Re: Od autorky

Nikoli, bloud je, kdo tomu nevěří. Moje žena velmi často říká, ať jí ty léky dr. nedává, že je jíst nebude, má k tomu racionální důvody, které dokáže vysvětlit. Potenciální užitek je nejistý a malý, vedlejší účinky jisté a veliké. Nebude jíst dlouhodobě léky, které jí mají pomoci od občasných a velmi snesitelných potíží, k dr. přišla s něčím jiným, tyhle potíže uvedla k doplnění celkového stavu, ale nechce je řešit dlouhodobým užíváním léků (výsledek nejistý) a zatěžovat si tělo, jen prostě nahlásila související léky. Je to, jak kdyby jí bylo 2x do roka týden blbě a oni jí cpali sajratama preventivně pořád, nechápou, že ona preferuje variantu 2 týdny blbě před variantou pořád. Nechce a nebude jíst léky, které jsou hormonální (a léčit mají něco zcela jiného, ale prostě obsahují hodně hormonů, kortikoidy ap.), mj. proto - krom toho, že by je nejedla stejně, protože se chystá otěhotnět a je velice vysoké riziko poškození mimi v době, kdy ještě neví, že je těhotná, nebo následnou nerovnováhou organismu, nebo neschopností organismu "přehodit" a nastartovat jiný stav, může pak dojít k atyp. problémům, poškozením, potratu. Slyší ji někdo? Ne. Takže je stejně nejí, ale údaje o ní jsou pak zavádějící. Ona je říká, ale není vyslyšena. Stejně jí napíšou kdeco, stejně jako mně napíšou léky, které snižují pozornost, a já musím řícit auto a ty léky nepotřebuju, nechci, ale když už se mě někdo ptá, odpovím. Potíže minimální, snesitelné. Volit mezi kejchnutím a utlumenou pozorností za volantem - to je jednoduché. Prostě oni to vědí líp.
Naši lékaři mají úspěšnou léčbu jedině proto, že je sami nasměrujeme, nebo si spíš vynutíme, kam nás mají poslat, půlku vyšetření odmítneme, druhou si vyžádáme, někdy dost pracně. Díky tomuto postupu se manželce podařilo zjistit nemoc, která se objevuje léta, v dost rekordním čase. Ale nemáme doma laboratoř. I tak se dost naběhala, občas nadbytečně, protože aby dostala papír, kam chtěla (a prý proč, když to není třeba), musela někam, kam chtěl dr... Nakonec kdyby se postupovalo dle ní, vše by bylo čtvrtinové - počet vyšetření, náklady, čas i doba zjištění. Občas narazila na nějaký, co si dělali výzkumy a chtěli jí hrozěn vyšetřovat něco, s čím neměla nikdy problém, zatímco jiný orgán (v rámci specializace) s kterým problém měla, toho dr. absolutně nezajímal. A největší sranda je, když se jeden dr začne vyjadřovat k něčemu mimo jeden obor, to se i laik dost nachechtá. Ale věřím, že mnoho lidí na tu radu dá, a způsobí si tak škody nenávratné.