26.1.2011 12:34:34 Macecha Moňa
Není to jednoduché
Ahoj, já jsem nevlastní matkou od 19let, kdy jsme se s přítelem poznali. Rozvedli se se svou ex, protože ho podváděla. Snažili se dlouho udržovat kamarádský vztah kvůli malému (tenkrát 2 roky). Dle mého ho jen zneužívala, klidně u nás v době mé nepřítomnosti přespávala nebo kdykoliv potřebovala, přítel byl na hlídání. Pak jsme se nachvíli rozešli, přišlo mi to, jak život ve třech s jedním dítětem. S ex jsme pak měli jeden velký konflikt. Když byl u nás malý na víkendy pokaždé kašlal. Na jednu noc, ale nezapomenu, ve spánku se úplně dusil a já s nulovými zkušenosti s dětmi hrůzou nespala, že se nám udusí. Ráno jsem s ním chtěla k doktorovi, ale prej už tam byl s matkou. Přítel mi ukázal lék, co mu podává. Sépijová kost s destilovanou vodou. Prý homeoptaikum. Zázraky se dějí, ale 2měsíční kašel to neléčilo. Poradila jsem se tedy s mamnkou (3děti). S malým jsme jeli na pohotovost a konečně dostali pořádné léky. Partner mi ale řekl, že je stejnak užívat nebude. Moje sestra je zdravotní záchranářka, napadlo nás, že by jí to mohla vysvětlit. Možná by bylo lepší to nechat, ale měla bych o malého pořád strach. Po tom, co jí sestra zavolala, se strhla hotová bouře. Ex říkala, že málem vypadla z okna, po té, co jsme jí to řekli. Ať se starám o své a neberu jí dítě, ať si udělám vlastní. Společný přítel ex a mého partnera se snažil nás rozdělit...
Znovu zažít bych to nechtěla. Podle mne, to paní nemá v hlavě zcela v pořádku (bylo toho víc) a vyžaduje to mnoho trpělivosti, mít jí celý život za zády. Ale co bych pro perfektní vztah s přítelem neudělala...
Odpovědět