Re: Mé srdce rozstřílené na kousky

Laleido, myslím, že nejvíc na chlapy v této situaci zabírá to, že ty budeš v pohodě, musíš to sehrát, jakmile se začneš doprošovat, prohraješ, nesmíš citově vydírat, musíš být před mužem aspoň na oko silná, řekni mu, že každý konec je vlastně začátek něčeho nového a že se těšíš co nového na tebe v životě čeká, že tě ten stereotyp už taky nebavil, za prvé je pravda, že se ti otvírá svět netušených možností, kolik žen ti tady z rodiny napíše, že prostě přišel nový partner a sním nové šance a nový život a za druhý to tvého manžela pěkně naštve, oni totiž žárlí i když jsou zamilovaní, pokud mu ukážeš, že by tě mohl ztratit, možná zaváhá, takhle má pocit, že tě má jistou a tak hledá nějaké rozptýlení, jakmile mu vnukneš pocit, že ten jeho pocit jistoty je značně nejistý, znejistí i on ...myslím, že jednou to radil i nějaký psycholog, říci "miláčku, to je prima, že někoho máš, aspoň já si taky konečně můžu někoho najít a náš nudný stereotipní život vyměnit za něco poněkud dobrodružnějšího...