Otázka
Odpověď
Re: Mám pocit, že to nezvládám
3.8.2000 Zuzana Štromerová
Milá paní Jano,
těhotenství je nazýváno jiným stavem. Něco na tom asi bude, že naši předkové tento název zvolili. Neříká nám nic o tom, že by těhotenství samo o sobě bylo nemocí. Je to prostě jiný stav.Každý člověk, lépe řečeno každá žena, snáší těhotenství jinak. Někdo si málem nevšimne, že je těhotný a někdo jiný vnímá stále nějaké problémy. Důvodů proč tomu tak je může být spousta.
Jednak tu skutečně nějaké objektivní potíže mohou být. Ve vašem konkrétním případě, podle toho jak situaci popisujete, se pravděpodobně jednalo o ranou gestózu. To je choroba objevující se pouze na počátku těhotenství. Nikdy jindy v životě. Má přesně ty projevy, které jste zmínila. Většinou ustupuje nejdéle během 4. měsíce těhotenství. Únava může být způsobena jednak hormonálními změnami, jednak chudokrevností (o tom by Vás ale jistě paní doktorka informovala a pravděpodobně by v případě potřeby i naordinovala léčbu), jednak celkovou změnou situace v celém organizmu. Tělo se adaptuje na svůj nový stav. Některé to zvládá lépe, jiné trochu méně. Je dost pravděpodobné, že při správné životosprávě se situace během těhotenství alespoň trochu zlepší.
Důležité je ale mít také na mysli, že celkový stav, celková kondice člověka není ovlivněna jen stránkou fyzickou, ale také psychickou a to ve značné míře. Stav mysli se může podstatně odrazit ve fyzickém stavu. Z vašeho dopisu na mě dýchl spíše lehce negativní postoj k zaměstnání. Ne že byste byla líná pracovat. To tím vůbec nechci říci, ale spíš jakoby Vás to
zaměstnání ve Vašem těhotenství rušilo. Příliš o tom přemýšlíte, příliš se tím stavem zaobíráte, už v této fázi těhotenství laškujete s myšlenkou, že v tomto stavu přece porod nemůžete zvládnout. Jste příliš úzkostlivá. To, že jste přibrala zatím jen tři kila také není nic tak špatného. Snad bych řekla, že je to lepší, než když byste už teď měla nahoře deset kilo. To by byl závažnější stav. Tak nějak v tom Vašem dopise postrádám radost ze života i z těhotenství. Jsou v něm hlavně samé obavy.
Co s tím? Z miminka se nemusíte radovat jen doma a to po pracovní době a v přítomnosti manžela. Z miminka se můžete radovat každou minutu svého života.
Můžete si s ním povídat když ráno vstáváte a večer uleháte, ale také i během dne. Klidně mu vyprávějte co Váš pan šéf a co kolegyně a jaká byla sváča a podobně. Bude-li jen trošku chvilka, snažte se změnit činnost. Jestliže stále sedíte, tak vstaňte, protáhněte se, rozhýbejte se a podobně.Jestliže jste delší dobu stála, sedněte si a procvičte nohy. Bude-li to možné, položte je na druhou židli. Bylo by dobré, abyste si do práce místo židle pořídila velký gymnastický balón. Jednak se na něm můžete pohupovat, jednak poskytuje zdravé sezení a je relativně měkký. Snažte se zaměstnat mysl něčím příjemným. Na cestu do práce a z práce si pořiďte lehké čtení (doporučujiVám na příklad knihu "Poselství od protinožců"). Hned po příjezdu domů se osprchujte. Voda dělá zázraky.
Zmiňujete, že Vás bolí hlava. I to se někdy v těhotenství stává a typický pro tuto potíž je právě druhý trimestr těhotenství. Nezávidím Vám to, ale Vy to určitě zvládnete. Bolest hlavy může být způsobena jednak hormonálními změnami, jednak výkyvy krevního tlaku a někdy se pojí i s chudokrevností. Domnívám se, že by bylo dobré (ale to jistě v poradně dělají) kontrolovat krevní tlak a zkontrolovat krevní obraz.
Co se pracovní neschopnosti týče, nedomnívám se, že byste na ni neměla nárok. Pracovní neschopnost by měl lékař vystavit tehdy, jestliže to vyžaduje zdravotní stav pacienta. Je pravdou, že normální těhotenství není nemoc, ale přidají-li se určité projevy ve vystupňované míře, mnozí lékaři se k pracovní neschopnosti přiklání. Cestovat 2x denně 50 km do zaměstnání také není pro těhotnou zrovna ideální. Na Vašem místě bych se snažila ještě jednou vše s paní doktorkou přátelsky probrat. Pokud Vás nebude ochotna vyslechnout nebo nenavrhne jiné přijatelné řešení či pomoc, zkusila bych požádat o mínění, posudek nebo radu jiného lékaře. Když dva dělají totéž, často to není totéž.
