Podpora

Naprosto Vam roumim.Ja jsem s timto problemem take bojovala.Po 9ti mesicich tehotenstvi,roce a pul kojeni a stim spojenym abstinovanim, jsem se tak moc tesila az se konecne napiji alkoholu (miluji vino),ze jsem si po vecerech na MD zacala otevirat lahev za lahvi a vic a vic.Manzel po nocich v praci,takze jsem na to piti byla take sama.Az mi jednoho dne doslo,ze uz to zacina byt problem a ze mne se zacina stavat alkoholicka,ze se cely den tesim na vecer,az si sama sednu k vinecku.Nastesti jsem si to brzy uvedomila,protoze piti s sebou v mem pripade prinaslelo bohuzel i zmenu chovani k diteti.Kvuli alkoholu jsem zacala byt agresivni na sve dite,ktere nade vse miluji a za normalnich situaci agresivni vubec nejsem.Ale zacalo me vytacet,kdyz nechtelo usnout,kdyz nechtelo jist,atd.
Hlavne ale to usnuti,protoze ja uz mela naplanovane,ze hned jak usne,pujdu si dat vinecko a "relaxovat".Nastesti nejsem jako Vy na vsechno sama,manzel sice hodne pracuje,hlavne v noci,ale pres den je doma .Myslim,ze Vas problem tkvi v tom,ze zapijite smutek ze samoty.Kdyby bylo mozne se prestehovat za muzem nebo aby byl vic s Vami,myslim,ze by Vas podporil a pomohl se zbavit tohoto problemu.Antidepresiva Vas problem nevyresi.
Preji hodne stesti a sily Iva S.