konečně doma

Vidím, že už dlouho nikdo nepřispíval na tyto stránky a tak by možná mohlo zajímat budoucí maminky, jak je to ve Vsetínské nemocnici, alespoň z mého pohledu. Užila jsem si tam opravdu dosti. Nastoupila jsem 9.6.04 do nemocnice, což byl můj první termín porodu kvůli zvýšenému krevnímu tlaku a otokům. Mysleli si, že budu asi už brzo rodit, ocitla jsem se tudíž na pokoji přímo u porodního sálu. Bohužel ale, mému miminku se z bříška nechtělo a přes všechnu snahu ošetřujícího personálu - mimochodem velice milého, sestřičky na sále jsou skvěléééé a doktoři milí, snaží se dělat srandu, i když vám se do ní moc nechce - no prostě jsém se ještě dostala na propustku domů. Pak znovu nástup a to mi řekli, že mi porod budou muset vyvolat po nedělním návratu v pondělí. Jenže v pondělí měli na sále kalamitu, tak přišlo úterý. To už bylo zase moc hodin na vyvolání, tak se prý mám nachystat na středu. Dovedete si představit těch smszpráv, kdy se každý nedočkavě ptal, co mám, každý věděl, že už jsem tam a miminko pořád v bříšku. Ve středu ráno to začlo. Budíček v pět, klystýr a v šest první tabletka na vyvolání porodu, v osm se to opakovalo a já čekala s napětím, co se bude dít. Nedělo se nic moc, trochu bolesti v zádech a tak doktor kolem poledne usoudil, že se můžu najíst, že z toho nic nebude. Takže další den opáčko, v pět budík, klystýr a tablety. Opět nic. To už můj přítel prosil miminko v bříšku, at už si pospíší, že v té nemocnici vysedí důlek. Už dva dny tam seděl a čekal, aby mohl být u toho. Večer jsem to nevydržela a rozbrečela jsem se a to přiběhl doktor a utěšoval mě, že třetí den už to musí jít na sto procent. Tak třetí den opáčko v pět budík... a pak to začalo, bolesti začly narůstat, po obědě mi píchli vodu a začlo to naplno. Stahy byly co 3 minuty a pořádné. V šest se mi chtělo tlačit, ale bylo brzy. Vydržela jsem prodýchávat do osmi, pak jsem už nemohla a doktor řekl, že jsem málo otevřená a že bych to miminko ńevytlačila, proto řekl, jedem na císaře. Během 15 minut byl můj andílek na světě, i když já ho viděla až na druhý den po obědě. Narodil se mi krásný chlapeček. Tímto bych chtěla moc poděkovat celému personálu na porodním oddělení, kteří se o mě celou dobu porodu tak krásně starali. Na oddělení šestinedělí jsem si týden pobyla a už jsme 2 týdny doma. Řekla bych, že toto období šestinedělí je horší, než celé těhotenství a porod dohromady. Ale vydržte maminky a na Vsetín se nebojte, je to tam fajn. I když cesta domů z porodnice je to nejlepší, co vás čeká....