Re: Otázky k neočekávanému úmrtí kojenců.

Ale to je přesně o tom. Já řeknu něco - doslova to, co cituješ - a je to pravda, protože jsi níže sama psala, že si nedovedeš představit, že se novorozenec bojí sám v postýlce - tedy nevíš o tom, že úzkost v novorozeneckém věku, popř,. kojeneckém věku, dovede být velmi ohrožující. Zřejmě o tom nevíš, protože tvoje dítě je vyrovnané a jistě bys mluvila jinak, kdyby vyrovnané nebylo, protože bys jako každá máma vycítila jeho strach.
Já nepíšu, že jsi bezcitná, jen že ti něco z psychiky kojence obecně (ne toho tvého kojence) uniká - a může, protože v téhle oblasti nemá tvoje dítě žádný problém. Jiné děti tam ale problém mít můžou - a to je ten důvod, proč potom třeba vyžadují spaní s rodičem, nebo třeba celodenní nošení, nebo...milión dalších věcí.
když ti píšu, ať si o tom něco přečteš (protože nám, které ti o tomn píšeš, to nevěříš), tak to zase neznamená, že jsi bezcitná nebo hloupá nebo nevím co, ale prostě to, že skutečně existuje odborná literatura, kde to je popsáno.

Jak jsem psala, z tvých příspěvků je poznat, že máš relativně vyrovnané miminko, jeho potřeby plníš, a nedokážeš si představit děti, které trpí úzkostí. Chci tě ale ujistit, že takové děti jsou, že na to jim nemusí být dva roky, aby si představovaly bubáky, že pro některé typy mrňat je hlavním zdrojem úzkosti jejich objektivní bezmoc. Za jistých okolností může být i zdrojem hodně hlubokých problémů v dospělosti. To je to, o čem píšu, protože jsi říkala, že nechápeš důvod spaní s rodiči - no tak ti ho uvádím. Ale nevěříš. Dobře, když mi nevěříš, doporučuju si o tom něco přečíst. Což tě pro změnu urazí.

O tom, jaká jsi matka, říkám po několikáté a naposledy, jsem nenapsala (ani mezi řádky) ani slovo. Jedině snad že jsi šťastná matka, protože máš klidné a vyrovnané miminko a to není zas taková samozřejmost.