Re: Macecha
Ahojky všichni,
čteme s manželem vaše příspěvky na toto téma, které se nás také týká, má totiž ve střídavé péči dceru již 5 let, od jejích 2,5 let a já jako "macecha" musím říct, že vše je co se týče malé naprosto v pořádku, bere to tak jak to je a nikdy s tím neměla problém, má mě ráda a já ji, jako by byla moje vlastní. I to dnes již mohu posoudit, protože se nám narodil syn a pro ní se vůbec nic nezměnilo, i když má u tatínka "nevlastního" (čemuž se zuby nehty brání) sourozence, má ho moc ráda a chová se k němu moc hezky. Co se týče mého vztahu s bio matkou, tak je to asi jako na houpačce, zpočátku to bylo na bodu mrazu, pak to zase bylo až moc růžové, což se samozřejmě zase dostalo na bod mrazu a nyní je to takové v mezích normy, dokážeme se spolu dohodnout na všem co je důležité a to přispívá k pohodě všech. Je pravda, že se občas cítím taková nadbytečná, že se snažím, vychovávám, miluju, ale žádná práva vlastně nemám. Je to trochu nevděčná role, ale nedokáži si již život bez toho mrněte představit. Tak se držte a bojujte, i když to není opravdu jednoduché.
Odpovědět