Re: Míru soukromí určují rodiče

V 80.letech jsem dospivala, psala jsem si denik o tom, koho miluju atd. Jsem dost psavec, tak psani deniku bylo moji potrebou. Pocitace tehdy nebyly. Ucila jsem se nejlip ze tridy, mela hodnotne zajmy a nebyly se mnou vubec zadne problemy. Presto moje matka mela naopak potrebu mi do deniku lezt, hledat ho v mych schovavackach, cist si v nem, ukazovat ho otci a kdyz jsem na to vzdycky prisla, tak rikala, ze bych mela byt stastna, ze mam rodice, kteri se o mne zajimaji. Totez dopisy, ktere jsem dostavala na prazdniny na chalupu od kamaradek a moje rozepsane dopisy pro ne. Mela jsem strasny pocit bezmoci a - proc to nerict - i nenavisti k matce. Od te doby dodnes mame spatne vztahy. Drogy tehdy bezne neexistovaly, nejvetsim strasakem bylo brzke otehotneni, toho se matka bala nejvic, HA se tehdy mladym holkam bezne nedavala. Prvni sex jsem mela po dvacitce uz na VS, jedine dite az v 35 letech - mela jsem to vzdycky pod kontrolou. Fakt nevim, jestli to cely z jeji strany nebylo trochu zbytecny prudeni, zvlast kdyz se s tim netajila.