Re: Ještě něco málo přidávám - Ahojky Maminy z Třince a okolí - tohle jsou mé zkušenosti s půlročním odstupem!

Včera jsem si nepřečetla, na co všechno se ptaly nastávající maminky už dříve, tak ještě něco přidám k těm jejich dotazům :-) ! A jestli dovolíte, tak to také zkusím oznámkovat - jako ve škole :-))!

Předporodní kurzy - dávám jim 1 !!!
Jak už jsem napsala: můžete chodit na sérii přednášek (i když jsem měla hodně načteno, vždy jsem se dozvěděla ještě něco nového)
+ můžete chodit 1x týdně cvičit: lehké posilování svalstva, které budete při porodu potřebovat. Cvičení je u žebřin, na balónu a karimatce pod vedením zkušené sestry(do 30. týdne jsem mohla cvičit i já, i když jsem měla problémové těhotenství). Nemocnice poskytuje veškeré náčiní :-)!
+ můžete chodit plavat (no, spíše cvičit) do bazénu přímo v nemocnici 1x týdně (samozřejmě pokud bude bazén zrovna v provozu). Asi 2x se mi stalo, že jsem na plavání přišla sama (ostatní maminy nedorazily) a myslela si, že mám tím pádem smůlu, ale sestřička byla velmi ochotná a poctivě se mi věnovala celou lekci :-)! Velice mile mě tudíž překvapilo, že jsem tam nešla zbytečně:-))!
Za tohle všechno dohromady se v loňském roce platilo pouhých 300,- Kč!!! To mi v porovnání s cenami třeba ve velkých městech připadá úplně směšné. Teď jen doufám, že si to někdo z nemocnice nepřečte a poplatky radikálně nezvýší :-((!

Porodní oddělení - dávám 1!
Když jsme přijeli s planým poplachem, byli všichni velice milí. Doktorka mě vyšetřila a zodpověděla všechny mé dotazy (i ty nejhloupější :-) ). Když viděla, jak jsem vylekaná, řekla, že kdyby se zase něco dělo, ať klidně přijedeme znovu, že od toho tam jsou !
Ostatní personál také velice příjemný. Když jsme po planém poplachu přijeli za 2 hodiny už opravdu rodit (praskla mi voda), chovali se profesionálně, ale mile. Chtěla jsem balón - dostala jsem ho. Sprcha byla také k dispozici pořád a rovněž i hygijenické zařízení.
Klystýr ani Yal jsem neměla - ne že bych ho nechtěla (Yal jsem měla s sebou), ale nějak na něj vůbec nestihla přijít řeč:-)! Naštěstí jsem se vyprázdnila sama ještě před porodem :-),ale na to se mne nikdo nezeptal, takže není pravda, že by Vám klystýr za každou cenu nutili!
Holení jsem podstoupila, opravdu trochu drhlo, ale bylo to jen v místech nezbytně nutných (nástřih), takže žádná hrůza. Ale když budete mít svá holítka, určitě se budete cítit příjemněji.
Přímo na sále se mne sestra zaptala, jakou chci polohu , a pak mi porodní lůžko podle mých instrukcí nastavila (no, byla to vcelku klasická poloha, jen s trošičku více zvednutými zády). Potom mi sestřičky se vším radily - jak tlačit, kdy dýchat, co má dělat manžel ... Opravdu jsem z porodu neměla žádné trauma. I když jsem ve finále dostala do nosu hadičky s kyslíkem, byla jsem tomu ráda a myslím, že to závěr porodu urychlilo :-)!
Nástřih mi provedli, ale snažili se o to, aby to bylo při kontrakci, takže jedna bolest překryla druhou. Šití pak probíhalo při místním umrtvení, takže sice cítit bylo, ale skoro nebolelo. Horší to rozhodně bylo, když se pak rána hojila (na dětském nafukovacím kruhu jsem sedávala ještě asi 3 týdny po porodu - doporučuji všem, komu se špatně a dlouho hojí rány:-) ).
Manžel mohl být celou dobu se mnou na sále a dokonce mohl přestřihnout i pupeční šňůru. Taky mohl mít u sebe foťák či kameru (tu jsem mu ale zatrhla :-) ).

Oddělení šestinedělí - dávám 2 !
Dvojku dávám jen proto (jak jsem psala včera), že jsme se musely na vše ptát. Ale to už jsem taky popisovala níže. A taky proto, že bylo třeba dávat si pozor na to, co nám dávají k jídlu. Hrášek v polévce, salát z čínského zelí, mandarinky, čerstvé pečivo - to vše je super pro nemocné, ale s maminkami, které začínají koji se to jaksi moc neslučuje. Po čínském zelí se opravdu s miminky děly divy :-((!
Jinak vybavení pokoje hezké a účelné. Všude čisto a každý den se uklízelo!
Návštěvy mohly chodit celý den a opravdu toho využívaly. Ani jednou se nám nestalo, že by sestřičky někoho vyháněly, dokonce se nám s manželem poštěstilo (on za mnou mohl chodit až večer), že se nás sestra zeptala, zda si chceme malého okoupat sami (bylo to asi 3 dny po porodu, takže jsme si na to troufli-SUPER!).
Péče o maminky i miminka byla myslím v normě - některé sestry se chodily ptát zda je vše v pořádku a jiných jsme se chodily ptát my :-).

Tak teď nevím, zda jsem ještě na něco nezapomněla, ale kdyby chtěl někdo ještě něco vědět, ráda odpovím! Snad se toho v třinecké porodnici za toho půl roku až tak moc nezměnilo! Musím končit, protože mám ten neblahý dojem, že náš Brouček mezitím "sešrotoval" kolotoč :-)).
Mějte se fajn!!! L.