Deprese

Vážená paní doktorko, velmi bych prosila o Váš názor a radu. Nevím, co se sebou dělat. Moje problémy začaly před šesti lety pobytem na koleji, kde jsem si "rozhodila" biorytmy a začala špatně spát. Pocházím z lékařské rodiny, takže jsem své problémy začala zpočátku řešit sama, k lékům jsem měla přístup. Po čase mi došlo, že to tak nepůjde a vyhledala psychiatra. Diagnóza zněla úzkostná deprese. Už tři roky se léčím, ale antidepresiva mi nijak nepomáhají, navíc jsem se stala závislá na lécích na uklidnění a na spaní. Chodim i na terapii, ale stejně tak nepociťuji žádnou úlevu. Mé problémy umocňuje fakt, že velmi toužím po dítěti, ale v posledním roce jsem o dítě 2x přišla (jednou spontánní potrat, podruhé ukončení v těhotenství v 5. měsící díky vývojové vadě, zapříčiněné zřejmě léky, které jsem brala, neboť jsem o těhotenství neměla 2 měsíce tušení). Mám pocit, že mi ujíždí vlak, že zdravé dítě nejsem schopna donosit. Několikrát za den si říkám, že prostě žádné Stilnoxy a Neuroly brát nebudu, i kdyby mi mělo být nevím jak špatně. Bohužel můj životní styl (práce, nemám už žádné zájmy, nic mě nebaví) mi nepřináší žádné uspokojení, takže ty prášky mi přinášejí opravdu úlevu od marnosti nad mým životem. Terapeut tvrdí, že by mi pomohl stacionář, ale nemohu si dovolit odejít na delší dobu ze zaměstnání. Už si opravdu nevím rady, co dělat. Nechci být celý život na "oblbovacích" a navíc teratogenních lécích a smutná. Zkoušela jsem i astrologa a airurvedickou medicínu, ale tomu moc nevěřím. Je ještě nejaká možnost jak se zbavit léků a žít normálně, zdravě? Mnohokrát děkuji za odpověď. Věra