Re: Abnormální strach z porodu

Jenže vy všichni o tom mluvíte, že to prostě šlo.

No jasně, kdybychom byly to malé procento těch, u kterých to bylo blbý, tak tě tu nestrašíme, protože zřejmě nebudeš to malé procento. Ale jak jsem psala, mamka měla 2x ze dvou psycho (někdy ráda povím detailněji), ale stálo jí to za to, teda říká i je to na ní vidět,když by šla do třetího.


Já se bojím, že se to někde zasekne a nepůjde to.

No to mi povídej!!!

Navíc při bolesti omdlívám, takže proto to tak bojkotuju...

Já si mám nehat vyrvat všechny moudráky že se mi nevlezou do huby, radši bych znovu rodila!!!


Dost vážně o tom císaři uvažuji, už dopředu, protože jinak snad ani nepočnu

Máma i kamarádka, co šly na císař tak nadávají na rekonvalescenci, že to je prašť jak uhoď, navíc pro mne byl nejhezčí ten výlev hormonů, co jse po porodu (vagi) zažila, o to se ani příště, i za cenu té bolesti, nechci nechat připravit, ráda ti ji popíšu, ten pocit PO porodu, ne tu bolest, jestli budeš chtít, o tom to totiž je. Naše tělo je sviňa, abychom chtěly mít další děti, všechna hrozná bolest se v šestinedělí zapomene a zůstane jen tn rauš. Nemluví, a nechci se dotknout těch, když je fakt průšvih. Ale to je risk, jako když přecházíš ulici.

Bíš, že mám větší strach jezdit autem než rodit?