Ptám se, protože mám pocit, že by ten náš měl asi chodit dřiv (teď chodí v cca. 20 hod.), ale moc nevím, jak na to - tedy co a jak změnit, aby to tak vycházelo...
Ráno se mu strašně špatně vstává, je protivný, trvá mu věčnost než se alespoň trochu zprovozní (no přiznám se že já mám taky podobné sklony, rozhodně nejsem ranní ptáče, když nemusím ;-))... - pak se to ale u něj nějak přehoupne a nejpozději cestou do školy si už vesele povídáme...
Faktem ale je, ž ho musíme budit kolem 6:30, aby byl o hodinu později připraven vyrazit (mladší bráška vyrážá ještě trochu dřív s tátou směrem do školky). Nechat ho dýl spát není řešení, protože bychom ho při všech činnostech (snídaně, záchod, čištění zubů, oblékání) museli hrozně popohánět a to už by vůbec nebyla žádná pohoda...
No ale "problém" je ten, že např. v pondělí mají kluci cvičení. Je to tu za rohem, baví je to, vše OK, "ale" je to od 17-18 hodin. Já je tam odvedu, vyzvedává je větinou můj muž cestou z práce. Domů s nimi dorazí nejdřív 18:15 a než si vybalí věci, umejou ruce, převlíknou se apod., je skoro 18:30. Jelikož kluci si nechtějí nechat ujít večerníček (v podstatě jediný pořad, na který pravidelně koukají), museli bychom nacpat večeři do čtvrthodinky - což moc neodpovídá zdravým a pohodovým návykům...
Prostě pokud máme večeři i jako dobu, kdy se všichni sejdeme, popovídáme atd., tak ji musíme nechat na dobu po Večerníčku. Což také často děláme. No ale pak jdou od stolu někdy kolem 19:30, teď postupně oba jdou většinou "na velkou" na WC, což poněkud trvá (no já jsem kdysi taky takhle blokovala záchod, po kom to asi mají ;-)), pak čištění zubů, sprchování. Pak když už jsou v pyžamech, tak předčítáme a/nebo povídáme. Ale to můžeme být rádi, pokud v té posteli jsou v těch 8...
Sice nemáme každý den program typu cvičení, ale i tak jsme často někde venku a přijdeme domů nejdřív v 6. Pak než honem připravím jídlo, nastává obdobná situace jako po tom cvičení... Nebo někdy přijdeme sice dřív, jídlo připravím, ale to se just opozdí můj muž, takže společná večeře se nekoná, kluci řeší kde je táta... :-/
No a ke všemu jedno odpoledne má starší synek skautskou schůzku ("vlčata"). Je to fajn, baví ho to, může tam jt sám, jelikož je to v podstatě skoro naproti našemu domu a zpátky ho většinou vyzvedává táta (můj muž) nebo i já. No ale je to od 17 až skoro do 19 hodin! No nějak končí mezi cca. 18:45. Že ten den nevidí Večerníček, to nějak neřeší, ale je tu zase ta věc, že se večeře posune dozadu (pro malého je po večerníčku, pro staršího po skautu).
Jak to probíhá u Vás? Kdy přihcházíte večer domů, jak řešíte jídlo (večeře teplá nebo studená (u nás jak kdy) a kdy ji připravujete?), jak je to s manželem/partnerem (tátou dětí), chodí domů tak abyste mohli večeřet spolu - nebo jak jinak realizujete to aby se s dětmi viděl...?
Mně by se zdálo dobré a snad i reálné, kdyby se nám podařilo, aby kluci chodili spát v 19:30. Tedy aby celý "ritual" (WC, zuby, sprcha, pyžamo, čtení, dobrou noc a spát...) proběhl hned po Večerníčku.
Nám se to takto povede zatím jen občas... Těm z Vás, kterým se to daří pravidelně, budu vděčná za odpověď - díky
!