hezký, ale já miluju hrady a zříceniny, ty kamenné zdi, mosty apod. Kde si to můžu procházet sama, dotýkat se těch zdí... Z těch výkladů, dat a jmen si stejně většinou brzy už nic nepamatuju, historie mě až tak moc nebere. Všude vnímám spíš tu atmosféru a takový ten pocit z toho místa.
(30.10.2024 10:09:45) Taj, přesně vystiženo, já zrovna tak - když zámek, tak stačí okolí a zahrada. Raději volně přístupné "rozpadliny" nebo hrady , ale nejraději volnou přírodu , třeba v Českém ráji , ne profláklé Prachovské skály, ale daleko hezčí a skoro neznáme Besedické skály.
(30.10.2024 10:27:33) Já mám ráda i přírodu, i hrady a rozvaliny, ale i ty načančane zámky nebo historická města. Miluju Prahu, i když jsou tam davy turistů, prostě je odfiltruju. Nemusím takové ty atrakce pro atrakci, typu stezka mezi korunami stromů, tomu se vyhýbám. A historii miluju, chtěla jsem ji studovat, ráda čtu historickém romány, ale ne ty moderní, ale miluju Jiráska, Sienkiewicze. Jasně, že si nezapamatuju podrobnosti z historie hradů a zámků, když to na mě vychrlí průvodce, ale udělám si obrázek.
(30.10.2024 10:45:00) Huso, také mě zajímá historie. Nezajímá mě něco nakašírovaného, aby to vypadalo jako kulisa z pohádky, zajímají mě právě reálné příběhy. Historie sídel bývá pohnutá, ale poučná.
(30.10.2024 11:23:02) "stezka mezi korunami stromů, tomu se vyhýbám"
Huso, jde si vysledovat, kdy tam nebude tolik lidí, hned po otevření třeba - a je to úžasné, skutečně nádherně udělané s těmi výklady. V Jánkách jsem neuhlídala čas zavíračky a zavřeli nás tam, dost vtipné to bylo
(30.10.2024 11:36:33) Čumco, za mě Stezka korunami ne a ne. Prostě nepotřebuji mít v přírodě konstrukci, aby na ni lezli lidi pro další extra zážitek. . Nepůjdu tam, ani kdyby tam nebyla ani noha. Je tam, nic s ni neudělám, ať si tam jde ten, kdo chce. Ale já se ji vyhnu.
Vadi mi, ze lidem přestal stačit les. Ale, ať si tam jdou a v lese bude vetsi klid.
(30.10.2024 11:43:01) zrovna stezky korunami mám ráda, je to úplně jiný pohled na les, než běžně známe, asi na úrovni rozhledny... mnohem víc mi vadí různé bobové dráhy, motokáry, lezecké stěny, a další lunapark, co vyrostl třeba ve špindlu a dalších turisticky exponovaných místech... asnad úplně nejvíc mi pak vadí, pokud k tomu mají i nějakou hudbu, to považuju za nepochopitelné... ale já teda jsem odpůrce reprodukované hudby třeba i na koupalištích, za mne ať si to hraje na poutích, ale v přírodě ať je ticho - tam chci poslouchat les, vítr, vodu, ptáky...
(30.10.2024 11:58:46) na stezkách korunami stromů je pozoruhodné to, kolik informací odtud si člověk zapamatuje - to o modřínovém dřevě, význam starých stromů atd. Je to prostě krááásně udělané, pro děti a mladé lidi perfektní
a ano, ani na jedné se stezek se příliš nekecalo, protože se lidé fakt kochají, prožívají
je vidět, že koncept vymýšlel někdo, kdo lesy miluje, není to čistě výdělečná atrakce, v těch Jánkách pod taktovkou Lesů ČR, které nemají za potřebí, aby se vydělávalo na vstupném, ale aby si lidi uvědomili spoustu přírodních zákonitostí
(30.10.2024 21:59:34) "víc mi vadí různé bobové dráhy, motokáry, lezecké stěny, a další lunapark, co vyrostl třeba ve špindlu a dalších turisticky exponovaných místech... asnad úplně nejvíc mi pak vadí, pokud k tomu mají i nějakou hudbu, to považuju za nepochopitelné... ale já teda jsem odpůrce reprodukované hudby třeba i na koupalištích, za mne ať si to hraje na poutích, ale v přírodě ať je ticho - tam chci poslouchat les, vítr, vodu, ptáky..."
