Re: Nečekala bych

Tak jsem šla včera s hrůzou do školky a čekala, co uvidím. Musím říct, že se tik objevil jenom párkrát po cestě domů a pak až večer při koukání na večerníčka, ale to docela často. Pak se to zase zklidnilo. Přitom mi přišlo, že je docela unavená, tak jsem jí hnala brzo do postele. Ráno byl klid, dokud jsme neoblékli bundu, to se začala vztekat, že jí zase bude kývat hlava, což mi párkrát bravurně předvedla, ale bylo vidět že to dělá schválně. Tak jsem jí řekla ať si kývá, že mi to nevadí a byl najednou klid.Po cestě si ale tikla tak pětkrát. Tak jsme zvědavá na odpoledne. Jinak se snažím do ní dostat nějaké banány a oříšky (mají hodně magnezia) a byla jsem v lékárně. Dali mi šumivé tablety Magnezium + B6, jenom jsem na nich pak vyčetla, že nejsou určené pro děti (ikdyž to lékárnice věděla, že je to pro dítě). Tak snad se nic nestane, mám jí dávat půlku jednou denně. Tu Sedalii neměli ale seženou. K večeru se jí snažim vyklidnit, beru si jí do pokojíčku, čteme, pískáme na flétničku a povídáme si, třeba jsem jí opravdu poslední dobou nějak zanedbávala. Manžel má mezitím na krku malýho draka (2,5). Tak snad se to trochu zlepší, bohužel moje psycho je na tom bídně, v noci skoro nespim, pořád se budim a bulim, klepu se jak ratlík, to jsem ještě nezažila Stojí mě to dost úsilí vypadat normálně ba navíc být milejší a klidnější, nejsem bohužel od přírody zrovna kliďas. Uf, to jsem se rozepsala, to se omlouvám, ale muselo to ven.