Re: Rozvod s Arabem

„Muslimové uzavírají sňatky dva, první běžný, tedy před zákonem, a druhý před bohem tzv. nikah. Pro muže je náboženský rozvod neboli talaq jednoduchý: stačí ho oznámit radě starších. Žena ale může o rozvod zvaný khula pouze požádat. A záleží na soudcích, jestli ho dovolí.“

„Chceli zůstat věrná své víře, pak musí nutně získat khulu. Nezíská-li ji, očima muslima zůstává stále vdaná. Pokud by se nyní začala stýkat np. s jiným mužem, než její manžel, muslimská komunita na ni bude pohlížet – a pravděpodobně i ona sama na sebe –jako na hříšnici.“

„Získat u zdejšího soudu rozvod khula je pro ženu poměrně složitá operace. Musí panel soudců přesvědčit, že nelže.“

Zdroj: článek v Reflexu (3.12.2009)
Titulek zní: „Před islámským soudem v Londýně – právo šária: Když žena žádá o rozvod, duchovní se často jenom usmívají.“
(Soudy muslim. práva šária exist. ve Velké Británii už skoro 30 let.)


Mimo jiné je tam popsán příběh ženy, která se v 2006 odstěhovala i s dětmi k rodičům, kvůli tomu, že ji manžel zbil. V roce 2007 požádala šaríatský soud o rozvod (tj. před 2 lety). Imán (tedy muslimský soudce) ji slíbil, že jakmile bude rozvedena civilně, okamžitě ji vydá khulu, ale když se na začátku roku 2009 rozvedla dali ji tzv. čas na usmířenou (to je to usmiřování).
Stát ji přidělil byt, od „manžela“ nedostala ani penci (nezaměstnáný, ale nezaměstnáný proto, že žije z pronájmu bytů dvou domů, které jeho rodina vlastní).
Říká: „On už mě nemiluje, ale chce mít kontrolu nad dětmi, proto bojkotuje rozvod (tedy ten necivilní, ten před bohem).

Mají stejné potíže jako ženy nemuslimky, jenom zkomplikované dvojím rovodem resp. tím duruhým „před bohem“.
V článku jsou uvedeni 2 imámi (sorry nevím jak se to skloňuje, prostě ti soudci co rozvádějí u šáriat. soudu), první z nich „jen tak nějakou ženu nerozvede“, druhý ano, proto je také trnem v oku konzervativněji smýšlejícím muslimům.

Druhý soudce: „Manžele těchto žen často s rozvodem nesouhlasí. Příjdou sem nebo po telefonu šikanují naše zaměstnance, vyhrožují nám, někdy musíme zavolat policii.“ (to budou asi nějaké extrémy, jako všude)

„Jeho soud (druhého soudce) vadí i některým muslimským státům. Rozvody khula, které se zde vydávají, jsou oficiálně platné v celém muslim. světě, když ale žena cestuje do některé muslimské země, musí její dokument posvětit londýnská ambasáda. A np. konzervativní Saudsk. Arábie, uznat khulu od toho druhého soudce několikrát odmítla.“

Toliko a ještě mnoho v tom článku ...