Re: Pomoc, příchod sourozenece obrátil svět skoro naruby.

Ahoj Effelein,
mám dost malé děti a vzdory starší po narození Tobíka (pokakávání atd) popisuji v této diskusi na jiném místě.

kromě toho mám velmi zaměstnaného manžela, babičky téměř nefungují a pracuji na poloviční úvazek.

scény se školkou, co popisuješ, musí být náročné na psychiku, zvlášť přístup učitelek.

já osobně řeším skuhrání a vzdory takto: NEUSTÁLE musí být nějaký program, a to společně s jinými dětmi. v období akutního vzdoru jsem zjistila, že pobyt doma vede akorát k tomu, že nejsem nad věcí a několikrát jsem na Johi řvala. a já si tedy rozhodně nepřeju, aby si mě děti pamatovaly jako řvoucí a nervozní matku. z vlastní zkušenosti vím, že toto děti rozhodně nepochopí a ani neodpustí. a pokud už mám věnovat svůj čas a peníze mateřství, tak chci, aby z toho něco bylo a ne poslouchat za pár let reklamace, které jsou evidentně o rodičovském selhání.

takže: pokud možno nebýt doma vůbec - návštěvy, kroužky, společné výlety. i když dítě hysterčí i při těchto příležitostech a s miminem je to náročné, energie nakonec vydám daleko méně, než když jsem s dětmi doma. Ale hlavně: jsem venku nebo na návštěvě s kámoškou, která má zpravidla podobné zkušenosti, takže vím, že nevybouchnu a neprovedu nic, čeho bych potom mohla litovat, protože jaksi ve dvou se to více táhne. navíc s kámoškou můžeme na střídačku uvařit a vzájemně se pozvat. Dvě starší děti (jedno moje a jedno od kamarádky) plus malý kojenec se zabaví snáze než jedno batole s kojencem doma - batolata navedu na hru, nebo si hraju s nima, kojenec si hraje v novém prostředí s novými hračkami.

na odpočinek mi moc času nezbývá, zvlášť při té práci, kdy pracuji dost po večerech a nocích. představuju si, jak budu odpočívat a co budu všechno dělat, až budou děti starší.

mazlení je taky dobrý, ale není to samospásný. já jsem starší dítě kojila půl roku víc než novorozence a nosila ho venku stále, ale žádným vzdorům to tedy nezabránilo. kojím ji do dneška, ale samotná tělesná vazba na mě jako matku nemá podle mě na procesy vzdoru žádný vliv, alespoň u nás. tím ale nemyslím, že se dítě nemá mazlit, to určitě ne.