Miluju ho, ale nevěřím mu

Dobré odpoledne,ráda bych vám napsala můj příběh s né moc slavným koncem.Je to asi rok a půl co jsem přišla na manželovu nevěru.Musím ještě podotknout ,že jsme spolu žili 14let a poté jsme se teprve vzali a 3 měsíce po svatbě začalo peklo.Lhaní a přetvářky ,vyčítání atd.Škoda ,že už tenkrát jsem si nenašla tyhle stránky,možná bych to ustála a dopadlo by to jinak.V první fázi chtěl od nás manžel odejít ,pak si to rozmyslel,ale pokračoval v tom vztahu dál.Během té doby mimo jiné s ní byl na dovolené ,zatímco já tady kloubila hlídání dětí u babiček a kamarádek ,protože pracuji na směny.Asi po půl roce jsme se nějak dopracovali k tomu ,že jsme oba řekli dost,zkusíme to znovu.Dva dny z toho roku jsem byla v naprosté pohodě,protože jsem věřila tomu,že to půjde.Pak přišla další rána ,můj drahý mi oznámil ,že je jeho milenka těhotná.Nakonec si to nechala vzít ,ale já už se nikdy do pohody znovu nedostala .A tak i když toho chlapa fakt miluju(nevím proč)nedokázala jsem to překonat a po dalších 7měsících hádek a nebo naopak ticha jsem se odstěhovala.Asi jsem blázen ,ale tajně jsem doufala ,že přijde a bude se snažit mě získat zpátky což se bohužel nestalo .A tak se pomalu pomaloučku dostávám z velké zrady od člověka pro kterého bych udělala cokoli ,ale do určitých mezí.Myslela jsem ,že vše zvládnu s nadhledem a že mě rozhodí jen máloco .Opak je pravdou milé dámy a už nikdy tomu svému věřit nebudete i kdyby jste ho sebevíc milovaly......