Rose, naprosto se ztotožňuji.
A ke stezkám v korunách stromů: byla jsem, s malými dětmi plus zahraniční návštěvou, která to chtěla vidět. Ano, je to komerce, pro mě zbytečná. Ale jak píšeš, vzhledem k jiným atrakcím narušujícím přírodu ještě celkem krotká. Má edukativní rozměr a přitáhne lidi (děti), pro které by samotná příroda nebyla dostatečně atraktivní (což je smutné, ale reálné).
(30.10.2024 13:47:35) Naprosto souhlasím. Když jsem viděla, že tuhle atrakci staví na Pustevnach, bylo mi zle. Už nestačí les, musí k tomu být asi něco navíc, aby tam nalakali turisty. Nebo Dolní Morava? Jako v cirkusu.
(30.10.2024 14:02:45) Silvie, bohužel to s těmi lákadly fakt funguje - přiláká to lidi, kteří by "jen tak na hory" nebo "jen tak do lesa" nejeli. Já byla v šoku, když kdysi moje kolegyně, která jezdila s dětmi akorát tak jednou za rok na týden do kempu, kde se placatili u vody a hráli badminton a maximálně hledala jiný podobný kemp, se najednou splašila "jé v Jánských Lázních je stezka v korunách stromů, tam musíme jet" - přičemž zbytek Krkonoš už ji nijak nezajímal. Nakonec teda myslím nevyrazili ani na tu stezku, ale třeba moje sestra to má trochu podobně - čím je nějaká atrakce dražší, tím spíš tam vyrazí a to třeba přes půl ČR jen kvůli tomu. Kdybych ji lákala, ať se s námi jede projít pár km do lesa, tak bude "hrozně unavená" Já tedy na jedné stezce v korunách byla (na Lipně, slíbili jsme to před lety dětem jako hlavní atrakci týdenního pobytu na Šumavě), jako nebylo to špatné, ale žádné oslňující zážitky natož dosud nepoznané vědomosti jsem si odtamtud nepřinesla (takové informaco o lese, co tam jsou, se člověk dozví skoro na každé naučné stezce, pokud to náhodou nevěděl už dávno). A dokonce jsem se ani nesjela na toboganu, mám v těch trubkách klaustrofobii Byla tam tedy docela pěkná vyhlídka do Německa, to zase jo.
(30.10.2024 14:08:21) Moniko, vyhled do Rakouska A lepsi je to z Vitkova hradku na protejsim brehu. Akorat nevim, jestli ted funguje, jsou okolo nej nejake spory.
(30.10.2024 14:37:41) Len, ajaj, to jsem tedy zeměpisec No, v každém případě to byl pěkný výhled. Na ten Vítkův hrádek jsme se tenkrát nedostali, je dost "z ruky" a my měli jen týden na tolik možností programu ... A myslím, že je teď zavřený kvůli nějakému špatnému stavu?
(30.10.2024 14:45:42) Silvie, v Dolní Moravě jsme nikdy nebyli a vůbec se tam nechystáme. Už z fotek je to cirkus hrozný. Ten visutý most jsme viděli v létě cestou z dovolené z dálky, ale nic nás tam fakt netáhne. Jen tam bude hromada lidí a ty ceny jsou taky síla. Na stezce v korunách na Lipně i v Krkonoších jsme byli, spíš kvůli synovi, tomu se to moc líbilo, ale už je to pár let, to byl ještě malý, teď už nás tam taky nic netáhne.
