Kubík a dnešní návštěva spec. ped.

(omlouvám se že je to kopírované, ale nemám sílu to vypisovat víckrát....)

Tak jsme vyrazili.. Kuba s tátou jeli vyzvednout tu Hi-Fku a my s Honzíkem jsme se pohodlně posadili do křesla v ředitelně... Hodinku jsme si opravdu krááááááásně a uvolněně povídali o všem možném, poté co jsem paní Šlechtovou ujistila že se Kuba rád mazlí, směje se a dělá naschvály a pak číhá s plamínkama v očích co mi na to, tak si oddechla tak že to bylo slyšet až na Václavský náměstí, načež mě poté co jsem jí vylíčila naší AUTISTICKOU STORY ze Silvestra, které se zasmála, ujistila že to určitě autismus není, že 95% autistů nesnáší tělesný kontakt, nedívají se z očí do očí a NIKDY se nenaučí mluvit...

A že to podle všeho co jsem jí řekla (porod, nespaní, žádný pud sebezáchovy, žádná potřeba mluvit, vztek....) vypadá nejspíš na LMD

Samozřejmě budem moudřejší až si vezme na diagnostiku i Kubejše, že se jí mám ozvat až budem po tý logošce co mi řekne a že Kubíka by chtěla vidět někdy koncem dubna....

Hodně věcí máme řešit přes tatínka (protože je na něj fixovanej), třeba i ty pleny, máme si dávat pozor na to jak o něm mluvíme a jak s ním mluvíme.. takové detaily jako nikdy neříkat (viz babičky "jsi čuně, jsi ostuda, jsi nešika", ale TEĎ SI SE ZACHOVAL JAKO OSTUDA, ČUNÍK, NEŠIKA...

První dojem? Nesmírně sympatická "něcopřespadesátnice", štíhlá, vysportovaná, upravená, usměvavá a MILÁ! Mám z ní strašně dobrý pocit a vlila mi zas trochu elánu do žil... Babičky mám poslat .. ehm ... tedy mám jim vzít vítr z plachet tím že to ŘEŠÍME a že DO ČTYŘ LET JE ČAS NA DRAMATICKÉ ZÁSAHY... a my si máme jet dál po svém...

Poslala mi mejlem nějaké broužurky o LMD tak to jdu študovat....

Uf... žádná výhra tedy... ale jsme zas "o krok dál"!