Diskuze : Drbárny : Drbárna o čemkoliv

Tak to zas asi ne, oni věděli, že jsem dobrá, že se nepotřebuju učit,ale nijak zvlášť to neoceňovali, brali to prostě jako samozřejmost ani se mě vlastně na vysvědčení neptali. A když jsem náhodou fakt potřebovala něco dělat do školy, tak mi řekli, že dobře, ale až pozdě večer, až udělám to a to.
Ale je fakt, že hned v šesti mi zařídili průkazku do knihovny, v deseti do větší knihovny ve "městě", když jsem škemrala o němčinu, zařídili mi kurs ve městě za 22 Kč na hodinu, nechali mě dělat všechny možný kroužky,pouštěli mě do města hrát divadlo...
Když byly hotový ty pitomý husy, králíci, ovce, obracení sena, sbírání bramborů, věšení prádla apod

Ale někdy mi to líto bylo.

U nás školu nikdo neřešil, vůbec. Ani se mě neptali na známky, ani na nějaký testy, ani jeslti máme něco umět.
A automaticky brali to, že mám pořád samý jedničky

U nás byla škola a pak dlouho nic, mamka byla učitelka

U nás tedy byla na prvním místě škola. Jak mamce komunisti zakázali i učňák, bylo pro ni hodně důležitý, abychom se se ségrou ve škole dobře učily.
Proto jsme v hospodářství sice žili, ale během školního roku jsme nijak přehnaně pomáhat nemusely.