Re: A co jako

No vidíš a lze to vidět takto:
První doba porodní mmě příjemně uteče, budu chvíli doma a taky si zajezdím autem.)ráda řídím) a nakonec si budu dělat s omezeními první doby porodní to, co chci, na porodnickém oddělení. x doma se to vleče, furt abych jenom telefonovala, nakonec ze zoufalství uvařím:)

Nechci být rozptylována psím štěkotem a dětským jekotem, manžel se mnou bude celých těch 18 hod, ale nemusí mít strach, že mu pomočím scanner x doma jsou psi, děti, jejich kamarádi a občas někdo zazvoní, zařízení bytu je těžce vybojované a náchylné k poškození.

V dalším bodě se shodnem , porodím si na stoličce případně na žíměnce, já jsem pro ten polosed, ale každému, co jeho jest(mluvím o reáliích krajské porodnice)

Budu cucat neperlivou s něčím, na steak si dojdu jindy.x Doma mohu občas něco pojíst, jenom jestli mám dost nakoupeno, když už týden jedu v kontrakcích a děti jsou takový pakobylky.

Podstoupím klystýr a holení, lépe se rozběhne porod(i autorka článku o něm uvažovala)a holení?(to je moje věc:)x klystýr si doma nedám, jelikož ho who nedoporučuje, no a co.

Nemusím se bát situace, kdy bude plod v tísni a ukáže se nutnost rychle ho vybavit, porodník to zvládne tak, že ještě zbyde chvíle pro emoce x doma se v tomto případě rozjedu šílenou houkačkou do porodnice a mám po zážitku.

V případě, že už nemůžu nebo nechci a ze samotného houpání na míči a sprchování se mi zvedá žaludek,mohu požádat o tišící medikamenty, nebo dokonce o epidural X doma je to nemyslitelné, jelikož jednak to PA nemá a jednak by to byla totální zrada idey(asi jako kdyby se ukázalo, že Paroubek s Bublanem mají doma systémy a každou lichou sobotu pořádají technopárty).

Jdu na šestinedělí mezi ostatní mámy, všechny jsme šťastné s miminky a můj dojatej manžel si může dáchnout a pozvat Pepu na panáka:)x doma ležím v posteli s manželem, kterej je trošičku v třasu, zvládl toho hodně a teď, aby se stále ptal:"Broučku nekrvácíš příliš?" Nakonec je to inženýr, dobře mu tak!

Kojení a odnášení díťat, kojím kdy chci, to dá rozum, musím ale připustit, že mi sestra odnese změřit, zvážit a prohlédnout mimino, (hlavně ať je zdravé) a také je fakt, že musím uhnout nohama uklízečce X doma si ležím jak je mi libo, taky si tam uklidím, uvařím a když už chci konečně v klidu kojit, tak nepřijde vizita, ale listonoška. A navíc pije malej dost?

Je nás tu hodně(celé porodnicové patro), takže návštěvy přijímáme v omezeném režimu(jak kde)x doma dveře nepřibouchneš, vždyť tě maj všichni rádi a jdou vám blahopřát(a co toho sežerou a jak našlapou v předsíni:)

V každém okamžiku vím, že mé tak křehké a nové dítě má nablízkou pomoc, zrovna tak já, i když se báječně hojím x lebedím si doma u okna, ty jo ty rododendróny mi letos jedou, člověče, mně se nějak motá hlava nebo ne?

A Sylvo, v podstatě to nebylo o organizaci porodů, ale o prožitku porodů, a já nevím proč by naplnění vašich priorit mělo poskytovat vyšší uspokojení a ani jsem o tom v článku nic nepřečetla, takže proto se divím frenetickým výkřikům:"Super zážitek":))), proti článku jako svědectví nemám nic.