| HaHa Bimbi | 
 |
(14.11.2024 10:02:40)
Jak máte u vás zažito, kdo koho zve na narozeniny? Já byla zvyklá, že dětem dělají oslavu rodiče, a u dospělých je to tak, že dotyčný uspořádá oslavu buď doma nebo v restauraci, a pozve rodinu/kamarády, a ti přijdou s dárkem.
Jak je to u vás?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(14.11.2024 10:15:57)
Kromě sebe připravuju i manželovi. On teda pomáhá, minulý narozeniny jsem čirou náhodou zjistila, že potáhne dort marcipánem líp než já. 
|
|
| Lei | 
|
(14.11.2024 10:26:42)
My jsme byli v mém dětství a dospívání jen mikrorodina a kdo měl narozeniny, tak pro něj oslavu přichystali ti zbylí, čili už i ta oslava byl jakože dárek  . Oslavenec si pak jen sednul do křesla a přijímal gratulace . Pamatuju se, jak měl děda sedmdesátiny a nejenže si vybavuju, jak mi připadal starý jak galaxie, ale bylo to u něj a přišli nějací další lidi a já z toho byla hotová, jaká je to velká párty, protože k nám nikdo nechodil, úplně miminálně .
A odříkaného největší krajíc, mužova velká rodina, narozeniny běžné aspoň dvacet, kulaté i sedmdesát lidí a oslava nejsou chlebíčky, sekt a dort, ale komplet oběd, pohoštění během odpoledne, větší jídlo večer (gril v létě nebo teplé jídlo v zimě uvnitř). (Ty kulatiny se teda vesměs slaví v létě, ale byly i pronájmy sálu v kulturním domě ve vsi). No a vše zařizuje oslavenec (nejbližší rodina ale u těch velkých oslav vydatně pomáhá s vařením, chystáním stolů, úklidem atp.). A můj muž ještě trvá na zábavě, aby se jen nesedělo a nepilo a nejedlo, takže k tomu ještě nácvik divadelního představení, instalace lanovky a podobné vychytávky  .
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(14.11.2024 10:34:51)
u nás je to tak, že z manželovy strany nejsou moc zvyklí slavit, takže slaví společně jen kulatiny, jinak si max napíšou, zavolají... tchýni prostě přivezeme dort a dárek, ona nikomu nepřeje už řadu let (není v tom nic nekalého, prostě to nějak vypustila, pamatuje si akorát vlastní narozeniny a svátek a to trvá především na sms, tu jedinou totiž vidí i opakovaně a nezapomene, že ji dostala )
moje rodina je zvyklá slavit všechno, ale jak je nás hodně, tak sdružujeme... takže se prostě domluvíme na termínu, jestli se bude slavit u táty (to zcela výjimečně) nebo u sestry (ve většině případů), případně třeba v hospodě... no a pak už je jedno, kdo slaví, prostě já nachystám dort (nebo někdy sestra, zvlášť jsem-li oslavenec ), když má přijet i širší rodina (t.j. bude nás výrazně víc než běžných cca 10), tak ještě něco sladkého ke kávě, udělám obložené mísy, sestra udělá nějaké chlebíčky a jednohubky, táta uvaří guláš nebo sestra maso na gril... pití si doveze každý podle svého... já obstarám kravinky typu balónky, ubrousky, pokud to považujeme za žádoucí
vlastně u nás není asi nic, kdy by někdo něco chystal sám... jsme celkem sehraní
výjimklou je občas druhá sestra, ta někdy udělá svou oslavu narozenin u sebe, pak jsme jen pozvaní hosté a přijedeme jen s dortem (a my teda i s pitím, jsem vybíravá )
když sestra oslavu nepořádá, pozvu ji na kafe a dort nebo tak podobně
|
|
| breburda71 | 
|
(14.11.2024 10:43:06)
Donedavna vsechno u nas, i se sirsi rodinou, protoze mame nejvetsi prostory..
Posledni dobou me to zacina zmahat, a trochu jsem mela pocit, ze to vsichni berou jako samozrejmost, tak jsem se rozhodla vyrazne ubrat, a od te doby uz poradam co do poctu lidi daleko skromnejsi akce🙂
Prenechavam aktivitu jinym a nic moc se nedeje ( klasika)
|
| HaHa Bimbi |
|
(14.11.2024 12:20:42)
U nás je to právě taky všechno na mně, a taky už mě to zmáhá. Je nás čím dál tím víc a všichni jsou hrozně rozežraní. Dřív mi pomáhala dcera, ale ta má teď miminko a přijede zdaleka.
