Re: Pravdivá zpětná vazba, ne slohovka

Můj syn chodí do školy druhým rokem a slovní hodnocení dostává od začátku ze dvou předmětů - z matematiky a prvouky, protože tyto dva předměty absolvuje s dětmi z vyššího ročníku. Máme tedy na vysvědčení u některých předmětů klasickou známku a u některých napsáno "hodnocen slovně". Potom následuje poměrně podrobný popis toho, co syn zvládl i nezvládl.
Rozhodně z toho nemám dojem, že by převládaly nicneříkající fráze, hodnocení je výstižné a podle mě docela věrně popisuje realitu. V naší škole se ovšem dětem na prvním stupni nedávají pouze dobré známky. Přestože šel syn do školy jako pětiletý z důvodu mimořádného nadání, nikdo se s ním (ani s jeho spolužáky) nemazlí. Učitelky jsou důsledné a nemají žádný problém rozdávat trojky, čtyřky a pětky. Každému dle zásluh. A tak můj syn, věkem prvňák, žák druhé a třetí třídy, má na vysvědčení pravidelně dvojku z českého jazyka, protože to, co nabízí v sešitech, je naprosto nepředstavitelné a i otrlou paní učitelku přivádí v úžas. Básničky nemá rád, takže má v žákovské knížce zasloužené pětky za recitaci. Syn ví naprosto přesně, že známky ani slovní hodnocení nekopírují jeho mimořádné nadání, ale jsou především odrazem toho, co škole dává a jak zodpovědně se připravuje. Škola využívá slovní hodnocení u všech integrovaných žáků, na žádost rodičů připraví slovní hodnocení pro kohokoliv.