Re: Je to nevěra - není to nevěra?

Nebudu nikomu servírovat, že v určité chvíli v kulisách postmoderny je mi Pepa Vomáčků daleko bližší než celý svět a to, že s ním nespím, je jen kulturní nátěr a sebereflexe.

To je opět jen tvoje interpretace, protože nelze předpokládat, že každý, kdo se s někým ocitne v kulisách postmoderny ho v tuto chvíli bere jako osobu bližší než celý svět.
Vzpomněla jsem si na jednu žárlivou scénu mého prvního manžela, když jsem šla na výstavu s jedním klukem, kterého jsem znala jen přes net. Nějak na tu výstavu přišla řeč, on že by ji taky chtěl vidět, tak jsme tam šli spolu. Výborně jsme se pobavili, protože mládenec byl vtipnej, pak jsem šla domů a už nikdy toho dotyčného neviděla. Nebyl mi během výstavy starých německých mistrů bližší než celý svět, byl to kluk, se kterým byla aktuálně legrace. Podruhé jsme se už neviděli, přesto manžel tropil scény jako Othello a já naprosto nechápala proč.
To, že s někým pár hodin v životě trávím něco příjemného vůbec nevypovídá o nějakém hlubším vztahu k dané osobě. Konkrétně na výstav chodím se spoustou lidí, s kamarádkou, s kamarádem, se synem, někdy chodím sama, a fakt si nemyslím, že by samotný fakt krátkodobého sdílení něčeho s někým měl vliv na dlouhodobé vazby k ostatním lidem v mém okolí.