21.6.2003 20:39:32 Lalísek
Natalis
Můj "dáreček" z Natalisu (syn Adam, nar. 25.3.03) se právě pokouší usnout a já po kratší přestávce pročítám opět Rodinku a zjišťuji co je nového.
I já si připadala jako blázen, když jsem rodině oznamovala, že hodlám rodit jinde než v českobudějovické porodnici. Malý červíček nejistoty hlodal snad až do poslední vteřiny před odjezdem do porodnice. Ale jakmile jsem zazvonili u dveří Natalisu (bylo půl jedné v noci, proto ten zvonek), byli jsme si s manželem na 100% jisti, že jsme se rozhodli dobře.
Na nikom z personálu, ani na rozespalém panu doktorovi, nebylo znát sebemenší rozčilení z toho "kdo je takle v noci otravuje" a to i přes to, že lékař po příjezdu do porodnice zkonstatoval otevření na 1cm, tedy nic moc.
S manželem jsme byli sami na pokoji,nikdo se netvářil, že by snad překážel a rušil, sestřička vždy zaklepala a velmi slušně mě požádal abych šla na monitor a na vyšetření. Porodopis jsem již měla sepsaný, takže lovení údajů o povolání manžela a mých prodělaných nemocech odpadlo, mohla jsem teda "v klidu " hekat a funět.
Tahle "romantika" probíhala od již zmíněmé půl jedné do šesti do rána, kdy mi lékař napíchl vodu, pak nabrali bolesti na intenzitě a něco málo po sedmé se už začalo schylovat k porodu. Mezitím se vystřídali sestřičky a do toho "nejlepšího" přišla moc miloučká a příjemná sestřička Mirka. Poslední hodinu spolu se mnou prodýchávala každou kontrakci, protože jsem nedýchala zrovna předpisově a uklidňovala mě, že už to bude jen chvilka, že už při vyšetření sahá miminku na vlásky :)
Ve čtvrt na devět se nám narodil syn. U porodu byl přítomen lékař, který porod vedl, dále pan primář, "moje" porodní asistentka, dětská lékařka a dětská sestra a samozřejmě i můj manžel.
Všichni byli milý, ohleduplní, stále mi všechno vysvětlovali a za všechno způsobené příkoří se omlouvali. Věta lékaře, který vedl porod mi přišla až komická: " nezlobte se, teď vás to bude trochu štípat, jak jste oholená, ale já to musím pomazat dezinfekcí...".
Po porodu jsem měla samostatný pokoj a spíš než jako v porodnici jsem si připadala jako v lázních.
Už to tady někdo psal, ale já se připojuji, na svůj porod a pobyt v porodnici vzpomínám ráda a personálu Natalisu tímto moc děkuji.
PS: pokoušela jsem se popsat svůj pobyt v Natalisu co nejstručněji, ale moc se mi to nepovedlo, přesto ráda odpovím na případné dotazy, i já byla při výběru porodnice vděčná za každou informaci.
Odpovědět