Re: Nervičky

Ahoj Momi,

nás ICQ oslovilo :-), proto sem asi koukáme jen občas. Já jsme před chvilkou dala Venouška spát, tak jsem nakoukla, než půjdu ještě žehlit.
Venoušek chodí taky už druhý týden do školky a musím říct, že už je to celkem v klidu. Dnes mě ani ráno nepřemlouval, že do školky nechce, jen se mu ráno ještě nechtělo vstávat. Jinak to každé ráno doma zkoušel, ale ve školce už byl v klidu. Jen tam občas pláče před spaním, nebo dneska, když šel spinkat do jiné třídy, protože mají nemocnou paní učitellku. Jinak ho chválí, že je tam hodný. Ráno ho ve školce jen převléknu, dám mu pusinku, zamává mi z okna a když si pro něj odpoledne jdu, tak jsou na zahradě po spinkání a svačině. Většinou, když jsem přicházela, tam postával, asi se neuměl zapojit mezi děti. Dneska jsem ho viděla poprvé, jak si hraje na písku s bagrem a nandaval jinému chlapečkovi písek na auto.
Zato jak ho vyzvednu, tak většinou začne boj. Věčně přemlouvání o cokoli - že nekoupíme v obchodě všechno, co by chtěl, že se má doma převléknout, že si má večer uklidit hračky a jít spát do své postýlky .... Neplatí na něj křik, to začne brečet a je to ještě horší, ale stačí, když mu to jednou řekne tatínek. TO mě štve, protože já na něj zlá nejsem a mě neposlechne. Myslím, že si asi procházejí obdobím vzdoru, alespoň Venoušek nebyl dosud tak ukníkaný jako někdy teď. Ale je pravda, že mi to úplně vynahradí, když se s ním večer mazlím v posteli.
Asi je to pro ty dětičky lepší, když už si na tu školku zvyknou a když v tom mají určitý režim. Možná by si tam Hanička taky líp našla kamarády, než za tu chvilku, co tam je. U nás je třeba třída, kam děti chodí třeba celé tři roky, co chodí do školky. Takže Venoušek tam mezi ně přišel nový, taky si na sebe asi museli chvilku zvyknout. No ale to asi víš líp jak já, když jsi vychovatelka. Taky je asi pravda, že člověk soudí vlastní děti jinak než cizí.
Tak jsem se rozepsala a asi Ti moc neporadila.
Tak se mějte hezky a zase napiš