zivot...

Precetla jsem si tvuj prispevek ,ktery je dneska uz nekolik let stary a premyslim ,jak asi dneska zijes a jak sem.Myslim si,ze jsi si sahla na dno a od toho dna se muzes jedine odrazit a jit vzhuru.Neni v zivote asi nic horsihi,nez nemocne dite a to ty jsi zazivala hodne dlouho.To musi cloveka,zenu moc poznamenat.Mas hodne vnitrni sily a verim,ze jsi mela tedy i silu vyresit problem s manzelem.Nevim,ale neco mi rika,ze tvuj manzel zustal s vami a je dnes dobry manzel i otec.Protoze si uvedomil vcas,ze zenu jako ty,hned tak nenajde.Prozila jsi si opravdu hodne a on s tebou,i kdyz muzi projevuji sve pocity a city jinak ,nez my zeny.V dusi jsou stejne zranitelni,jako my.Byla bych rada,kdybys dala vedet,jak dneska zijes .Preji ti vse nej,nej a spneni i tech nejtajnesjich prani.Iveta