Re: Něco dobré, něco špatné

I já jsem zažila porod v nemocnici na Slovanech. Rodila jsem v roce 2002. Na porodním sále si nemohu na chování nikoho stěžovat. Pobyla jsem si tam přes 10 hodin. Je sice pravda, že jedinou lékařku jsem zahlédla těsně po porodu, když přišla zkontrolovat placentu. Přestože jsem tehdy rodila své první dítě, rodila mě medička, naštěstí to byla velice milá holčina a i na sestřičky na sále si nemůžu stěžovat, stály tam se mnou, povídaly, držely mě za ruce. Jen to prostředí je hrozné. O to větší šok byl na oddělení šestinedělí. Nebylo místo, tak jsem se dostala na pokoj bez miminka. Ale v podstatě jsem měla štěstí, porodit o pár hodin později, skončila bych jako dvě jiné maminky na pojízdné posteli na chodbě. To byl děs, maminy těsně po porodu, kolem nich se prodíraly návštěvy. Sestřičky z dětského mi syna na první kojení vůbec nedonesly, prý zvracel, když mi ho nedonesly ani na další kojení, byla jsem už značně rozladěná. Takže jsem malého(kromě na sále, kdy jsem ho měla asi hodinu u sebe), viděla až po dvanácti hodinách. Když jsem se konečně dostala na pokoj se synem, nebylo to o moc lepší. Moje zkušenost byla, nejhorší chování-sestřičky z dětského oddělění. Kromě jedné, s náma žádná jiná nepromluvila a nevšímal si nás. Byla jsem přešťastná, když jsem odcházela. Za čas jsem byla na Slovanech znovu na operaci na gynekologickém a přístup sester i doktorů byl naprosto fantastický. Až půjdu příště rodit, určitě půjdu zase sem, protože si říkám, že to chování někoho, kdo je prací s miminky otrávený, nějak vydržím, hlavní je pro mě vybavení nemocnice a kvalita lékařů. Znám ze svého okolí několik případů, kdy mamince dítě rychle převáželi na Slovany, z důvodů komplikací, které nebyla jiná nemocnice schopná řešit. A pak si říkám, že právě ten čas převozu, by mohl být rozhodující.