(30.10.2024 14:54:04) My jsme na Dolní Moravě byli tuším v roce 2015, kdy tamní boom teprve začínal, byla tam už bobová dráha a nějaký ten Mamutíkův park nebo co, ale těsně před naším příjezdem proběhl nějaký strašný vichr a všechno bylo mimo provoz. Což nám nevadilo, my ani netušili, že to tam má být, měli jsme tam na týden pronajatou chatu s obvyklým plánem prozkoumat okolí. Je tedy fakt, že táhnout děti na Kralický Sněžník, kde tenkrát nebylo vůbec nic, ani rozhledna ani stánek s malinovkou (ale já jsem nemohla připustit, že bychom tam nevylezli, když už jsme tak blízko), bylo poměrně náročně na fantazii ve věci motivace, přitom to byla nejdelší trasa, kterou v tom věku ušli (celkem tam i zpět asi 19 km, bylo jim 5 a 8). Trocha komerčních atrakcí na vrcholu by tehdy pomohla Zachránila to až tramplína u restaurace po návratu
(30.10.2024 13:52:05) Beat, Jen k těm Stezkám v korunách. Vím, jak to myslíš. A dost se asi tomu tvému pohledu blížím. Nicméně kdysi jsme absolvovali toto ještě s relativně malým děckem. A upřímně řečeno do teď si pamatuji ten ohromující pocit toho, jak máš možnost vnímat ten les, stromy v té plné výšce, mohutnosti. Ze země to nikdy neobsahneš, nevnimas. A na klasické rozhledně je to zase úplně jiné. Tohle mě tehdy ohromilo. Jinak teda souhlasím, že v přírodě je mnoho zbytečných lákadel a výdělečných činností.
(30.10.2024 14:01:46) "ohromující pocit toho, jak máš možnost vnímat ten les, stromy v té plné výšce, mohutnosti. Ze země to nikdy neobsahneš, nevnimas. A na klasické rozhledně je to zase úplně jiné"
přesně hlavně rozhledna je stavěná tak, abys viděla do kraje, stromy jsou tam spíš pod tebou, nebo vůbec... tady procházíš opravdu korunami stromů...
(30.10.2024 14:28:35) Smíchu, tak to mě se líbily i Prachovské, ovšem byli jsme tam tenkrát na konci října, všechno krásně barevné a potkali jsme tam za celé dopoledne asi 4 lidi, už bylo po sezóně. A letos v březnu jsme byli v tom tolik profláknutém Adršpachu a to samé, lidí jen několik, bylo to o jarních prázdninách, které v té době zdaleka neměli všichni a bylo to ve všední den dopoledne. A ještě lehounce mrholilo, ale to tomu dalo naopak takovou krásně tajemnou atmosféru. Užili jsme si to skvěle.
(30.10.2024 10:48:29) Huso, taky od dětství miluju zámky, jako malá jsem si představovala, že jsem princezna, vyrostla jsem na Erbenovi a Němcový. Teď už teda chápu, že princezna nejsem, ale zámky obdivuji pořád.
(31.10.2024 9:38:16) Já občas zámkem ráda projdu(ještě teda více nějakou pěknou zámeckou zahradou nebo parkem), ale naši kluci se buď tváří otráveně, nebo se puberťácky rádoby potichu pochechtávají (obvykle nějaké hlouposti, které se nikoho osobně netýká, ale lidi si to mohou brát osobně) a nejmladšímu stačí projít tři místnosti a stačí. A tak raději dovnitř s průvodcem nechodíme. Beru ohled na průvodce,ostatní lidi i moje nervy, a vlastně i na ty naše kluky.