Přeji Vám více síly a pohodu v duši
Zuzana Štromerová
těhotenství je nazýváno jiným stavem. Něco na tom asi bude, že naši předkové tento název zvolili. Neříká nám nic o tom, že by těhotenství samo o sobě bylo nemocí. Je to prostě jiný stav.Každý člověk, lépe řečeno každá žena, snáší těhotenství jinak. Někdo si málem nevšimne, že je těhotný a někdo jiný vnímá stále nějaké problémy. Důvodů proč tomu tak je může být spousta.
Jednak tu skutečně nějaké objektivní potíže mohou být. Ve vašem konkrétním případě, podle toho jak situaci popisujete, se pravděpodobně jednalo o ranou gestózu. To je choroba objevující se pouze na počátku těhotenství. Nikdy jindy v životě. Má přesně ty projevy, které jste zmínila. Většinou ustupuje nejdéle během 4. měsíce těhotenství. Únava může být způsobena jednak hormonálními změnami, jednak chudokrevností (o tom by Vás ale jistě paní doktorka informovala a pravděpodobně by v případě potřeby i naordinovala léčbu), jednak celkovou změnou situace v celém organizmu. Tělo se adaptuje na svůj nový stav. Některé to zvládá lépe, jiné trochu méně. Je dost pravděpodobné, že při správné životosprávě se situace během těhotenství alespoň trochu zlepší.
Důležité je ale mít také na mysli, že celkový stav, celková kondice člověka není ovlivněna jen stránkou fyzickou, ale také psychickou a to ve značné míře. Stav mysli se může podstatně odrazit ve fyzickém stavu. Z vašeho dopisu na mě dýchl spíše lehce negativní postoj k zaměstnání. Ne že byste byla líná pracovat. To tím vůbec nechci říci, ale spíš jakoby Vás to
zaměstnání ve Vašem těhotenství rušilo. Příliš o tom přemýšlíte, příliš se tím stavem zaobíráte, už v této fázi těhotenství laškujete s myšlenkou, že v tomto stavu přece porod nemůžete zvládnout. Jste příliš úzkostlivá. To, že jste přibrala zatím jen tři kila také není nic tak špatného. Snad bych řekla, že je to lepší, než když byste už teď měla nahoře deset kilo. To by byl závažnější stav. Tak nějak v tom Vašem dopise postrádám radost ze života i z těhotenství. Jsou v něm hlavně samé obavy.
Co s tím? Z miminka se nemusíte radovat jen doma a to po pracovní době a v přítomnosti manžela. Z miminka se můžete radovat každou minutu svého života.
Můžete si s ním povídat když ráno vstáváte a večer uleháte, ale také i během dne. Klidně mu vyprávějte co Váš pan šéf a co kolegyně a jaká byla sváča a podobně. Bude-li jen trošku chvilka, snažte se změnit činnost. Jestliže stále sedíte, tak vstaňte, protáhněte se, rozhýbejte se a podobně.Jestliže jste delší dobu stála, sedněte si a procvičte nohy. Bude-li to možné, položte je na druhou židli. Bylo by dobré, abyste si do práce místo židle pořídila velký gymnastický balón. Jednak se na něm můžete pohupovat, jednak poskytuje zdravé sezení a je relativně měkký. Snažte se zaměstnat mysl něčím příjemným. Na cestu do práce a z práce si pořiďte lehké čtení (doporučujiVám na příklad knihu "Poselství od protinožců"). Hned po příjezdu domů se osprchujte. Voda dělá zázraky.
Zmiňujete, že Vás bolí hlava. I to se někdy v těhotenství stává a typický pro tuto potíž je právě druhý trimestr těhotenství. Nezávidím Vám to, ale Vy to určitě zvládnete. Bolest hlavy může být způsobena jednak hormonálními změnami, jednak výkyvy krevního tlaku a někdy se pojí i s chudokrevností. Domnívám se, že by bylo dobré (ale to jistě v poradně dělají) kontrolovat krevní tlak a zkontrolovat krevní obraz.
Co se pracovní neschopnosti týče, nedomnívám se, že byste na ni neměla nárok. Pracovní neschopnost by měl lékař vystavit tehdy, jestliže to vyžaduje zdravotní stav pacienta. Je pravdou, že normální těhotenství není nemoc, ale přidají-li se určité projevy ve vystupňované míře, mnozí lékaři se k pracovní neschopnosti přiklání. Cestovat 2x denně 50 km do zaměstnání také není pro těhotnou zrovna ideální. Na Vašem místě bych se snažila ještě jednou vše s paní doktorkou přátelsky probrat. Pokud Vás nebude ochotna vyslechnout nebo nenavrhne jiné přijatelné řešení či pomoc, zkusila bych požádat o mínění, posudek nebo radu jiného lékaře. Když dva dělají totéž, často to není totéž.
Přeji Vám více síly a pohodu v duši
Zuzana Štromerová
V její náručí
