Spokojená i napodruhé

Taky jsem podruhé těhotná a můj prvorozený synek má 15 měsíců, až se narodí jeho brácha, tak bude mít 17,5m. Řeknete si, že je to mazec. ALE kdykoliv nad tím přemýšlím, tak si říkám, bylo by to druhé těhotenství vůbec snažší, kdybych měla první dítě starší?
Na první pohled řeknete, že ano. Jenže starší dítě vyžaduje zase zcela jiné aktivity - chodit do kroužků, společnosti dětí, cvičení, atd. prostě zdá se mi že má na maminku větší požadavky.
Když už bude ve školce, tak já bych byla už určitě v práci, ráda jsem soběstačná a ne závislá na dávkách od státu, takže si představuju, jak bych někdy do 7 měsíce chodila do náročné práce, odpoledne s vyplazeným jazykem běžela pro starší dítě do školky, potom doma honila večeři a domácí práce po nocích, ještě se chtěla stihnout věnovat dítěti. Ne děkuju, nic pro mě!
Takže vzhledem k výše uvedenému se mi přece jenom nezdá moje situace tak hrozná: domácí práce a vaření si většinou stihnu udělat přes den, když dítě po O spí, tak si trochu odpočinu, chodíme na procházky. Večer když přijde manžel, tak si syna taky bere na starost. A mě to nevadí, protože jsem se mu věnovala přes den.
Jsem spokojená těhulka i napodruhé.