(30.10.2024 9:16:35) Sama jsem byla prakticky na všech profláknutých místech v ČR, byť třeba Jeseníky a Beskydy si už vůbec nepamatuju. Ale napadá mě, kam všude jsem ještě nevzala děti - třeba do Telče nebo do Karlových Varů. Na Říp a na Blaník je teda asi nepotáhnu, neboť nejsem horolezecký typ rodiče. To je hezká diskuze
(30.10.2024 9:25:02) Vetře, jo, moc hezká diskuze, člověk tu třeba zase získá tipy na další výlety a dovolené. Protože nám právě končí letošní poslední prázdniny/dovolená, takže už pomalu budeme vymýšlet, kam se vydáme v létě. Jarní prázdniny už má syn vymyšlené a začátek léta vlastně taky 🙂. Zbývá společná letní dovolená🙂
(30.10.2024 9:27:01) Když tak zmiňujete děti, přemýšlím nad cílem rodinných cest. My jsme to nikdy neměli položené : chci aby viděly Karlstejn, Macochu a pod. Naše priority byly vždy: pohodově strávený společný čas, klid a úcta k přírodě a zvířatům.. A tohle často neslo dohromady, protože pohoda a “ Karlstejn” se pro nás často vylučuje. Takže některá ta TOP viděly děti na výletech se školou a nebo příležitostně, když jsme jeli kolem a zrovna tam byla “pohoda”.. tzn. ne davy u pokladen.
A uvědomuju si, ze jsem vděčná, že z dětí vyrostli dospěli, kteří dávají pozor kam šlapou, v pravém i přeneseném slova smyslu, a že pro ně není prioritou vlastní zážitek, napr noční výstup na Sněžku na východ slunce, ale vnímání přírody a jejich potřeb.
Btw.. výstupy na vychod slunce ve skupinách je něco, co mi děsně točí. Proste můj zážitek především.. Ale žev noci ma příroda odpočívat je mi fuk.
(30.10.2024 9:37:43) Beat, my jsme taky nikdy necílili přímo na určitá konkrétní místa. Odjakživa, sami i s dítětem, vybíráme dovolenou tak, že si najdeme nějakou oblast, kde jsou památky, přírodní zajímavosti, technické zajímavosti...a časem i ty koleje a vlaky. Prostě aby tam bylo co podnikat. V té oblasti si předem zamluvíme ubytování a pak ji celý týden zkoumáme. Podle nálady, počasí a energie, si každý den vybíráme, kam se zrovna vydáme.
(30.10.2024 9:49:08) Beat, odbočila jsi moc hezky. Moje děti vyrůstaly ve skautských oddílech, takže myslím, že vztah k přírodě a k turismu mají srovnaný i díky tomu. Davové cíle nás také nikdy nelákaly, nicméně někdy se to sešlo, přece jenom s dětmi se nejvíce vyráží o prázdninách, kdy je husto všude. Když je tu zmiňovaná Šumava, utkvěl mi v paměti např. výlet s dětmi na Boubín, kdy jsme šli vyloženě v průvodu uřvaných rodinek, kterými jsme marně zkoušeli nějak prokličkovat, to byla hodně nepodařená akce.
(30.10.2024 9:57:28) když nepočítám výlet na sněžku a pekelnou frontu na lanovku, asi málokde se nám stalo, že bychom byli nuceni jít v davu... sem tam v nějakých úsecích, třeba ve skalách u soutěsky, že se sešlo víc lidí, ale jinak fakt moc ne... nebo pak samozřejmě tam, kde jsou plánované skupiny, tak před začátkem trasy, ale to bývají konkrétní místa, koncipovaná tak, aby to šlo... ale je pravda, že to bude hodně tím, že fakt vyrážíme brzy, takže pak kolikrát cestou zpět potkáváme teprve skupiny lidí mířící tam... a teda je pravda, že třeba karlštejn viděly děti tolikrát se školou či školkou, že jako rodina už jsme tam nikdy nezavítali (já i muž jsme ho taky viděli několikrát se školou a asi nám to stačilo )
(30.10.2024 10:04:45) Já si ani nejsem jistá, jestli moje děti byly na Karlštejně. Já jsem tam byla několikrát, v dětství i v dospelosti, ale už si nevzpomenu, jestli jsme tam kdysi byli s mužem sami, nebo i s dětmi. Každopádně byly se mnou na Konopišti, když jsem jednou zabloudila cestou kolem Prahy. To si pamatuji, vyloupli jsme se neplánovaně u Konopiště, tak jsme si rovnou zavýletili.
