To je těžký

Absolvovala jsem před časem podobnou návštěvu, tedy děti mám větší a převážně klidné, ale přesně - taky jsem se snažila, aby nic nevylily, nezvrhly konferenční stolek s hromadou misek a sklínek (lezly pod ním za koťátkem), aby do nikoho vedle sedícího na kanapi nekopaly (prostě děti se pořád vrtí)... Snažila jsem se aby nikoho neobtěžovaly a ony tu návštěvu samy doma vyhodnotily, že se jim tam moc líbilo a že si to užily.
O pár dní později jsem se dozvěděla, že jedna ze svobodných bezdětných slečen to pak okomentovala, že děti příliš dusím v rozletu, že je moc komanduju a omezuju (krotila jsem je tiše a nenápadně).
Já to mám tak, že jsou místa, kde děti nechám řádit, ony taky potřebujou svůj prostor a svobodu, ale zas v nově zařízeném bytě zcela neuzpůsobeném pro děti (oslavovalo se nastěhování majitele do čerstvě zařízeného bytu) mám tendence děti krotit a vést ke slušnému/neobtěžujícímu chování, navíc děti byly jediné ve větší společnosti jenom dospělých, tak jsem vycházela z toho, že na rozjívený a divoký děti nemusí být každej zvědavej.
Takže mám pocit, že kdybych je nechala volně vegetovat, tak to odnese bílej koberec a někdo mi vytkne "volnou výchovu", když je brzdím, tak z toho vyjdu jako špatná matka s příliš omezující výchovou. To si člověk nevybere.