Re: Voda pro kojence

Užívání umělých hnojiv, nakládání s organickými odpady převážně ze zemědělských chovů hospodářských zvířat a změny ve využívání půdy jsou hlavními faktory odpovědnými za výskyt dusičnanů v podzemních vodách. Sloučeniny dusíku pronikají do podzemních vod nejčastěji průsakem z přehnojené půdy, nebo z nechtěného vsakování odpadních vod z netěsných žump a kanalizací. Do povrchových vod se mohou sloučeniny dusíku dostávat jednak z výpustí přečištěných odpadních vod, ale také splachy z uměle hnojených nebo kejdovaných polí a luk následkem silných dešťů.

Vyšší koncentrace dusičnanů v pitné vodě mohou působit zdravotní problémy. Dusičnany se v zažívacím traktu přeměňují na dusitany, které se podílejí na vzniku methemoglobinu a tím na poruše přenosu kyslíku krví. Nejcitlivější částí populace jsou v této souvislosti kojenci do 3 měsíců věku krmení umělou výživou, vzhledem k riziku vzniku (kojenecké) methemoglobinémie. Dalšími citlivými skupinami jsou těhotné ženy a lidé s poruchami metabolismu (2). Reakcí dusitanů v žaludku s některými součástmi potravy mohou vznikat rakovinotvorné nitrosaminy. Kromě toho byly v provedených studiích popsány další možné zdravotní dopady příjmu dusičnanů (2). Běžně se stravující člověk přijme většinu dávky dusičnanů (a dusitanů) potravou, a to zejména v zelenině a také v masných výrobcích, kam se přidávají jako povolená aditiva. Avšak při vyšším obsahu dusičnanů v pitné vodě (nad 50 mg/l) se i pitná voda stává pro člověka významným zdrojem dusičnanů (2).