Re: Přirozená hranice mezi plínou a nočníkem

Heleno, pracuji v MŠ s tříletými a čtyřletými dětmi, žádné nám přes den plínky nenosí, asi dvě maminky na začátku šk. roku přišly s tím, že dítě nosí plínky na spaní, dohodli jsme se ale, že děti nebudeme přebalovat, ale že si maminky donesou jednorázové podložky. Zatím se nám obě děti počůraly jednou, je listopad. Jakmile se vzbudí, musíme si je hlídat a pokud by se chtěly zapomenout, musíme je honem nasměrovat na záchod. Obe děti s tím problém nemají a ví, že když se vyspí, musí jít rychle čůrat. Obě děti tedy na záchod chodit umí, pokud se jim stane nehoda, nic se neděje, stejně jako když se stane nehoda dětem jiným.
Loni jsme ale měli kluka, byly mu skoro čtyři, který si na lehátku hrál, nespal. Zeptala jsem se ho pětkrát během spaní, jestli nepotřebuje čůrat, vyzývala jsem ho, ať si dojde na záchod...výsledkem mi bylo, že pokud neusnul, počůral se. Když se ho doma maminka ptala proč, tak řekl, že se mu nechtělo jít na záchod.
Tohle nepovažuješ za schválnost? Já ano.

Co se týče hovínka na podlaze - tvoje dcera má něco málo přes rok...kdyby mi tohle udělalo takhle staré dítě, asi bych mu velmi teatrálně dala najevo, že hovínko na zem nepatří, že má být v nočníku nebo v plínce. Pokud by začalo kadit mimo plínku pokaždé, když by bylo nahaté, začala bych uvažovat o posazování na nočník s tím, že to je pro hovínko to správné místo. Podle tvé teorie bych ale hovínka na zemi neměla až do čtyř let řešit...no nevím.

Co se týče lupnutí na zadek po počůrání - už několikrát jsem říkala, že záleží na situaci. Jsou situace, kde bych tříleté dítě za počůrané kalhoty uklidňovala a hladila, stejně jako jsou situace, kdy bych se na dítě zlobila nebo bych to vůbec neřešila. Jestli to nechápeš, co se dá dělat.