Re: Nečekala bych

Nino ty nervy úplně chápu. Ono, když má člověk nějak postižené dítě, tak okolí se třeba kouká, ale polituje případně nabídne pomoc. Lidé s tiky vyvolávají posměch a věsměs pokud nemají štěstí jsou za podivíny. To je myslím ten úplně největší problém.
Hlavně vylučte ty strašáky- rodinné genetiky a vydrž. Třeba to zmizne. Většinou to tak je. A nic si nevyčítej hlavně. Někdy se prostě něco stane i v těhotenství a při porodu a projeví se to až později na nervové soustavě. Fakt znám hodně dětí s tiky a do roka jim zmizly.
Klidně se vyplač. To pomáhá. Člověku se uleví, srovná myšlenky...Já brečím dodnes ( a to už to máme 6-tý rok) Ale pak si utři slzy a zas buď "silná".
Vůbec nic to nemusí znamenat. Může to být jen nějaký deficitek v chemii mozku.
Přeju Vám hodně štěstí, pevné nervy a hlavně zdraví.
Kdyby něco oslov mě. Na blogu, na mailu, tady na rodince chodím na říjnátka 2007.
Drž se.