Re: Žravost
Milá Evo,
jsem daleko Vám radit, ale přijměte, prosím, jen moji zkušenost.
Před otěhotněním jsem vážila při 167cm 74kg. Byla jsem s tím jakž takž smířena. Na miminko jsem se ale tolik těšila a těhotenství si chtěla UŽÍT se vším všudy, že jsem se naprosto přestala kontrolovat v jídle, aspoň první tři měsíce. Přibrala jsem - bezdůvodně - asi 10kg. Pak už jsem viděla, jak velká to byla chyba a zbrzdila jsem, jenže už bylo pozdě. Výsledkem bylo mých 98kg při porodu (narodil se mi 4kg obřík a 8kg jsem nechala již v porodnici, zaplaťpámbu), popraskaná kůže snad na celém těle (včetně lýtek...). Možná ta šílená váha ale byla i tím, že jsem byla velmi oteklá, byl horký červenec....
Byla jsem smířená s tím, že si budu v těhotenství užívat a pak to holt shodím, až pak... Někteří mně varovali, ale já jsem si hodně hubnutí slibovala i od kojení a neposlouchala jsem, spíš programově.
Kojila jsem pět měsíců (pak už to z různých důvodů nebylo možné), něco jsem i shodila. Ale nijak výrazně hubnout se nedalo, protože mléko pak nebylo výživné a malá měla hlad (okamžitě se promítl každý výkyv ve výživě). Takže jsem to zase odložila...
Teď má mimi 8 měsíců a já 84kg, se kterými urputně bojuji. O co lépe by mi bylo, kdybych nepřipustila zcela zbytečnou bleskovou (o to horší) nadváhu na začátku těhotenství!! Teď si to nemůžu odpustit. Ale snažím se seč můžu a pokusím se do prázdnin shodit na svých původních 74. Držte mi pěsti, prosím. A ještě, aby to nevyznělo jinak: těhotenství bylo nádherné, Kristýnka je úžasná a já jsem na mateřské moc a moc spokojená. Tohle je jen maličkost, kterou řeším přitom všem hektickém dění.
Váhala jsem, jestli Vám napsat, já jsem tehdy odmítala rady všech. Ale asi bych si neodpustila, mít Vaši nespokojenost se svou postavou na svědomí!!
Přeju Vám krásné těhotenství a ještě hezčí miminko a plnou náruč sluníčka!!
Jana a Týnuškou
Odpovědět