(30.10.2024 10:16:36) U nas je bohuzel oblibena turisticka oblast, takze jsou tu bezne davy lidi, od Covidu jeste vic nez driv. Ale za Covidu jsme byli uzavreni v luxusnim okrese - spolu s Ceskym krasem. Takze jsme ho procourali skrz naskrz - a jeste byl uplne opusteny.
(30.10.2024 10:23:33) Za covidu, v době tvrdého lockdownu se zákazem přejíždět hranice okresů, jsme schválně vyráželi na výlety do sousedních okresů. Mně pocit uzavření nedělal psychicky dobře, připomínalo mi to totalitní minulost a potřebovala jsem si dokázat, že mohu, kam chci. Našli jsme si vždy nějaké zapadlé cesty, kudy projet nebo projít, a prolézali zapadlé kouty. Krásná místa jsme díky tomu objevili.
(30.10.2024 10:44:26) My jsme chapali priciny a znami ve svete na tom byli podobne (kolikrat v kombinaci s mizernym zdravotnictvím), takze nam lockdown nepripominal totalitu a nemeli jsme problem dodrzovat pravidla. Navic ve fazi lockdownu, kdy nebyly uzavreny okresy, nam obcas pred barakem radily nevybourene rodinky covidovych turistu, kteri uz meli plne zuby vlastnich deti a parkrat se tu servaly, takze jsme pozdejsi klid celkem ocenili.
(30.10.2024 10:59:26) Vetře, mně lockdown taky nevadil, kromě toho, že jsme si s kamarádkou nemohly zajít do kavárny, pro mě nebyl problém. Mimo okres stejně necestuju, večer z baráku nikam nechodím, nakupuju kromě potravin a drogerie většinou na internetu a málo. Vadily mi roušky a respirátory, to jsem špatně snášela, dusila jsem se v tom. Jinak pohoda. Na procházky jsem chodila pořád stejně. Nemohla jsem k moři, ale ani to mi až tak nevadilo, aspoň jsem se vyhla stresu z cestování.
(30.10.2024 10:51:06) zákaz přejíždění okresů mě zase tak netrápil, asi tím, že do práce jsme jezdit museli stejně (i když jednu dobu jen ob týden), tedy přejížděli jsme hranice tam i zpět, za tchýní jsme taky museli, to zase stačil předem připravený papír... žádné kverulantské kousky jsme tedy neměli zapotřebí... daleko víc mě tížila roušková povinnost a pocit z ostatních zarouškovaných lidí... a celkově pocit, že fakt někdo mohl všechno zavřít... pocit nesvobody mě drtil neskutečně, hnusné období... o to víc mě vždycky překvapí nostalgické vzpomínání některých lidí, úplně mě mrazí, když slyším, jak někdo láskyplně vzpomíná na celoměsíční pobyty v pyžamu, na "klid a pokoj"... brrrr...
(30.10.2024 11:18:20) "nostalgické vzpomínání některých lidí, úplně mě mrazí, když slyším, jak někdo láskyplně vzpomíná na celoměsíční pobyty v pyžamu, na "klid a pokoj"... brrrr..."
mám to úplně stejně, opravdu nepochopím, že někdo zažíval eurofii na home office, s dětmi na distančce a se všemi zákazy, když nemocnice praskaly ve švech, nem.personál padal únavou, u dospívajících dětí se vesele rozvíjely všelijaké neduhy...
jde být tetelivě šťastný, když okolí má co dělat, aby pomalu nezačalo bláznit?