Teď máme za sebou oslavu přítelových narozenin a už mám hrůzu z blížících se Vánoc.Jde mi možná spíš o to, jak si říct slušnou formou o pomoc partnerovým dětem. Je jim 40+ a sami nějakou iniciativu neprojeví, víceméně sedí a nechají se obskakovat.
|
| Stará husa |
|
(14.11.2024 12:30:10)
O Vánocích jsem také dělala oslavu já, pak se to nějak zvrhlo, že dcera tráví Štědrý večer se svým otcem a jeho novou rodinou, syn se snachou bývali u mně a musela jsem to dělat já, což mě už hodně vysilovalo. Jednou dělala u nás štědrovečerní večeři snacha, já jen pomáhala, jenže na Boží hod přišla dcera, tak další oslava a mně to přišlo už moc. Několik posledních let už Štědrý večer trávím sama, dcera je u otce, syn se snachou si udělají svoji oslavu a všichni přijdou na Boží hod na oběd, což mi vyhovuje nejvíc. Sice děti měly řeči, že přece nemůžu být na Štědrý večer sama, ale mně to vůbec nevadí.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(14.11.2024 13:24:08)
"děti měly řeči, že přece nemůžu být na Štědrý večer sama, ale mně to vůbec nevadí."
Huso, to jsme řešili s mou maminkou, když ovdověla. Já asi jako jediná jí věřím, že by jí nevadilo být sama, mně by to totiž také nevadilo. Ale málokdo to chápe a zorganizovalo se to tedy tak, že s maminkou někdo bývá a všichni z toho mají lepší pocit.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.11.2024 13:35:07)
jo hodně jsme řešili tchýni a vánoce... ona nějak není ten slavič (a já velmi), takže jsem kategoricky odmítla být na vánoce u ní - v počátcích by mě do kuchyně nepustila a já bych s jejím vařením měla štědrý den úplně pokažený (kecám, nejde jen o jídlo, ale celkově bych se musela přizpůsobit a to by mi vadilo)
jeden rok byla ona u nás, ale nějak to nesedělo nikomu.. pak jsem se smířila s tím, že ona opravdu preferuje být sama... takže tam jezdíme víkend před vánoci, dáme si s ní řízky se salátem (dřív vařila ona, posledních pár let to vozím s sebou já), ke kafi cukroví, necháme dárky pod stromečkem (poslední roky vozím i ten stromeček)...
|
|
| Senedra | 
|
(14.11.2024 15:09:06)
Ropucho,jo maminka 130 km daleko na Štědrý večer  Chce to tak, nenechá si to vymluvit, zvu jí, zve jí sestra, pořád dokola opakujeme, že může zavolat ve tři odpoledne, v sedm večer a dojedeme pro ní... ne, chce být sama... Budou to dva roky, co otec těsně před Vánocemi zemřel. tehdy mě 23. téměř vyhodila z bytu, ať jedu za svojí rodinou ( tchán zemřel jen pár dnů před otcem a tchýně skončila v nemocnici, takže dost šílená situace). Loni řekla, že potřebuje být sama a ne se ještě na někoho jiného ohlížet... Když někomu řeknu, že bude sama, všichni na mě koukají jak na nevděčnou dceru, která se o matku nepostará.  Aspoń přijíždí 25.k sestře a pak 26. k nám. Ale moc dobrý pocit z toho nemám, ona to prostě cítí tak, že sama ten Štědrý den zvládne lépe.
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(14.11.2024 12:34:05)
"sami nějakou iniciativu neprojeví, víceméně sedí a nechají se obskakovat"
bimbi, to je ale fakt problém v komunikaci...
pokud jsi dosud všechno dělala sama a tvářila se jak všechno zvládáš s přehledem a byla za "vzornou hostitelku", tak mláďata ani nenapadlo, že o pomoc stojíš... nějak nechápu předpoklad, že každému musí dojít všechno samo...
takže úplně normálně říct předem "hele, je toho na mne fakt hodně, už to všechno sama nedávám, prosím, můžeš obstarat xy?" jen se teda pak musíš smířit s tím, že nebude všechno podle tvého...
