Olovo

mám doma to stejné, momentálně 3roky a 2 měsíce.
Malá byla pohodová prvních 14 dní, pak jsme skončili v nemocnici s akutní bronchitidou a po přijetí z nemocnice z ní byl uzlíček nervů.
Řvala celé dny a celé noci. Narozdíl od tebe jsem neměla štěstí na hlídací babičky, nebo pomocného manžela, protože ten když ji vzal tak vřeštěla ještě víc a on na to prostě nemá nervy.
Chovat v čemkoliv jiném než náručí se nenechala, žádný šátky nic, ani bych nevěděla, kolik věcí dokáže člověk udělat jednou rukou.

Malá brzo seděla, lezla, stála, chodila, ale stejně byla věčně nespokojená, pořád jsem si říkala, že se to zlepší a nic. Je to trochu lepší.. ale teď jsme zkončili před 14 dny na neuro a diagnostikovali nám ADHD.
Je opravdu málo věcí u kterých vydrží a nevyspání je hrozný koloběh.
Už xkrát jsem si myslela, že to prostě nevydržím. Ale vydržíš, ono ti nic jiného nezbyde a když už nemůžeš a malá ti řve v náručí, tak v sobě najdi tu lásku k ní a to tě podrží.

Jinak pokud v posteli u tebe spí, tak bych spaní jinde neřešila, u nás je ten problém že nespala pořádně ani u nás.

Držím palce, s věkem je to lepší, už jen proto, že dítě je lépe hlídatelné ostatníma osobama, u nás možné tak od dvou, protože předtím ji nikdo hlídat prostě nechtěl.. .(
A taky tydle děti jsou u hlídacích náramně hodní. U nás funguje tak, že nesmím být doma, nebo pokud si chci odpočnout, tak musí ji manžel vzít ven.

Drž se, zkus zklidnit sebe, protože ona tě i hodně zrcadlí