(30.10.2024 11:52:22) Rozhodne nevzpominam nostalgicky, jestli to bylo mysleno na me. Najezdy agresivnich frustratu “do prirody” - tedy k nam pred barak - mne uprimne desily. Stejne tak agrese nekterych lidi vuci ostatnim - at uz proti rouskarum, bezrouskarum nebo lekarum, byla uplne silena. Dodnes je mi z tech “partyzanu” ktere znam, uplne zle, i kdyz uz se davno chovaji celkem normalne. Deti to zvladly celkem v pohode, vlastne z toho docela tezily - mely hodne dobre online vyucovani a naucily se velmi slusne jazyky. Nekteri jejich vrstevnici, zejmena ti z ruzne porouchanych rodin, to vsak osklive odnesli a skoncila i mnoha pratelstvi. Dcera mela asi 7 let sen o budoucim zamestnani, kteremu podrizovala hodne, ale ktery velmi rychle prehodnotila, kdyz videla, jak se lidi chovaji k jeji vysnene profesi (chtela byt lekarka, ale uz by brala maximalne patologii). Misto abychom sedeli doma v pyzamu a nadavali, holt jsme zmenili zivotni styl a snazili jsme se prezit a vzit si z toho to pozitivni. Dodnes me mrzi, ze jsem se tehdy malo ucila (na rozdil od deti), a ze jsem treba nevyuzila situace treba ke zmene profese, zvyseni kvalifikace, nebo tak neco. Jo a kdyz to slo, tak jsme samozrejme cestovali (a dodrzovali opatreni).
(30.10.2024 9:59:32) Ropucho, tohle se nám stalo ve vlčím výběhu u Srní. Děti tam lítaly, pokřikovaly a rodiče se pořád divili, že tam žádní vlci nikde nejsou, místo aby jim vysvětlili, že musí být potichu... Ale byli jsme tam až před polednem, takže moc pozdě, no, jeli jsme tenkrát autem i s manželem. Kdybychom tam byli třeba v 6-7 ráno, tak by to byl luxus. Stejně jako jsem v létě byla se synem a jeho kamarádem v Jeseníkách. Za celý den jsme potkali jen pár lidí. Ale pravda, v Ostružné jsme byli už někdy v 9 ráno, sice jsme z Prahy vyjížděli vlakem asi v 6, ale stálo to za to.
(30.10.2024 10:08:38) TaJ, ve vlčím výběhu v Srní jsme byli odpoledne, vždycky všude jsme odpoledne, a kupodivu tam zrovna byla návštěvnost dost únosná. Nicméně tam je to otázka trpělivosti a dalekohledu, chce-li se člověk pokochat.
(30.10.2024 10:28:51) Zajímavé, byli jsme na Šumavě v červenci, tedy maximální sezona, a davy nebyly nikde. Ve vlčím výběhu tedy byly i rodiny s malými dětmi, přesto se vlci moc pěkně ukazovali, viděli jsme jich alespoň 10. Byli jsme i na profláklých místech, tříjezerní slať, pramen Vltavy, Kvilda, a lidí fakt nebylo mnoho. Nejvíc asi ve vlčímvýběhu a na tříjezerní slati, ale i tak třeba celkem 20 ks.
(30.10.2024 10:39:05) Buřte, já jsem letos o prázdninách taky měla zkušenost, že na obvykle nacpaných místech v Krkonoších moc lidí nebylo. Nešlo tedy zrovna o nějaké extra krásné dny, ale stejně jsem si říkala, že možná lidi hodně začínají na výletech (a zejména delších pobytech, při nichž potom výletuješ, i když holt není úplně krásně) šetřit - zejména tedy ti lidé, pro které výlet znamená automaticky i jídlo v restaruaci, káva a zákusek v kavárně, vstup někam, nedejbože nákup suvenýrů, k tomu tedy benzín a parkování ... My jsem v tomhle takoví "lowcost", poslední dobou často vynecháme i ten oběd v restaruaci, který jsme dříve považovali za dost zásadní. Ale vím, že tento rozpor v chápání "výletu" tady byl - buď když se řešilo, že výlety nelze pořádat moc často s ohledem na náklady a nebo během covidu, kdy někteří tvrdili, že výlety nelze pořádat vůbec (protože výlet rovná se zámek + oběd + suvenýr + kafe)
(30.10.2024 10:01:16) "Když tak zmiňujete děti, přemýšlím nad cílem rodinných cest. My jsme to nikdy neměli položené : chci aby viděly Karlstejn, Macochu a pod. "
takhle to taky nemáme... my to máme "já chci vidět macochu..."
