Diskuze : Hlavní : Partnerské vztahy

"dlouhé roky, během kterých jsem postupně přebírala víc a víc zodpovědnosti za fungování domácnosti, vztahu i praktických věcí. Dlouho jsem to zvládala, v naději, že najdeme společnou cestu."

v takové situaci jsem už kdysi byla, dělala jsem něco pro druhé, co oni začali považovat za samozřejmost, a došli dokonce k závěru "dělej to jen ty, my nechceme" - čím déle jsem přebírala zodpovědnost za některé věci, tím více byli zvyklí na to, že je poskytuju a částečně přebírám - takže žít v naději, že víc a víc poskytuju, tudíž to bude víc a víc oceňováno a lépe budeme vycházet, se mi velmi nevyplatilo - člověk si musí pořád hlídat vlastní hranice a dávat upřímně najevo "tohle už je na mě moc", když cítí nekomfort (i s těmi blízkými)

musela jsem se to učit i v partnerství, spoustu věcí mu nedocházelo, dokud jsem o nich nemluvila a nevymezila se

to samé u pubertálních dětí, ti jsou taky do sebe zahledění a jejich prioritou není brát ohled na rodiče

A i přes volném vzachnsi radši kdys chce abych přišel a dělá jak se těší a pak si radši vypisuje z kamaosema a furt je tall a i kdys se snažím i smetl řešili nechápu žáci mne vůbec teda má?a proč mne osobně tahá? Jak ji je smutno kdys pak to j úplně jinak?děkuju za radu milos

A i přes volném vzachnsi radši kdys chce abych přišel a dělá jak se těší a pak si radši vypisuje z kamaosema a furt je tall a i kdys se snažím i smetl řešili nechápu žáci mne vůbec teda má?a proč mne osobně tahá? Jak ji je smutno kdys pak to j úplně jinak?děkuju za radu milos

Žženo, víš, kdy se mi to děje opakovaně, pravidelně? S jednou osobou, se kterou jednou za čas něco vyřizuji - kdysi jsem tu osobu (muže), žádala o pomoc v naprosto akutní situaci a on se rozbrečel - prostě měl momentálně něco osobního extrémního a do toho jsem mu já volala svou žádost o pomoc - poradila jsem si nakonec sama, vše vyřešila policie...

Ale od té doby, kdykoli jednou za rok, za dva roky mám znovu vyřizování nějaké drobnosti - tak ten pán se napřímí, vypne hruď a změní svoje osobní nastavení - slyšela jsem ho brečet, on ví, že já si zřejmě pamatuju (nikomu jsem to ale neřekla, to se přece nedělá) a dělá během jednání se mnou "chlapáka" Takovou situaci jsem měla na mysli.

Trochu podobně to měl mm (tehdy jsme spolu začali bydlet), když jsem ho poprvé viděla se rozbrečet, taky si potom jenom opatrně na mě zkoušel, jestli jsem z toho neodvodila, že je bačkora Neodvodila, každej jednou za pár let brečíme Já teda spíš jen o samotě, v autě, do té doby si zachovávám tvář, potom to pustím

"Jsou součástí tzv. manosféry – online prostředí, kde se šíří nenávist vůči ženám, extrémní názory, výzvy k násilí a zkreslené představy o vztazích."

k té manosféře, vkládala jsem Jerry její hlavní proudy, a bod č.1, viz níže, za extrémní nepovažuju. Body 2-4 jsou ale opravdu děsivé.

Jen mě zarazilo, že ta příručka Konsent považuje zřejmě za extrémismus i to MRAs, což je tedy sporné Zřejmě jako u spousty extrémních fenoménů, základem je něco legitimního a na to se nabaluje potom ten extrémismus.

ad Jerry "Hlavní proudy manosféry:

1. MRAs (Mens Rights Activists) – aktivisté za práva mužů, řeší témata jako opatrovnictví dětí, sebevražednost mužů, nespravedlivé soudní rozsudky apod.


2. PUA (Pick-Up Artists) – komunita, která se zaměřuje na „svádění žen“ pomocí různých taktik; často bývá kritizována za manipulativní přístup.


3. MGTOW (Men Going Their Own Way) – muži, kteří se zcela odklánějí od vztahů se ženami, často kvůli negativním zkušenostem nebo přesvědčení, že jsou vztahy s ženami škodlivé.


4. Incel (involuntarily celibate) – muži, kteří nedobrovolně žijí v celibátu a často viní ženy nebo společnost za svůj stav; tato skupina je spojována s nenávistnými projevy a v některých případech i násilím.