bratr vs. já

Tento článek bych měla nechat přečíst mé máti, která si úspěšně vede mamahotel s mým bratrem. Já měla s našima neshody, víceméně s otcem, tak jakmile jsem si našla protějšek, trávila jsem víkendy u něj, tak jsme se hodně sblížili, tak jsem si po mých studiích našli byt, oba zaměstnání a žijeme spolu dodnes, dnes už s roční dcerou. Můj bratr - sice je mu 21 let, ale se svým přístupem to vypadá, že už má po studiích :) , jak jsem se vypařila, matka zřejmě veškerou pěči přesunula na něj a dnes - ikdyž má o sobě bratr vysoké mínění - neumí zaplatit šeky, napsat adresu na obálku!!!! a takové ty běžné věci - jako nájem, elektřina se platí samo, jídlo věčně není, ale on nakoupit nejde, atd. Neumím si jej představit ve své domácnosti, jak vydělává na sebe, jak se o sebe stará...za 3 měsíce na vysoké škole si akorát tak stihl rozbít krutě hlavu na schodech a rozbít jim tam vchodové dveře, kupoval si notebook, protože ho tam nutně potřebuje a teď ho má, spolu se svým počítačem v pokoji...my dva jsme jak den a noc, ale ty nervy, co si s ním prožiju :)