(30.10.2024 10:03:34) Beat, ona se pohoda a Karlštejn tak úplně vylučovat nemusí, když vyrazíš na výlet do okolí Karlštejna třeba v listopadu nebo i dubnu, když zrovna není úplně nádherně My jsme s malými dětmi samozřejmě taky neřešili památky, to spíš je bavily různé skály, kde se dalo něco prolézat, v létě potůček apod, ve věku tak těch 8-14 let je nejvíc motivovalo dojít někam, kde je občerstvení, případně je docela bavily rozhledny, bohužel jejich zásadní vada je, že bývají na kopci Při té příležitosti upozorňuji, že na Hřebči existuje rozhledna, ke které se jde z kopce (ovšem pak je třeba stoupat směrem zpět, takže je to prašť jako uhoď) Zříceniny, kde se lze volně pohybovat jsou taky pro děti poměrně atraktivní. Jednu dobu dost fungovalo hledání kešek. Hlavní motivací pro "výlety s dětmi" pro nás s manželem tedy trochu sobecky bylo, že pěší výlety v přírodě o víkendech bavily nás a snažili jsme se tedy najít takové, aby se zabavily i děti, případně alespoň neprudily úplně moc. A že při tom uvidí i nějaké "známé atrakce" jsme brali jako plus, nikoliv jako nezbytnou podmínku. Teď jak jsou děti starší, tak už ocení jak to, že byly na nějaké známém místě (čímž se lze pochlubit na sociálních sítích), tak i obyčejnou procházku v přírodě bez atrakcí (dcera třeba teď o víkendu výslovně žádala o "krásné barevné listy")
(30.10.2024 9:53:33) Větře, on se sice používá termín hora Říp a hora Blaník, ale rozhodně není třeba pro výstup na ně nijak horolezit. Prostě jen jdeš po cestě do kopce A nahoře "na hoře" najdeš občerstvení a tak
(30.10.2024 10:11:19) Moniko, ja to samozrejme vim a ta mista “osobne znam”, takze je mi jasne, ze nepotrebuju cepin a zastup serpu, ale jen tak zbuhdarma do kopce nechodim.
(30.10.2024 12:14:43) beat, rozhledny mám taky ráda, ale jsou takové statické, no celkově je to hodně jiný pocit, když jdeš mezi prkny pod sebou vidíš špičky stromů, i zvuk se nahoře nese úplně jinak, vidíš veverčí hřbety ve větvích a přiznám, že ač odpůrce lunaparku, tak tobogán na lipenské stezce jsem si nenechala ujít
(30.10.2024 12:22:18) jo, úplně jiná perspektiva, bez zadýchávání do schodů jako na rozhledně, vysloveně příjemná procházka, víceméně v polostínu, kde v korunách stromů člověk slyší úplně jiné zvuky, šumění listí ve větru...
(30.10.2024 13:42:01) Přemýšlím,nojo Králický Sněžník,Rychlebské hory,Novohradské hory...Lipno.... Vranov nad Dyjí Zato v Mostě jsem byla v osmdesátých letech tři týdny na praxi.Velmi bezútěšné město.Vylezli jsme nahoru na Jezeří a koukali na povrchové doly. Rypadla a v dálce Krušné hory.Báli jsme se,že gotický chrám spadne do výkopu. Zničit nejkrásnější gotické město v republice byl opravdu komunistický majstrštyk
(30.10.2024 18:01:51) Anadar, my jsme byly v 80.letech nadšený na exkurzi v nemocnici Most, u nás tehdy budovy z 19.století , tam úplně nová nemocnice.
(30.10.2024 19:14:13) Projeto máme celkem dost, ale pořád jdou ještě místa, kde jsme buď nikdy nebyli nebo jsme tam byli tak dávno, že si to moc nepamatujeme. Nebyli jsme třeba na Řípu, jen jsme na něj koukali z dálky . Po Česku jedeme většinou na prodloužený víkend a snažíme se poznat širší okolí okolo místa, kde jsme ubytovaní. Teď jsme se třeba vrátili z Plzně. A na jaře mě zcela uchvátily Jizerky. Nebyli jsme ještě třeba v Mariánských a Františkových lázních, v Hradci Králové, Štramberk.
