Re: Tohle neni znamka punku

Já mám teda punkový období už pár let za sebou. U mě bylo spojený s pubertou, se vzdorem proti autoritám, konzumu a vůbec jsem potřebovala bejt za každou cenu v opozici vůči většině.
Samozřejmě v tom hrál roli vzhled, potřebovala jsem dávat na první pohled najevo že "já k vám nepatřím!", takže jsem nosila Marteny nebo ještě lépe Getta gripy, měla jsem roztrhaný džíny, mikiny s kapucí, na ruce jsem místo náramků nosila tkaničky. S vlasma jsem moc neexperimentovala, vystačila jsem si s černou. Hodně jsem se líčila, halvně do tmava. Kouřila jsem startky, trávu, pila jsem lahváče a krabicový víno na lavičkách a trafačkách, chodila jsem na demonstrace za legalizaci marihuany atd. atd. Na koncertech to bývalo vždycky hodně divoký, domů jsem se vracela většinou dost špinavá, bahno a tak.
Poslouchala jsem E!E, SPS, Dead Kennedy´s, Exploited a tak.
Joo, to byly časy!

Jak tak nad tím přemýšlím, trochu punku ve mně přece jenom zbylo.