Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : prosinec 1999

Peti, já jsem se tak trochu přesunula do ledna 2000.V tomhle věku toho člověk moc neřeší, ale až přijde škola;-)))
My jsme docela v pohodě, Adam má svoje druhá ATB v životě - první měl v porodnici. Měl pár dní horečky, absolvoval hafo vyšetření, měl strašně vysoké CRP, ale vlastně se nepřišlo na to, kde ta infekce je. Teď už má CRP takřka normální, dobírá, lítáme na šílené výlety, chodí do školky, do plavča, no jsem nezodpovědná matka;-)
Už se musí rozhoupat ke koupi stolu a židle. Zatím sedává na rožku mého pracvního stolu, ale je to šílený bordelář, což nový stůl samozřejmě nezmění, a nedovedu si představit, že by se mu sem kromě per, tužek, fixek, barevných, bílých papírů, různých ruliček a materiálů ke tvorbě, barev na sklo atd. atd. vešlo ještě něco jiného! Tak z tohohle uděláme kreativní stůl a z toho v pokojíčku "pracovní", teda až bude:-)
Zatím se měj a třeba napiš, sem nebo do ledna. Bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic:-)
a

Já bych to s překladateli tak tragicky neviděla;-) Existuje pár špičkových a my ostatní to nějak patláme:-) Já dělám především právo a ekonomicku, žádné knihy.
Adam mi tady pořád něco mele, už si balí kufry na dovolenou, která nás ovšem čeká až za dva měsíce a něco. Pořád touží po kufru na kolečkách, ale já se bojím, že by ho někde zapomněl. Ty dětský troleje jsou navíc moc drahý. Něco už by ale měl přepravovat sám, vždycky toho míváme šíleně moc:-)
Taky řeším dětský pokojík, jestli tam zavést pracovní stůl a židli, nebo ještě počkat, protože on v pokoji sám prostě nebude, takže "domácí úlohy" z přípravky dělá u mě v kuchyni. Co vy, už máte stůl pro školáka?

Peti, já nevím, už jsem na sebe nakecala na různých diskuzích tolik, že se ani nemusím snažit to schovávat:-)
Je mi 34 a jsem překladatelka (AJ), čímž v podstatě odpovídám i na jiný dotaz. Pracuju už od Amálčiných 18 měsíců, teď od jejích dvou let trochu víc, ale naštěstí mi to dovoluje se o ně starat. Nebude ze mně milionář, ale mám oproti "zaměstnaným" ženám tu výhodu volné nohy, pokud člověku nevadí, že noci pročučí do počítače a lije do sebe kafe, zatímco ostatní spí, aby ráno v šest zase vstával k dětem;-)
Ano, Amálku mi vzali do školky, ale bude chodit jen na ty čtyři hodiny. Budou jí tři a dva měsíce, bylo by toho na ni moc. Ona už teď chodí "na zvykání" - nic oficiálního, jenže my máme v úterý odpo přípravu pro předškoláky, kde musí být rodič, ne však sourozenec. Takže Amálka je vedle ve třídě a je v pohodě, ale trochu napětí tam je. Někdy odmítá jít domů, jindy jí mě musí dvakrát ukazovat přes sklo. Ale dobrý. Trochu mi vadí, že u nás jsou děti max do čtyř. Tedy školka je otevřená do půl paté, teoreticky, ale v praxi tudo čtyř zůstává jen jedeno dítě:-(( To mají všichni tak úžasné pracovní doby?!?
Naše školka je speciální pro děti s ekzémy, alergiemi a astmatem (Adam splňuje všechna kritéria), je skvělá přístupem, cvičením, moc hodné paní učitelky, ale přece jen bych chtěla trochu víc. Víc ve smyslu aktivit, kroužků, jazyků. To oni nedělají, ale zase je to takové klidné hnízdečko, a to Adam ze začátku moc potřeboval. Myslím, že Amálka bude chtít víc, ale už je zapsaná - a to je obrovská výhra! Je moc dětí.
Adam, jak jsem psala, nejde do sousední školy, bude to mít půlhodinku denně. Škola je daltonská, pečlivě vybraná, dlouho zvažovaná;-)) Adam je takový přemýšlivý, hodně maluje, chodí i do výtvarky, ne moc typický fotbalový kluk:-)
Co vy? Samozřejmě můžeš napsat na mejl, to je na tobě. Máme i album, už jsem psala kde? Jsem sklerorit:-)

Ahoj,
u nás nadělil Ježíšek :o) aktovku. Takovou docela dobrou šedou s motorkou a oranžovou kapsou. Je tam i krabička na sváču a láhev na pití. Snad bude dobrá. V Praze prý víc frčí batohy, ale mně je to fuk. Chtěla jsem hlavně něco s odrazkama, aby byl vidět za tmy a šera.To batohy moc neměly.
Jinak jak píšeš o skloubení vyzvedávání syna a dcery, tak to jsem nedávno taky řešila a nevyřešila :o)). Řekla jsem si, že to nechám na situaci a ono to snad nějak dopadne...
Zdravím do Brna, taky už máte konečně jaro ?

Ahoj Perdito, tak se hlásím po návratu z hor.
Přivezla jsem si rýmu jak hrom, tak jsem neměla chuť vůbec na nic, natož na psaní na Rodině :o))).

My jsme pro Ondru tak dlouho vybírali školu, až jsme nakonec zvolili malou školu ve vesničce kousek za Prahou, kam se snad v létě konečně přestěhujeme.
Ve školce nám sice psycholožka pro něj doporučila matematickou školu, ale na to má myslím čas od 3. třídy. Uvidíme jestli bude tak dobrej... Teď hlavně chceme, aby měl v novém bydlišti kámoše. Ty si snad ve škole získá.Hlavně se mi tam líbilo, že mají fakt málo dětí ve třídě a můžou se jim individuálně věnovat. Paní učitelka i ředitelka jsou sympatické, tak uvidíme. Myslím, že já to prožívám víc než chlapec :o)))). To mu je to zdá se buřt. :o)))
A jak se máte vy? Co jarní virózky? My se zatím ( klepu 3x) držíme.