(30.10.2024 19:40:42) Mě překvapuje, kolik z vás nebylo na Řípu. Já jsem tam byla před dvěma lety s dcerou, když jsme jely do Krušných hor, styděla jsem se, že jako správný Čech bych měla zrovna na tuhle bájnou horu vylézt a nebyla jsem tam. A to mám do Čech docela daleko. Ale vás je tu z Čech spousta. Jsem ráda, že jsem nebyla tak "nevlastenecká" sama.
(30.10.2024 21:55:29) Stará Huso, taky jsem ještě nebyla na Řípu. Nikdy jsme tam neměli pořádně cestu. Manžel moc daleko nedojde a s nikým jiným na takovéhle dovolené nejezdím.
(30.10.2024 22:16:19) Huso, já ani nevím, proč zrovna Říp a okolí jsem nikdy nenavštívila. Asi jsem opravdu málo vlastenec a přednostně mě lákaly jiné lokality. Ale pověsti jsem četla A Říp třeba ještě doženu na stará kolena, není nijak vysoký
(30.10.2024 20:51:41) Abigail, koukám, že Plzeň je oblíbená. My jsme teď od soboty bydleli kousíček od Plzně, včera jsme tam strávili celý den. A když jsme dneska v Plzni přestupovali na vlak do Prahy, tak jsme se tam potkali se synovým spolužákem ze základky a jeho maminkou - byli v Plzni od soboty, my to ani nevěděli
(30.10.2024 21:06:58) Taj, rozhodovali jsme se mezi Hradcem a Plzní U muže vyhrála Plzeň, jednak kvůli pivovaru a taky prý v Hradci už jsme byli, když jsme jím projeli na kole.
(30.10.2024 21:13:25) Abigail, syn chtěl v Plzni fotit nějaké typy tramvají a pak něco na nádraží, já jsem tam tentokrát chtěla vidět katedrálu sv. Bartoloměje, sochy Spejbla a Hurvínka a byli jsme v kočičí kavárně. Jo a vlastně taky fotil něco na Borech, takže jsem celkem zblízka viděla i věznici. Doteď jsem z Plzně znala jen Hlavní nádraží, Jižní předměstí, ZOO, Dinopark a Techmanii. Ještě jsme váhali, jestli vylézt na věž toho Bartoloměje, ale už jsme byli po tom chození po městě trochu unavení, tak jsme si řekli, že si to necháme zase na příště, přece jen 299 schodů nahoru a pak to samé dolů... Ale příště si to určitě nenecháme ujít
(30.10.2024 21:23:43) Taj, byli jsme tam čtyři noci, takže jsme toho stihli dost. ZOO, pivovar, komentovanou prohlídku Velké synagogy. Jeden den jsme si půjčili kola a objeli plzeňské rybníky. Ve svátek pak měli vstupné za 28 korun do různých památek a muzeí, což jsme využili - byli jsme ve věži sv. Bartoloměje, ve Staré synagoze a v Meditační zahradě. Jinak jsme se taky prošli podél Radbuzy a skalním okruhem kolem zříceniny Radyně.
(30.10.2024 22:06:56) V Plzni jsem kromě hlavního náměstí s katedrálou chtěla vidět hlavně soutok Radbuzy a Mže, tj. misto,kde "vzniká" Berounka. Cestou je i pivovar a fotbalový stadion,tak jsem to měla komplet Skoro všechna významná historická města jsou na soutoku nebo blízko soutoku 2 řek a já mám soutoky ráda a vždycky se snažím k nim zajít...
(30.10.2024 22:03:48) Mým velkým dluhem je Domažlicko, ale chystám se. Jen, kdybych mohla doporučit málo známou oblast, tak jsou to Oderske vrchy. To je tak nádherný kus země...
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.