Re: Jsou i horší věci

Ahoj Moniko,taky jsem to zkoušela kolem 1 roku, a když se to "povedlo" tak to podle mě byla zásluha spíš moje a to, že jsem včas reagovala já, i když jsou děti, které si to i v tomto věku osvojí. Nechtěla jsem ale naší holčinu do ničeho nutit, takže jsem nočník NEschovala, ale nechala holce na očích a občas zkusila. Ona si spíš sama sedala oblečená /to jsem hned kontrolovala, jestli je něco v plíně -nee/, ale alespon si na něj zvykla a později jí nepřišlo, že je to "něco". Pak nic, občas jsme posazovaly nány a dělaly ee a pak jsme to zkusily opět a když se povedlo, tak jsme všichni tleskali, všude jsme říkali, jaká je šikulka a ona byla hrozně důležitá, a v necelých 2 letech to přišlo skoro samo. Ještě ne v noci, madam dost pije, takže plínky jsou po noci atále mokré, ale přes den si už řekne v pohodě. Takže podle mě máš recht, když mimi do ničeho nenutíš, myslím, že bych ho neschovala, ale občas zkusila. Pokud zaujme odmítavý postoj, pak uklidit a vytáhnout třeba za měsíc a zkusit. Jednou jsme byli na písku a jedna mamina měla děcko ještě s plínama, a furt koukala po dětech bez plínek /a to jí nikdo nic neřekl/, po 2 měsících hrdě nakráčela bez plen. A její holka si hrála s nánou něco na ten způsob, no ty seš ale, že ses počůrala, a panence nabacala. Takže jasné, že jo? Neber to jako 100% návod, každé je jiné, starší to měla na háku a čůrala vesele do plínek až do skoro 3 let, měla "fajn" a dost dlouhé odmítací období, takže jsme s ní fakt nehli/a to sem si občas na písku pár jízlivostí vyslechla od super mamin se superdětmi/. Hodně štěstí s nočníkem a já bych z toho fakt vědu nedělala.