|
| Monika |
|
(14.11.2024 12:54:41)
Hlavně, pokud oslava probíhá doma u Bimbi, tak se "návštěvě" může zdát divné nějak se vnucovat v "cizí kuchyni". Tohle je totiž v různých rodinách různé a promítlo se to i v řadě diskusí tady - někde se nacpou do kuchyně všechny ženy a snaží se nějak přispět, jinde si hostitelka nenechá na nic sahat. Ale pokud jde zrovna o oslavu otcových narozenin, určitě lze "dětem" předem zavolat a pokusit se domluvit "jak by si to představovaly" a "co kdo přinese". Nebo třeba příště tu oslavu udělá zase jedno z "dětí"? S Vánoci podobně, pokud existuje představa jejich společného trávení (tam ale spíš "děti" přijdou tak na jedno jídlo a odpoledne a zase třeba pozvou na oplátku Vás?) Je třeba o tom mluvit ...
|
|
|
|
|
| Monika |
|
(14.11.2024 11:45:16)
No, u nás už se ty "oslavy" dost minimalizovaly, větší akce bývá jen na kulaté narozeniny, u dětí teda to budeme mít příští rok "velké", protože synovi bude 18 a dceři 15. Když byly menší, dělaly se rodinná oslavy včetně babiček každý rok (a stejně tak to dělali sourozenci pro své děti), poslední dobou už ne - většinou si my 4 přejeme a předáváme dort a dárky v den narozenin ráno u snídaně, takže to bývá taková "pyžamová slavnost" neboli slavnostní snídaně (snídá se většinou ten dort) Ale ty osmnáctiny a patnáctiny příští rok asi oslavíme víc. My s manželem jsme narození ve stejný rok, tj. kulatiny máme naráz a řešíme to tak, že cca v termínu mých narozenin (což se často spojí s jarními prázdninami dětí) pozveme na oběd nebo večeři v restauraci mou část rodiny v místě mého rodiště a kolem termínu manželových narozenin (pro změnu kolem Velikonoc) zase jeho rodinu v místě jeho rodiště. Ostatní příbuzní nás také buď pozvou na nějakou "oficiální akci", kdy se bude slavit nebo jim prostě popřejme při nejbližším setkání po narozenininách či jiné příležitosti.
|
|
| Stará husa |
|
(14.11.2024 12:08:02)
U nás dělám oslavu narozenin já. My jsme ale malá rodina, jen já, dcera, syn a snacha. Snacha má narozeniny 4 dny přede mnou, takže to slavíme spolu. Ale u nás oslava znamená oběd, který uvařím a kafe a zákusky, které koupím. Dáme oslavenci dárky, popřejeme, pokecáme a za dvě hodiny máme oslaveno.
Dokud žila maminka, dělala jsem ji u nás podobnou oslavu, tcháni slavili u nich a zvali nás. Příští rok bude mít dcera kulatiny, tak se jí chci zeptat, jestli to chce nějak víc slavit, třeba v restauraci, ale předpokládám, že chtít nebude.
|
|
| Stáňa * | 
|
(14.11.2024 13:11:56)
V naší rodině se obecně nedělají žádné velké oslavy. Dort a kafe, něco malého slaného a víno. Moji rodiče bydlí ve stejném domě jako sestra s rodinou, takže se to slaví dohromady a ještě se to sdružuje.
Oba manželovi rodiče jsou jedináčci, manžel má jen jednu sestru, která má jedno ditě, které bydlí daleko. Tchýně je v domově důchodců.
Zrovna teď v neděli budeme oslavovat tchýniny 90. narozeniny. Bude se slavit u nás.
Objednala jsem dort (nechtělo se mi ho dělat), udělám něco slaného a otevřeme sekt, který přinese švagrová. Bude nás i s tchýní 8 a od obce přijdou dvě, takže celkem 10 lidí.
Donedávna jsme bydleli v malém bytě, kam jsme se sotva vešli, takže oslavy dětí se dělaly nadvakrát. S rodinou manžela a podruhé s mojí původní rodinou.
Teď jsme přestavěli dům, mám velkou kuchyň spojenou s kuchyní, takže se nás sem vejde hodně.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(14.11.2024 13:18:27)
V nejužší rodině se vždycky pořádá oslava pro dotyčného člena. Tedy rodiče pro děti, tatínek s dětmi pro maminku, maminka s dětmi pro tatínka.
U starších členů podle věku a možností, nějak společnými silami.
V hodně zasloužilém věku už se oslavenec jen veze, oslavu uspořádá příbuzenstvo.
No a když se slaví nějaké kulatiny a zve se širší okruh lidí, tak za děti to svolají rodiče, ve středním věku oslavenec sám a za zasloužilé seniory zase rodina.
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)