Re: maminkám
ano maš pravdu je to take o tom že jedna ma takovou skušenost a druha jinou a jde třeba o stejneho lekaře.proto jsem psala že ten skrze kterého zemřela moje sestra ten mi zachranil syna.bylo to pravě v porodnici ten bohužel špatně odhadl ....no špatně se mi o tom piše. no prostě se už nikdy nevratila ani sestra ani jeji miminko.....ale byla to shoda okolnosti možna i sama kdyby přišla o par minut dřiv bylo by to jine o tom se ted mohu jenom dohadovat.....ale ten stejny mi zachranil syna když se narodil....viš ani doktoři na kozi v brně a to je vyhlšene centrum pro diagnozu nerozpoznali že muj syn se narodi s trvalim postiženim a diagnostikovali to až skoro v 6 mesici a přitom jeho ruce byli vidět v 5 mesici velice dobře.odchazela jsem s fotkou plna nadšeni doma jsem skoumala fotku pozorněji ja sama jsem zdravotni sestra a nejak se mi nezdala jeho ruka na snimku,nu což pak jsem šla jako obvykle na kontrolu a pochlubila se sve gynekoložce fotkou a jak to že ona sama řekla že nema končetinu v pořádku a na takovem specializovanem pracovišti shledali že je vše ok.ihned jsem byla odeslana zpet na ultrazvuk to jsem již byla v 6 měsici a viš co je nejhorši že jsem si připadala jako debil z ničeho nic kolem mě snad 150 lekařu a až po 20 minutach které se mi zdali nekonečné mi přišli jen hnusnym zpusobem oznamit že at jim podepišu papir o ukončeni těhotenstvi víš byla jsem v šoku a to dost velkem nechapala jsem,ale odmitla jsem že chci dukaz že syn je opravdu tak vážně postiženy.a tak se provedl odběr plodové vody později než se klasicky provadí asi o měsic.a ty dna ny vysledek to mučeni co je s mím miminkem bych nikomu nepřala ona ten sviravy pocit muže popsat ta maminka co odběr plodové vody podstoupila....nakonec nejkrasnějši zprava byla ta že syn neni geneticky poškozeny a mentalně je naprosto v pořádku nema žadny rožštěp ani nic co se da geneticky zjistit.....a to větši šok mě čekal při porodu a pravě stejny doktor mi zachranil přidušeneho syna i když porod byl naprosto rychli od prasknuti vody byl behem necelych 2 hodin venku bez skoro žadnych bolesti ale byl přiškrceny na pupeční šnuře kterou měl navic i omotanou kolem ruky takže ten co mohl za smrt mé sestry mi zachranil chlapečka a špatné diagnozy špatné posuzovani na nejlepši klinice. mi až po porodu odhalilo tajemstvi že muj syn se narodil se zkracenou rukou se zdeformovanym zapěstim a navic pouze se dvěma prsty. ted je klukovy 5 let a jeho postiženi ho ted nijak neomezuje ja diky sve trpelivosti ho naučila použivat obě ruce takže si sam poradi obleče a to už od dvou let sam.ten stejny lekař prohližel mé prvni těhotenstvi na uz dcera adelka je naprosto ok je ji 7 let a nejmladši 3 letá to je muj mali šibal.i když u syna diagnostikoval špatně možna bych těhotenstvi při včasnějši diagnoze ukončila ted vim že možna se ta chyba stat měla jsem štastná že mam kluka i když s handicapem ale je to bezvadnej kluk kterej se v životě nestratí.asi co mu buh vzal to mu přidal v hlavě od 3 let umí počitat,čist pismena zna snad vic basniček naspamet než nejstarši a v určitych vecech si poradi daleko rychleji než dospělej.a to je připad spiše dvou lekařu u mě kteří v něčem pochybili ale přesto jsem je nezavrhla......
Odpovědět