Re: konečně doma

Ahojky!
Gratuluju k chlapeckovi a taky musim napsat jen samou chvalu na vsechno a na vsechny .

Ja jsem nastoupila na plan. cisar se spinalem den predem, 26.7.04. V noci (asi pod psychickym tlakem :-)) mi ale zacaly celkem dost bolesti, na ktg byly kontrakce kolem 180. Cisar byl ale planovany az na dalsi den rano, tak jsem dostala kapacku na zklidneni delohy, ta se do rana opravdu uklidnila a pobolivalo me jen lehce v krizi. Rano 27.7.04, v den planu CS byl taky brzky budicek a procedury a jelo se na sal. Trosku jsem mela strach jak budu snaset spinal, ale touha videt mimiska co nejdriv byla silnejsi. Na sale byli vsichni sehrani a moc super, vsichni porad vtipkovali a vytvorili tak atmosferu jako ze se nic nedeje. Anesteziolozka mi pichla do zad zihadylko se spinalem, ani to moc nebolelo a ja se uz tak tesila na to miminko, ze jsem to ani nevnimala. Pak jsem si mela honem lehnout na oper. stul a citila jsem od prsou dolu prijemne teplo. Pred sebe jsem dostala plentu, takze jsem jenom slysela jak pani doktori potichu septaji a delaji mi neco na brichu, zpocatku jsem necitila skoro nic, pak kdyz tahali mimiska to bylo cukani a tahani trochu horsi, ale dalo se vydrzet :-) no a pak uz jsem slysela a hned na to videla nasi princeznu - bylo to fakt super bomba zazitek!!!!
Tyden na sestinedeli utekl celkem rychle, vsichni - sestry i doktori byli skveli, predevsim novy primar Hlavinka srsel vtipky, no proste jsem byla spokojena nade vse a taky bych jim vsem aspon touto cestou rada moc moc za me a za nasi Natalku podekovala.